Piotrkowská ulice (Lodž)
Author
Albert FloresPiotrkowská ulice je reprezentativní ulice v Lodži a jedna z nejdelších nákupních ulic v Evropě, její délka je přibližně 4,2 km. Vzhled ulice a její vývoj presentují hospodářský vývoj v 19. a 20. století. Tyto stavby jsou zapsány na seznamu památek a celá řada z nich je spojena s význačnými osobnostmi tehdejší doby.
Historie
Od samého začátku byla tato ulice centrální osou města kolem které se vše ve městě rozvíjelo. Ulice se stala spontánně během jednoho století středem města. +more Vývoj města a Piotrkowské ulice je nejlépe vidět na poštu obyvatel. V roce 1806 zde žilo pouhých 767 obyvatel, v roce 1990 se jejich počet dostal přes 851 tisíc. To se na vývoji ulice projevilo. 0d počátku 19. století společně s městem rostou nejvýznačnější stavby. Ulice nejprve sloužila jako přepravní cesta, kolem které vznikla celá řada továren, které utvářely ráz města. Později zde postupně vzniká mimo staveb továren i celá řada representativních domů. Na konci století 19. století bylo v Piotrkowské ulici ve výstavných domech a hospodářských budovách již 298 obchodů a skladů nabízejících výrobky textilního průmyslu, který je pro historii města zásadní. Přehled obchodů je zřejmý z následující tabulky:
Piotrkowská s tramvají v roce 1900
Mimo to byla ve městě i celá řada dalších obchodů - řeznictví (34), galanterie a krejčovství (19), klenotnictví (10), koloniální zboží (11), lahůdky (9), stejně jako cukrárny (7), knihkupectví a starožitnosti (8). V roce 1883 zahájila provoz ve městě na Piotrkowské ulici mezinárodní telefonní společnost „Bell“ instalací telefonní sítě a připojením prvních zákazníků. V roce 1897 podepsala radnice se skupinou lodžských výrobců dohodu o výstavbě a provozu čtyř tramvajových linek a 23. prosince 1898 se v ulici Piotrkowska uskutečnil první elektrický tramvajový provoz. V roce 1911 bylo uvedeno do provozu elektrické pouliční osvětlení na úseku od Placu Wolności po Alej Mickiewicza a v roce 1927 byla celá ulice osvětlena elektrickými lucernami. V roce 1899 otevřeli Władysław a Antoni Krzemiński na ul. Piotrkowska 120 - první stálé kino v Polsku, známé jako „ Divadlo živých fotografií “- Byl zde použit projekční aparát systému bratří Lumiérových.
Piotrkowská ulice bez tramvaje
V letech 1901-1912 byl v Lodži na ul. Piotrkowska 273 postaven největší novogotický katolický kostel, který navrhl architekt Zillmann. V roce 1920 byl kostel povýšen na katedrálu. V roce 1909 byla na ul. Piotrkowska 283 provedena stavba Novorománského luteránského chrámu. Na přelomu 19. a 20. století se zintenzivnil růst počtu předních činžovních domů, avšak tato expanze nebyla jednotná. Od Nowého Rynku po ulici Nawrot byly většinou domy s několika podlažími (několik z nich bylo dřevěných, několik přízemních), v jižní části ulice bylo přes 30 dřevěných ulic. S rostoucí poptávkou po bytech v nájemních domech rostly jejich ceny a vysoké nájemné zajišťovalo vysoký zisk z investic do jejich výstavby. Cena pozemků rostly. Mnoho majitelů továren využilo tento rozmach přesunutím továren na okraj města, aby mohli prodat pozemky v Piotrkowské ulici za účelem nájemního bydlení nebo přeměnit tovární budovy na obytné budovy (tak učinil např. Ludwik Meyer při stavbě hotelu Grand). Na začátku druhého desetiletí 20. století vlastnili Poláci v Piotrkowské ulici ale jen asi tucet nemovitostí, zbytek vlastnili Němci (50% domů) a Židé (42%). Původní komunikační cesta se postupem času změnila na „výkladní skříň města“, centrum zábavy a obchodu, kde se soustředil život rozrůstající se průmyslové aglomerace. Obchod s textilem na Piotrkowské ulici (1899) Sortiment Počet obchodů Vlněné a polovlněné výrobky 144 Oblečení 14 Bavlněné výrobky 44 Bavlněné výrobky 8 Plátěné výrobky 2 Soudy 31 Šály a závěsy 21 Hedvábné výrobky 5 Příze a výroba 29 Celkem 298
