Pioneer 10

Přístroje na palubě sondy. Pioneer 10 (alternativní názvy Pioneer F) je americká planetární sonda, určená k průzkumu Jupiteru a vnějších oblastí sluneční soustavy. Stala se první sondou ze Země, která se k Jupiteru dostala a splnila svůj úkol. V evidenci COSPAR dostala označení 1972-012A. Sonda má identické dvojče Pioneer 11.

Popis sondy

Rotací stabilizovaná sonda nese přístroje pro měření magnetických polí, slunečního větru, kosmického záření a mikrometeoroidů a to: * trojosý héliový magnetometr; * soubor pěti detektorů pro měření složení a energetického spektra nabitých částic; * čtyři dalekohledy pro detekci meteoroidů a asteroidů; * impaktní plynový detektor mikrometeoroidů o hmotnostech převyšujících 1 ng; * soubor pěti detektorů pro registraci nabitých částic v radiačních pásech Jupiteru a Saturnu; * soubor sedmi Geigerových detektorů pro detekci kosmického záření; * soubor tří polovodičových detektorů kosmického záření; * analyzátor plazmatu pro měření jeho teploty a iontového složení; * ultrafialový fotometr pro studium chemického složení atmosfér Jupiteru a Saturnu; * rastrující fotopolarimetr pro pořizování snímků Jupiteru, Saturnu, jejich měsíců a zodiakálního světla ve dvou barvách; * dvoukanálový infračervený radiometr k měření teplot a chemického složení atmosféry planet a povrchu měsíců.

Destička na palubě sondy nese poselství pro případné mimozemské civilizace. +more Zobrazuje muže a ženu a udává polohu Země v Galaxii vzhledem k několika pulsarům. .

Většina přístrojů a elektronického vybavení sondy je umístěna v šesti skříních, tvořících trup sondy tvaru nízkého šestibokého hranolu. Na jeho horní podstavě je umístěna velká parabolická anténa o průměru 2,74 m sloužící ke spojení s pozemními stanicemi. +more Elektrickou energii dodávají čtyři radioizotopové generátory SNAP-19 s maximálním výkonem 155 W, zavěšenými po dvojicí na dvou výklopných ramenech. Pro dolaďování orientace a korekce dráhy je vybavena šesti malými raketovými motorky. Na boku jedné skříně s elektronikou je umístěna plaketa s poselstvím jiným civilizacím, kterou navrhl Carl Sagan.

Průběh letu

Sonda Pioneer 10 odstartovala 3. března 1972. +more Díky přídavnému motoru na pevné palivo dosáhla rekordní rychlosti 14,5 km/sec. Už za 12 hodin minula dráhu Měsíce a za 82 dní Marsu. Dne 7. března byla provedena první korekce dráhy navýšením rychlosti o 14 m/sec, o půl roku později následovala korekce druhá o 0,14 m/sec.

Byla to první sonda ze Země, která překonala hlavní pás planetek a zkoumala Jupiter, kam dorazila v prosinci 1973. První výsledky měření byly poněkud zkresleny silnou radiací. +more Dne 4. prosince 1973 prolétla ve výši 140 000 km nad vrchní vrstvou mraků Jupitera a 14 minut poté došlo k zákrytu s měsícem Io. Na Zemi poslala 300 snímků Jupiteru a také dva z Ganymedu. Poté sonda směřovala do vnějších oblastí urychlena gravitačním polem. Mise byla ukončena v roce 1997, i poté byly do roku 2003 několikrát zachyceny signály sondy.

Velmi slabý signál ze sondy byl naposledy zachycen 23. +more ledna 2003, když se Pioneer 10 pohyboval ve vzdálenosti 12 miliard kilometrů od Země. Pokusy o kontakt 7. února 2003 už byly neúspěšné. Poslední snahy o spojení se sondou proběhly 4. března 2006, kdy by anténa sondy měla směřovat k Zemi. Ze sondy nebyl zachycen žádný signál.

Pioneer 10 směřuje ven ze sluneční soustavy a míří ke hvězdě Aldebaran v souhvězdí Býka rychlostí 2,6 AU za rok. Pokud by měl Aldebaran nulovou relativní rychlost, měla by k němu sonda Pioneer 10 dorazit zhruba za 2 miliony let.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. lib. +morecas. cz/space. 40/1972/012A. HTM]Sonda Pioneer 10 v české encyklopedii SPACE-40[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20041014222311/http://nssdc. gsfc. nasa. gov/nmc/tmp/1972-012A. html]Informace o sondě Pioneer 10 na stránkách Goddardova střediska vesmírných letů[/url].

Kategorie:Sondy opouštějící sluneční soustavu Kategorie:Sondy k Jupiteru Kategorie:Program Pioneer Kategorie:Kosmonautika v roce 1972