Pičín (tvrz)

Technology

12 hours ago

Author

Pičín je tvrz přestavěná na sýpku ve stejnojmenné vesnici v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Vesnice od čtrnáctého století patřila drobným zemanům, jejichž sídlem byla tvrz, poprvé připomínaná v roce 1473. Od konce patnáctého století sloužila jako rodové sídlo rodu Bechyňů z Lažan, kteří ji přestavěli v renesančním slohu. Během třicetileté války začala chátrat a po roce 1740 byla přestavěna na sýpku. Budova bývalé tvrze je chráněna jako kulturní památka.

Historie

Pičín koncem třináctého století patřil Bavorům ze Strakonic. Během následujícího století se jejich rozsáhlé panství rozpadlo, a roku 1373 zde sídlil Slavimír z Pičína, syn Přemka z Pičína, se svou sestrou a strýcem. +more Později byli uváděni v roce 1393 Albert z Pičína a od roku 1410 Beneš z Hořovic a Rabštejna, po němž následovali jeho potomci.

Samotná tvrz podle stavebního průzkumu vznikla už koncem třináctého století a měla podobu čtverhranné věže s obdélným půdorysem. Ve čtrnáctém století byla rozšířena o přístavbu u jižní strany věže. +more První písemná zmínka o ní pochází z roku 1473, kdy Benešův potomek Častolar z Pičína ukradl dobytek Mikuláše Běščinského a zahnal jej na svou tvrz. Erb Dubských nad průjezdem Petr Kořenský z Terešova statek před svou smrtí v roce 1493 prodal Oldřichovi Bechyňskému z Lažan, v jehož rodině poté zůstal až do roku 1627. V roce 1515 se dědictví po otci ujal nejvyšší zemský písař Jan Bechyňský z Lažan, kterému se podařilo panství významně rozšířit. Když byl v roce 1529 jmenován purkrabím na Karlštejně, panství spravovala jeho žena Kateřina, která týrala a vraždila pičínské poddané. Za své skutky byla odsouzena k smrti a v roce 1534 zemřela v Bílé věži hladem. V roce 1547 statek převzali synové Jana Bechyňského, Radslav, Oldřich a Petr, z nichž se nakonec jediným majitelem stal Petr, který zastával úřad nejvyššího zemského podkomořího. Zemřel v roce 1561 a majetek po něm zdědily jeho dvě sestry, z nichž tvrz se čtyřmi vesnicemi připadla mladší Johaně. Dědictví po Johaně získal v roce 1574 její strýc Václav starší Bechyně z Lažan a po něm jeho syn Václav mladší, který ale sídlil na zámku v Dlouhé Lhotě. Bechyňové z Lažan někdy ve druhé polovině šestnáctého století starou tvrz renesančně přestavěli.

Václav Bechyně v roce 1599 rozdělil panství mezi své syny. Pičín s dalšími třemi vesnicemi získal David Bechyně z Lažan, hejtman Podbrdského kraje. +more Po jeho smrti v roce 1611 statek tři roky spravovala vdova Voršila, ale když zemřela i ona, ujal se majetku jejich syn Mikuláš Bechyně z Lažan. Mikuláš se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618-1620, za což mu byl majetek nejprve zkonfiskován, ale později vrácen.

Mikuláš se stal posledním příslušníkem rodu Bechyňů z Lažan v Pičíně. V roce 1627 statek prodal Václavovi Dubskému z Vitiněvsi, jehož dědicům patřil do roku 1740. +more Během třicetileté války tvrz vyplenilo císařské vojsko. Majitelé neměli dostatek peněz na údržbu celého objektu, a využívali jen některé místnosti. Dokladem jejich činnosti jsou dochované relikty barokních úprav. Zbytek tvrze však chátral. Zadlužení majitelé statek prodali k hlubošskému panství. Od té doby tvrz přestala sloužit jako panské sídlo a byla přestavěna na špýchar. Ve druhé polovině dvacátého století přilehlý areál využívalo rosovické jednotné zemědělské družstvo, kterému budova stále sloužila jako sýpka.

Stavební podoba

Podle popisu z roku 1740 se tvrz skládala z novější, šindelem kryté, budovy s vjezdem, zchátralé staré věže s dřevěnou pavlačí a dvou hospodářských budov.

Dochovaná budova má půdorys písmena L. Při přestavbě na sýpku byla snížena o jedno patro. +more Pozůstatkem věže je mohutné zdivo v severním křídle, kde se také nachází valeně zaklenutý sklep. S novějším východním křídlem jej spojují žulové portálky ukončené segmentem nebo lomeným obloukem. V hlavní budově jsou patrné stopy renesančních a barokních úprav obytných místností s valenými klenbami a okny v lunetách. Nad průjezdem je umístěn alianční znak Dubských z Vitiněvsi z počátku osmnáctého století.

Na hlavní budovu navazuje malý lichoběžníkový dvůr s menší hospodářskou stavbou. Ohradní zeď se dochovala jen v drobných reliktech. +more Zadní brána, kterou se vyjíždělo do polí, zanikla.