Ulice ztratila po druhé světové válce trochu význam, ale to se opět postupně zase měnilo a po roce 1990 byla ulice zrekonstruována a proměněna v promenádu, která do značné míry hraje obdobnou roli jakou mají staroměstská náměstí a trhy ve středověkých městech. Budovy, instituce, restaurace, kluby a hospody umístěné poblíž této ulice, vytvářejí zvláštní atmosféru kultovního charakteru. +more Ulice je na svém počátku užší - u náměstí Svobody (Wolności) - 17 metrů - a na konci širší - u náměstí Samostatnosti (Niepodleglosci) - 26 metrů. Před rokem 1990 se ul. Piotrkowska, i když to byla nejdůležitější ulice ve městě, nelišila příliš od ostatních ulic. Plány přeměnit ji na promenádu v současné podobě se realizovaly až přesunem tramvají na souběžnou ulici. V letech 1992-1997 byla podle projektu Włodzimierze Nowakowského severní část ulice přestavěna na pěší zónu ve čtyřech částech. Změna ulice, včetně přeložení trasy tramvaje, je vidět v porovnání historického pohledu na ulici s tramvají na přelomu 19. a 20. století a na novém pohledu na ulici bez tramvaje. Ve městě je také celá řada moderních soch, pozornost vzbuzuje např. stůl ve stylu dvacátých let 20. století u kterého sedí tři majitelé továren v Lodže, tzv. zvaní králové bavlny - Izrael Poznański , Karol Scheibler a Ludwik Grohman. Dne16. května 2008 byl také v ulici postaven obelisk k připomenutí 185. výročí přejmenování staré ulice na Piotrkowskou. Každá jeho 1 cm vysoká vrstva symbolizuje jeden rok od této události (obelisku byl iniciován Markem Janiakem, tehdejším prezidentem Nadace Piotrkowské ulice). Celá ulice byla v roce 2015 díky 317 historickým domům, které se zde nachází, uznána jako historická památka. Za tímto vyhlášením se skrývá i velké úsilí města na propagaci ulice a zachycení jejího historického vývoje. Velký význam na této skutečnosti sehrála celá řada propagačních prací. Jako jednu z nich je např. možné zmínit mimořádnou knihu Anny Rynkowské "Ulice Piotrkowska", která byla vydána již v roce 1970, tedy 25 let po skončení druhé světové války a 45 let před uznáním ulice za historickou památku, a která popisuje historický vývoj. Knihu lze pokládat za jedno z nejvýznačnějších děl k této problematice. Také webová stránka Historia ulicy Piotrkowskiej v Lodzi zachycuje ulici dům od domu a v materiálech u každého domu jsou uváděny plakáty a inzeráty, které ukazují co se v domě, a tedy i ve městě odehrávalo. Na webových stránkách je u každé budovy také uveden vývoj majitelů, i to tak jak k němu v průběhu let docházelo.
Promenáda ulicí
Prodejní akce v Piotrkowské ulici V ulici se nachází 317 budov, které jsou všechny chráněny jako státní památka a jejich seznam je zpracován samostatně Na počátku procházky se nachází evangelický kostel Nejsvětější Trojice (kościół Zesłania Ducha Świętego), který byl postaven v letech 1826-1828 v klasicistní podobě na Novém náměstí. +more V roce 1898 zde končila tramvajová doprava. Tržiště, které se zde nacházelo bylo přeměněno na reprezentativní náměstí a v roce 1930 byl uprostřed náměstí postaven pomník Tadeusze Kościuszka. Tramvajová linka byla později od Piotrkowské ulice odkloněna.
