Podhořany u Ronova

Obec Podhořany u Ronova se nachází v okrese Chrudim, kraj Pardubický. Obec leží na silnici I/17 a nachází se na úpatí Železných hor. Žije zde obyvatel.

Historie

Okolí Podhořan bylo už odnepaměti využíváno jako významná obchodní stezka mezi Litomyšlí a Prahou (tzv. Trstenická stezka). +more První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356. Jedněmi z prvních majitelů podhořanského panství byl rod Slavatů z Chlumu. V 16. století byly nejvýznamnějšími majiteli Gerštorfové. V té době zahrnovalo podhořanské panství také obec Turkovice s kostelem svatého Martina, kde se dodnes nachází kamenné náhrobky patřící šlechtickému rodu Gerštorfů. V Podhořanech se v té době nacházel tvrz, pivovar, později též lihovar a cihelna. V roce 1798 odkoupil podhořanské panství hrabě Arnošt Pachta z Rájova, který se významně podílel na přestavbě turkovického kostela.

V roce 1866 se obce významně dotkla prusko-rakouská válka. Korunní princ Fridrich Vilém I. +more se ubytoval v podhořanském zámku a vojska odtáhla na Borovou u Chotěboře, kde se střetla s rakouskými oddíly. Při zpátečním tažení vojsk byla do vsi zavlečena epidemie tzv. pruské cholery, které v obci podlehlo 24 lidí. Jako památka na krušné časy byla na kopci nad obcí vystavěna zděná kaplička s malbou svatého Václava na koni.

Roku 1868 byla v obci zřízena poštovní stanice. V roce 1859 za 185 000 zlatých koupil dvůr pan Alois Welz a dědictvím přešel do vlastnictví paní Kláry Riedlové rozené Welzové.

Během první světové války padlo 9 mužů povolaných do zbraně, jejichž jména se nachází na návsi na pomníku z roku 1932. V roce 1919 byla ve vsi vybudována četnická stanice a v roce 1934 založena plachtařská škola, která byla základem pro dnešní letiště sportovních letadel. +more V obci žilo v roce 2013 celkem 274 obyvatel.

Exulanti

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále +more_Veliký'>Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu za trest, domovní prohlídky atd. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Podhořan u Čáslavi uprchli v roce 1742 (jen) přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku tito nekatolíci:.

* Pavel Jelínek *(1689), mlynář. Emigroval s manželkou, třemi syny a dvěma dcerami. +more On a Matěj Jelínek patří mezi zakladatele druhé české exulantské obce v pruském Slezsku. Tuto obec pojmenovali exulanti na počet pruského krále Friedrichův Tábor. V roce 1765 tu žilo 54 českých rodin, ve vedlejším Malém Táboře žilo dalších 14 českých rodin. * Matěj Jelínek, syn Pavlův, nar. cca 1712. Dne 3. 2. 1744 se v Münsterbergu oženil s Alžbětou Veselovskou. I tato rodina patří k zakladatelům Friedrichova Tábora. * Pavel Jelínek, vrchnostenský sluha. Emigroval s manželkou. Další osud není znám. * Jan Schreiber *(1713), emigroval s manželkou. Patří mezi zakladatele Husince, první české exulantské obce v pruském Slezsku. V Husinci byl kazatelem českého sboru od roku 1754 až do své smrti v roce 1771 Samuel Figulus, pravnuk Jana Amose Komenského,. * Jiří Schreiber *(1707), emigroval s manželkou, hospodář. Patří mezi zakladatele Friedrichova Tábora.

Podrobně celou historii popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů a odkazů). Dokumenty se nacházejí převážně v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), ve Státním oblastním archivu v Hradci Králové i jinde. +more Potomci exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii, někteří reemigranti byli repatriováni v roce 1945 do Čech z polského Zelova, i toto město v r. 1802 založili. Exulant (spolek) stále sdružuje potomky běženců doby pobělohorské z celého světa.

Významné osobnosti

Exulanti. Zakladatelé obcí Husinec a Friedrichův Tábor v pruském Slezsku (dnes Polsko). Jejich potomci spoluzakládali další města.

Obecní symboly

Dne 13. dubna 2011 byl obci přidělen znak a vlajka při příležitosti oslav výročí 655 let od založení obce. +more Znak a vlajku předávala předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miroslava Němcová. Obecní symboly jsou připomínkou významných majitelů panství - vladyků z Chlumu (tři zlatá břevna v modrém poli) a rytířů z Gerštorfu (helm s klenotema přikryvadly). Trojice kůlů symbolizuje tři místní části obce (Podhořany, Bílý Kámen a Nový Dvůr).

Části obce

Podhořany u Ronova * Bílý Kámen * Nový Dvůr

Pamětihodnosti

Zámek Podhořany

První zmínky o tvrzi v Podhořanech nalézáme již v zemských deskách ze 14. století. +more V 19. století byla tvrz přestavěna na zámek a v roce 1898 získal zámek novorenesanční podobu. Za druhé světové války sloužil zámek německé posádce, po osvobození Československa je vystřídali vojáci sovětští. Zámek byl poté zkonfiskován na základě Benešových dekretů.

V roce 1947 byla v obci zřízena střední škola, která od roku 1953 sídlila v podhořanském zámku. 1. +more září 1975 došlo ke zrušení druhého stupně základní školy a většina žáků byla přesunuta do Ronova nad Doubravou, Vrdů a Heřmanova Městce. Poté už škola fungovala pouze jako dvoutřídka a v roce 1979 byla činnost školy ukončena. Od osmdesátých let budova zámku a přilehlý park chátrají, i přes četné snahy nalézt pro celý areál nové využití. V 90. letech budova vyhořela a poté představovala pouze zbořeniště. V roce 2020 podlehla budova demolici.

Hospoda

V 19. století byl při silnici z Heřmanova Městce do Čáslavi vystavěn Zájezdní hostinec - výsadní hostinec s přípřežnými koňmi. +more Za poplatek pomáhali vyvést povozy přes hřeben Železných hor. Pro příliš obtížné stoupání přes podhořanský kopec se v roce 1839 začala budovat nová silnice - podhořanské serpentiny, které jsou dnes pro obec charakteristické.

Kaple svatého Václava

Kaple svatého Václava byla postavena na konci 19. století na kopci nad obcí Podhořany u Ronova nad Doubravou. +more Jedná se o zděnou kapličku s malbou svatého Václava na koni. Poblíž kapličky se nachází motorest U Svatého Václava. Kaple byla založena na památku těžkých časů v době prusko-rakouské války. Tehdy byla procházejícím vojskem do vsi zavlečena cholera, na kterou v obci zemřelo 24 lidí.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.podhorany.cz/]Oficiální web obce[/url]

Kategorie:Obce v okrese Chrudim Kategorie:Vesnice v okrese Chrudim Kategorie:Obce v CHKO Železné hory Kategorie:Vesnice v CHKO Železné hory Kategorie:Mikroregion Železné hory Kategorie:Sídla ve Středolabské tabuli Kategorie:Sídla v Železných horách Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem