Pipizinae je podčeleď létavých dvoukřídlých hmyzů z čeledi komárovití. Tato podčeleď zahrnuje na 100 druhů, které jsou rozšířené po celém světě, s výjimkou Antarktidy. Pipizinové jsou poměrně malí hmyzí tvorové, jejichž tělo dosahuje délky 3-10 mm. Mají charakteristické štíhlé tělo a dlouhé nohy. Jsou aktivní ve dne i v noci.
Pipizinové se živí nektarem a pylom, které získávají z květů. Samice těchto hmyzů kladou svá vajíčka do půdy, do které se následně líhnou larvy. Larvy pipizinů se živí nejrůznějšími podzemními bezobratlými a larvami hmyzu. Po pupaci se dospělí jedinci vylíhnou a začínají svůj létavý život.
Někteří druhy pipizinů jsou významní jako přenášeči nemocí. Například druh Pegomyia betae přenáší virovou chorobu cukrovky bramborové. Pipizinové však mají také svůj ekologický význam. Jsou důležitými opylovači rostlin a přirozenými nepřáteli škůdců.
Tato podčeleď je blízce příbuzná s podčeledí ňoumovitých a ephydridovitých. Pipizinové se vyskytují v různých prostředích, včetně lesů, luk, bažin a lesostepí. Díky svému rozsáhlému rozšíření a různorodosti jsou pipizinové zajímavým a důležitým objektem vědeckého výzkumu.
Pipizinae jsou nejmenší podčeledí z čeledipestřenkovitých (Syrphidae). Tato skupina je sesterská podčeledi Syrphinae, s níž byla dříve slučována. Stejně jako pestřenky podčeledi Syrphinae, i Pipizinae mají dravé larvy živící se nejčastěji mšicemi. Od svých příbuzných se však liší zbarvením: zatímco Syrphinae jsou většinou žluto-černě pruhovaní mimetici žahadlových blanokřídlých, zástupci podčeledi Pipizinae bývají nejčastěji jednolitě černě metalicky zbarvení, nejvýš mají na zadečku žluté skvrny.
Cesko.wiki 