Na druhém konci ulice je tržnice Górniak, (hala Górniak), která byla založena v roce 1934. Tržnice byla později rozšířena a v roce 2009 modernizována, provizorní dřevěné stánky kolem haly byly nahrazeny novými tržnicemi. +more V současné době se tržiště Górniak skládá ze dvou budov, samotné tržnice a nákupní ulice. Obě haly celkově zabírají 9 000 m2 a je v nich 148 obchodních míst. Mimo budovy se nachází dalších 50 stánků, které nabízí rozmanité zboží. Soubor:Łódź-Holy Spirit church and city hall. jpg|Kostel Nejsvětější trojice Soubor:5 Lodz 087. jpg|Kostel a socha Tadeusze Kościuszka Soubor:Wnętrze Parafii Rzymskokatolickiej pod wezwaniem Zesłania Ducha Świętego w Łodzi. jpg|Vnitřek kostela Soubor:Hala Górniak w Łodzi (napis). JPG|Průčelí obchodního centra Górniak Soubor:Leonard's square in Łódź, market hall, Włodzimierz Pfeiffer, 001. jpg|Hala Górniak před 2. světovou válkou Procházka promenádou nemůže minout Muzeum dějin textilu v budově Ludwika Geyera - "Bílé továrně" (ul. Piotrkowska 282), která byla zapsaná do rejstříku pod číslem 116/134. Je to největší muzeum věnované textilu a historii tkaní v Evropě. V době svého vzniku to byla první taková instituce na světě. Sídlo muzea je jednou z prvních adaptací postindustriální architektury pro muzejní účely na světě. Svým vzhledem upoutá také pozornost budova Izraela Poznaňského, která je od roku 1975 museem města Lodž. Soubor:Biała Fabryka w Łodzi. jpg|Bílá továrna - nyní museum Soubor:Biala fabryka Geyera old Lodz. jpg|Bílá továrna historický pohled Soubor:Łódź Muzeum Włókiennictwa dziedziniec 02 05 2010 P5029912. JPG|Muzeum - upravené nádvoří Soubor:Pałac Izraela Poznańskiego, ul. Ogrodowa. jpg|Palác Izraela Poznańského Při prohlídce města se také setkáme s galerií velkých Lodžanů. Narazíme na řadu zajímavých soch které patří význačným lodžským osobnostem. Zaujmou nás význační Lodžští průmyslníci, nazývaní také králové bavlny, Izrael Poznański , Karol Scheibler a Ludwik Grohman, kteří se spolu baví u stolu. Na lavičce je zde také jeden z nejznámějších meziválečných polských básníků (polský básník a překladatel židovského původu) Julian Tuwim. Je zde také s kufrem i Arthur Rubinstein, polsko-americký klavírista, který se proslavil hlavně interpretacemi romantické hudby. Dalšími v galerii velkých Lodžanů je slavný spisovatel Władysław Stanisław Reymont, nositel Nobelovy ceny, nebo na lavičce v hledišti režisér Stefan Jaracz. Ale pozornosti návštěvníků jistě neunikne ani socha lampáře, který se chystá rozžehnout veřejné osvětlení. Soubor:Twórcy Łodzi Przemysłowej 01. jpg|Králové bavlny Soubor:Tuwim's Bench 1. jpg|Julian Tuwim Soubor:Reymont's Trunk 1. jpg|Reymontův Kufr Soubor:Fotel Jaracza Lodz. JPG|Jaraczův Fotel Soubor:Lampiarz Lodz. jpg|Lampář při práci Soubor:Obelisk Tradycji, Łódź Plac Wolności. jpg|Novodobý obelisk V ulici spatříme celou řadu domů, které propůjčují ulici i městu mimořádnou historickou památku. Jsou to bankovní domy, hotely, historická budova, kina, ale i dva kostely a novodobá budova pošty. Základním popisem památek je monografie Ulica Piotrkowska od Anny Rynkowské, vynikající Lodžké historičky, (narozena 3. února 1903 v Lodži , zemřela 30. října 1984 v Lodži), která dala základ dalším pracím o této ulici a Lodži vůbec. Soubor:Dom bankowy Wilhelma Landaua Lodz. jpg|Bankovní dům Wilhelma Landaua Soubor:Kamienica Piotrkowska 51 Lodz. jpg|Dům Piotrkowska 51 Lodz Soubor:Kino Polonia w Lodzi. jpg|Kino Polonia Soubor:Grand Hotel old Lodz. jpg|Grand Hotel Soubor:SM Łódź Piotrkowska 86 2017 (1) ID 613240. jpg|Gutbergův dům Piotrkowska Soubor:Esplanada Lodz. jpg|Esplanada v Lodži Soubor:Dom handlowy w Łodzi ul. Piotrkowska 114 tył. jpg|Obchodní dům Piotrkowska 114 Soubor:Kamienica Schychtów. jpg|Dům Schychtů Soubor:Lodz katedra (dron). jpg|Katedrála sw. Stanisława Kostky Soubor:Kościół św Mateusza Łódź. jpg|Kostel sw Mateusza Soubor:Palac Scheiblerow Lodz. jpg|Scheiblův palác Soubor:Centrala Poczty Polskiej ul. Rodziny Hiszpańskich 8 w Warszawie. jpg|Centrální Pošta.
