Pogromy ve Lvově

Pogrom ve Lvově v červenci 1941 Pogromy ve Lvově byly dva masakry Židů žijících ve Lvově nebo jeho okolí v okupovaném Polsku (nyní Ukrajina). Pogromy proběhly během druhé světové války, od 30. června do 2. července a od 25. do 29. července 1941. Podle památníku Jad Vašem bylo jednotkami Einsatzgruppen, ukrajinskými nacionalisty a ukrajinskými milicemi zavražděno 6 000 Židů. Během meziválečného období byl Lvov třetím největším židovským osídlením v Polsku. Počet židovských obyvatel se zvýšil na více než 200 000 poté, co uprchlíci utekli před nacisty. Dokumenty, které nedávno zveřejnila Ukrajinská bezpečnostní služba, dokládají, že se Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) mohla původně podílet méně, než se myslelo.

První pogrom

Ihned poté, co Němci vstoupili do města, zorganizovaly jednotky Einsatzgruppen ve spolupráci s ukrajinskými nacionalisty, pogrom jako odplatu za masakr, kdy NKVD zavraždilo přibližně 2 000 - 10 000 vězňů (zejména polské a ukrajinské intelektuály a politické aktivisty) ve třech lvovských vězeních (vězení , vězení na ulicích a ). Podle ukrajinských badatelů byla většina z těchto obětí Ukrajinci. +more Ačkoli byli Židé také mezi oběťmi NKVD, Ukrajinci je zatkli jako skupinu, která spolupracovala se Sověty. Před masakrem Němci a Ukrajinci šířili fámy, které zapletly Židy do zabíjení ukrajinských politických vězňů. Dav se vymkl kontrole, došlo k napadání, zneužívání, mučení a vraždění Židů, znásilňování židovských žen, jak je vyfotili němečtí vojáci. Ukrajinské milice po obsazení Lvova narychlo vytvořily Organizaci ukrajinských nacionalistů. Od konce června do začátku července 1941 bylo během pogromů zavražděno přibližně 4 000 Židů.

Petljurovy dny

Druhý pogrom se konal na konci července roku 1941 a byl pojmenován „Petljurovy dny“ po zavražděném ukrajinském veliteli Symonu Petljurovi. Tento pogrom byl údajně organizován ukrajinskými nacionalisty s německou podporou. +more 25. července se ukrajinští ozbrojenci z okolí města připojili k ukrajinské milici a účastnili se násilných činů proti Židům. Tato skupina napadla každého Žida, s kterým se setkala, obušky, noži a sekerami. Židé byli vzati k židovskému hřbitovu a brutálně zavražděni. Ukrajinská policie obcházela ve skupinách po pěti a kontrolovala připravené seznamy. Asi 2 000 lidí bylo zavražděno během přibližně tří dnů. Podle Richarda Breitmana zemřelo při tomto pogromu 5 000 Židů. Kromě toho bylo asi 3 000 osob (většinou Židů) popraveno na Městském stadionu německou armádou.

Následující události

Po pogromech bylo zřízeno lvovské ghetto, do kterého bylo umístěno asi 120 000 Židů. Většina z nich byla během následujících dvou let deportována do vyhlazovacího tábora Belzec nebo zabita na místě. +more Pogromy a po nich následující zabíjení jednotkami Einsatzgruppen spolu s drsnými podmínkami v ghettu a deportacemi do nacistických koncentračních táborů, mezi které patřil i koncentrační tábor Janowska na okraji města, vyústily v téměř úplné zničení židovského obyvatelstva. Když v roce 1944 sovětské síly získaly Lvov, zůstalo pouhých 200 - 300 Židů.

Spor o skutečnostech

Odborníci na holokaust připisují zabíjení Ukrajincům pod vedením ukrajinských nacionalistů.

Pokud jde o pogromy, ruské zdroje jsou docela specifické. Ruský historik Sergei Chuyev napsal:

V roce 1958 byla v nizozemském Haagu zřízena mezinárodní komise, aby provedla nezávislé vyšetřování. Členy bylo pět bývalých protihitlerovských aktivistů: norský právník Hans Cappelen, bývalý dánský ministr zahraničí a předseda dánského parlamentu Ole Bjørn Kraft, holandský socialista Karel van Staal, belgický profesor práv Flor Peeters a švýcarský právník a poslanec Kurt Scoch. +more Po výslechu několika ukrajinských svědků, který probíhal od listopadu 1959 do března 1960, komise dospěla k tomuto závěru:.

Na podzim roku 1959 zahájil sovětský tisk velkou dezinformační kampaň proti ministru západoněmecké Adenauerovy vlády Theodoru Oberländerovi, který byl v roce 1941 velitelem praporu Nachtigall tvořeného z několika set ukrajinských dobrovolníků. Sověti ho obvinili z účasti na vraždách SS ve Lvově. +more V září roku 1959 noviny Radianska Ukraina napsaly:.

Tato obvinění byla převzata západním tiskem a nakonec vedla k rezignaci Oberländera. Vyšetřování nejvyšším státním zástupcem okresního zastupitelství v Bonnu ho kompletně očistilo. +more Obvinění proti Oberländerovi a praporu Nachtigall se nicméně stále znovu objevovala v úvahách v západním tisku.

Odkazy

Reference

Literatura

Cenným zdrojem podrobného studia archivních dokumentů z tohoto období je kniha The Wehrmacht War Crimes Bureau 1939-1945, jejímž autorem je Alfred-Maurice de Zayas. Sekce týkající se vyšetřování krutostí ve Lvově jsou k dispozici online [http://www. +morealfreddezayas. com/Chapbooks/Lembergmassacre. shtml].

Lincoln: University of Nebraska Press, 2000 edition. See [url=http://www.alfreddezayas.com/Chapbooks/Lembergmassacre.shtml]The Lviv Massacre[/url].

Externí odkazy

Kategorie:Události ve Lvově Kategorie:Masakry roku 1941 Kategorie:Holokaust v Polsku Kategorie:Protižidovské pogromy Kategorie:Válečné zločiny druhé světové války v Polsku Kategorie:Einsatzgruppen Kategorie:Masakry na Ukrajině