Podvečer, Milenci (Jindřich Wielgus)

Podvečer, Milenci je dramatická povídka od Jindřicha Wielguse, která byla poprvé publikována v roce 1947 ve sbírce Poustevníci. Příběh se odehrává ve venkovském prostředí na konci 19. století a vypráví o mladém venkovském knězi Pavlovi, který se zamiluje do mladé vesnické dívky Alžběty. Pavel, který je oddaný svému náboženskému povolání, se ocitá vnitřně rozerván mezi láskou k Bohu a k Alžbětě. Oba milenci jsou si navzájem oddáni a jejich láska je silná a vášnivá. Nicméně Pavel pociťuje vinnost a plný pud sebezapření se od ní odvrací. Alžběta však nadále touží setkávat se s Pavlem a je ochotna obětovat pro ni svou reputaci ve vesnici. Postupně se však začíná chovat stále svérázněji a lidé v okolí začínají šířit pomluvy. Pavel se snaží potlačit svou vášeň a sám sebe přesvědčit, že se o ni jen postará jako o svou duchovní sestru. Nakonec se však Pavel neudrží a potkává se s Alžbětou v utajení. Jejich láska dosahuje vrcholu, ale ihned poté je odhalena a Pavel je přeložen do jiné farnosti. Alžběta zůstává sama a vyprávění končí epilogem, ve kterém se dozvídáme, že zemřela již rok po Pavlově odchodu a že Pavel na ni později zapomněl. Povídka Podvečer, Milenci zobrazuje konflikt mezi láskou a náboženským povoláním a přináší pohled na lidské vášně a jejich důsledky ve venkovském prostředí. Je to jeden z významných děl české literatury 20. století a Wielgus je považován za jednoho z předních autorů své doby.