Seznam památek
Prakticky všechny budovy na Piotrkowské ulici jsou zapsány na seznamu památek.
Č. 2 - kostel Letnic
Č. 3 - nájemní dům Antoniho Engela
Č. 4 - velký městský činžovní dům
Č. 5 - činžovní dům Abrahama Prussaka
Č. 6 - nájemní dům Karol Hielle a Karol Dittrich
Č. 11 - nájemní dům Scheiblers
Č. 12 - nájemní dům Dawida Sendrowicze
Č. 13 - činžovní dům Jana Petra
Č. 17 - činžovní dům Chaima Bławata
Č. 19 - nájemní dům Abrama Lubińského
Č. 22 - činžovní dům Bechtoldů
Č. 29 - bankovní dům Wilhelma Landaua
Č. 31 - činžovní dům odesílatele Dyszkina
Č. 37 - činžovní dům Dawida Szmulewicze
Č. 39 - činžovní dům Józefa Czapiewského
Č. 43 - nájemní dům Oszera Kohna
Č. 44 - nájemní dům Rafala Sachse
Č. 46 - činžovní dům Józefa Rosenthala
Č. 47 - Fischerův dům
Č. 48 - nájemní dům Akciové společnosti R. Kindlera
Č. 49 - činžovní dům Dawida Prussaka
Č. 51 - Nájemní dům IK Poznański
Č. 53 - činžovní dům Hermana Konstadta
Č. 54 - nájemní dům Franciszka Fischerova
Č. 63 - nájemní dům Kretschmer
Č. 67 - kino Polonia
Č. 70. - činžovní dům rodiny Szepsových
Č. 72 - Grand Hotel
Č. 74 - Ludwik Geyer Joint Stock Society House
Č. 77 - Maksymilian Goldfeder's palace - Bank House
Č. 86 - „ Nájemní dům pod Gutenbergem “ od Jana Petersilgeho (prvky novogotiky , neorenesance, neobaroko)
Č. 87 - činžovní dům Alojzyho Balleho
Č. 90 - nájemní dům Teodora Steigerta
Č. 96 - kancelářská budova společnosti Siemens
Č. 98 - Sklad oděvů Emila Schmechela
Č. 99 - nájemní dům Szaja Goldblum
Č.100a - „ Esplanade “
Č. 101 - nájemní dům Jakuba Hofmana
Č. 104 - Palác Juliusze Heinzla (novorenesanční) - Lodžská radnice
Č. 106 - rodinný dům Monitz
Č. 107 - Nájemní dům Salomona Bahariera
Č. 108 - Kino Palace. V letech 1930-1932 Úřad společnosti Strážné věže v Polsku
Leon Schiller avenue
Č. 113 - nájemní dům Alberta Bohme
Č. 114 - Varšavský nájemní dům
Č.114/116 - tržnice
Č. 118 - Nájemní dům Juliusze Szulce
Č. 120 - činžovní dům; v roce 1899 bratři Krzemiński otevřeli první stálé kino v Polsku - Illusion Cabinet .
