Cesko.wiki Pivcové z Hradčan
Author
Albert FloresPivcové z Hradčan byla významná pražská patricijská rodina, která se v 15. a 16. století výrazně zapsala do dějin českého pivovarnictví. Pocházela ze zámožného měšťanského rodu a během své existence vlastnila několik pivovarů v Praze, zejména v oblasti Hradčan. Rodina Pivcovských působila i jako purkmistři Starého Města pražského a patřila mezi významné představitele měšťanské elity. Pivcové z Hradčan nejenže vlastnili pivovary, ale byli také aktivními podnikateli a obchodníky. Díky svému bohatství a vlivu se rodina zapojila i do politického dění a její členové zastávali významné funkce ve správě pražského města. Pivovarnictví bylo v té době důležitou součástí české ekonomiky a pivovary Pivcových z Hradčan měly významný podíl na produkci piva v Praze. Rodina dbala na vysokou kvalitu svého piva a stala se známou i mimo české hranice. Pivcové z Hradčan postupně získávali další majetek a jejich vliv se rozšiřoval. Nicméně v 16. století došlo k náboženským konfliktům a období husitských válek, které rodinu Pivcových silně postihlo. Konec jejich podnikatelského úspěchu přišel v průběhu konfiskací majetku v důsledku protireformačních opatření, které prováděl císař Ferdinand II. Dějiny rodu Pivcových z Hradčan jsou důležitou součástí historie pivovarnictví a měšťanského života v Čechách. Navzdory jejich pádu zůstávají jejich pivovary a vliv na výrobu piva až donedávna.
Pivec z Hradčan a Klimštejna také Pivce byla stará slezská rytířská rodina usedlá na Krnovsku a Opavsku. Rodový erb Pivec z Hradčan od Kadicha-Blažka
Historie a majetek
Rod je připomínán již v 15. +more století. První známý člen rodu je Mikuláš z Hradčan (ve Slezsku, nyní Gródczany), okolo roku 1415. Po něm jsou připomínáni v roce 1430 Čeněk z Hradčan a Třeboně a na Klimštejně (ve Slezsku, nyní Jabłonka) a poté Oldřich z Hradčan (1460) s manželkou Annou z Nové Cerekve. Měli syna Marka, v letech 1450-64 byl zemským sudím na Krnovsku. Roku 1464 Marek zemřel a o majetek se dělili jeho synové Jan a Václav. Markova dcera Eneda získala finanční hotovost a vdala se za Vaňka z Moravice.
Markův syn Jan z Hradčan zastával funkci kroměřížského hejtmana, roku 1572 koupil část statku Čechy a zemřel v roce 1575. Jeho manželka byla Estera Podstatská z Prusinovic (†30. +more 4. 1581).
Druhý Markův syn Václav získal statek Klimštejn a po jeho smrti přešel na Janovy děti: Bernart, Kryštof, Hynek a Barbora (manžel Jiří Šutar z Drahotuš). Též zdědily po strýci Václavu Hradčany, které připadly na krátkou dobu Bernartovi a poté mu zůstaly pouze Bravantice.
Klimštejn získal Kryštof, který zde seděl do roku 1523, zároveň zdědil po sestře Barboře část Bohuslavic a Vřesiny. Syn Kryštofa Pivce z Moravy, též Kryštof, si vzal za manželku Ludmilu Františku Hamzovou ze Zábědovic, byla dcerou Myslibora Hamzy ze Zábědovic a na Morašicích (†1617). +more Ludmila Františka Hamzová ze Zábědovic vlastnila během třicetileté války Rakovou u Kounice, zdejší tvrz zanikla nepochybně v roce 1643, kdy Rakovou pobořili a vypálili Švédové.
Jiný člen rodu Diviš měl v letech 1580-1592 dvůr v Kostelci u Plumlova (†26. 12. 1598)
Další z rodu byl Jáchym, který žil v letech 1590-1600 a vlastnil statky Dlouhou Loučku (do 1600), Horní a Dolní Sokolom, Vinary a koupil 1593 část Mizic a fojtství v Moravičanech, Dolanech, Toveři a Poleni. Za manželku měl Johanku Bítovskou ze Slavíkovic, které roku 1600 věnoval Dlouhou Loučku.
Poslední známý z rodu byl Vratislav z Hradčan a Klimštejna (1608-1636) na svobodném dvoře v Borutíně. Tím zřejmě rod Pivec z Hradčan a Klimštejna vymřel po meči.
V 15. století se objevuje na Moravě Jakub Pivec z Habří, který koupil roku 1495 dvůr a 2,5 lánu v Rojetíně a později v roce 1498 dvůr v Horním Březí. +more Není podloženo, zda patřil ke stejnému rodu Pivců rytířů z Hradčan a Klimštejna.
Popis erbu
Pivec (též Pivce) z Hradčan a Klimštejna měli ve zlatém erbu dva černé turové rohy, rozdvojené k levé a pravé straně. Kolčí helm, přikryvadla zlato-černé barvy, klenot dva turové rohy.
V majestátu z 9. září 1554 se potvrzuje přijetí Jana Pivce k strýcově erbu Pivce z Hradčan, kde se popisuje erb takto: modrý štít, v němž jsou dva černé, dva černé turové rohy, rozdvojené k levé a pravé straně, kolčí helm, přikryvadla modré a černé barvy a klenot dva turové rohy.
Literatura
August Sedláček: Českomoravská heraldika, 1925 * * Josef Pilnáček Staromoravští rodové. Wien 1930, Band 1, str. +more 238. * Johann Siebmacher grosses und allgemaines Wappenbuch, Der mährische Adel, Nürnberg 1899 * * Heinrich Kadich vom Pferd, Konrád Blažek Der Mährische Adel. Nürnberg 1899, str. 80.