Č. 128 - nájemní dům Schychtů
Č. 135 - nájemní dům Karol Eisert
Č. 137/139 - palác Juliusze Kindermanna
Č. 138/140 - továrna Franciszeka Ramische, nyní Off Piotrkowska
Č. 143 - dům společnosti "Krusche - Ender"
Č. 147 - nájemní dům Schweikert
Č. 151 - Palác Gustaw Adolfa Kindermanna
Č. 153 - nájemní dům Floriana Jarische
Č. 164 - Památník činžovního domu
Č. 179 - Palác Ewalda Kerna
Č. 181 - nájemní dům Leopolda Krusche
Č. 203/205 - nájemní dům Tomaszowovy továrny na umělé hedvábí (kino Charlie)
Č. 213 - velký městský činžovní dům
Č. 215 - Gelichův činžák
Č. 219 - velký městský činžovní dům
Č. 225 - nájemní dům Schmidt
Č. 234/236 - August Haertigův palác
Č. 242/250 - továrna Markuse Silbersteina
Č. 243 - Gottlieb Beer činžovní dům (nejstarší dvoupodlažní cihlový dům v Lodži)
Č. 252/254 - nájemní dům Karla Königa
Č. 256 - jedna z nejstarších čerpacích stanic v Lodži, dříve tam byl jednopatrový dům.
Č. 258/260 - nájemní dům Henryka Birnbauma, tzv nájemní dům Solidarity, v meziválečném období sídlo německého konzulátu
Č. 262/264 - palác Roberta Schweikerta (eklekticismus) - Evropský institut
Č. 265 - St. Stanisław Kostka
Hrob neznámého vojína
Č. 266/268 - Scheiblerův rodinný palácový komplex (novobarokní)
No.272a / 272b - palác bratrů Karola a Emila Steinertů (neobarokní)
Č. 278 - nájemní dům z 19. století. Od roku 1888 v něm byla továrna na krajky Gustaw Geyera a v předních místnostech - taverna
279/285 - evangelicko-augsburský kostel v Svatý. Matouši
Č. 280 - Dům Ludwika Geyera . Zkušební místo pro první orchestry a sbory podporované Ludwikem Geyerem.
280a - budova bývalé elektrárny v areálu továrny Ludwik Geyer
Č. 282 - Bílá továrna Ludwika Geyera (klasicismus) - Ústřední muzeum textilu
Reymontúv Park
Č. 286 - Ludwik Geyerův zámek
Č. 286 - palác Ludwika Geyera
Náměstí Władysław Reymont
Č. 288 - kancelářská budova, postavená v 90. letech. Do poloviny 19. století malé obytné domy s obchody v přízemí
Č. 290 - nájemní dům z roku 1896, postavený pro Samuela Zerbeho
Č. 292 - Nájemní dům Jana Starowicze Pod horalem
Č. 294 - nájemní dům z konce 19. století patřící Vítězi. Dříve zde byl obchodní dům Bracia Płockier i Spółka .
Č. 297/303 - budovy z let 1882-1903, postavené pro akciovou společnost Ludwik Geyer (sídlily zde: aparatura, barvírna, sklady, tkalcovna a přádelna)
Č. 305 - industrial building, built by Ludwik Geyer after 1853. Zde se nacházela továrna Jana Rundziehera , továrna na škrob, barvírny a bělidla
Č. 307 - dům Karola Obermana (jeho syn Gustaw zde provozoval sklad uzenin), v roce 1909 zde Franciszek Winnicki založil lékárnu
Č. 309 - po roce 1905 byla budova sídlem Společnosti pro podporu vzdělávání , později zde byla půjčovna knih
311/313 - pošta , postavena v roce 1961. Dříve, od roku 1936, zde byly umístěny tenisové kurty sportovního klubu L. Geyera
Č. 315 - obytný dům z počátku 20. století
Č. 317 - „Hala Górniak
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=https://piotrkowska-nr. pl/]Vyčerpávající přehled všech domů, jejich majitelů, obyvatelů a letáků[/url] * [url=https://web. +morearchive. org/web/20170325165742/http://www. uml. lodz. pl/miasto/o_miescie/skarby_lodzi/perly_architektury_]Perly architektury v Lodži[/url] * [url=http://ulicapiotrkowska. blogspot. com/2011_09_01_archive. html]Průvodce Piotrkowskou ulicí[/url] * [url=https://dzienniklodzki. pl/piotrkowska-przed-remontem-film-sferyczny/ar/766149]Piotrkowská před rekonstrukcí[/url].