Poklad ze Slezské Středy

Koruna (české?) královny z počátku 14. století Poklad ze Slezské Středy, polsky Skarb średzki, je název souboru středověkých klenotů a mincí nalezených v letech 1985 a 1988 během stavebních prací ve sklepě domu v historickém centru polského města Slezská Středa (polsky Środa Śląska, německy Neumarkt). Vysoká umělecká a i řemeslná úroveň zpracování předmětů naznačuje, že korunní poklad původně patřil jednomu z předních evropských aristokratických rodů, nejspíše Lucemburkům. Známá část pokladu obsahuje (po vyloučení pozdějších přimísených artefaktů) soubor zlatých a stříbrných mincí a 11 středověkých zlatnických předmětů: ženskou segmentovou korunu z počátku 14. století, sponu s kamejí ze 13. století, dva páry záušnic, jeden náramek, tři prsteny a část zlatého pásu.

Původ pokladu

+more8'>Spona ze 13. století Poklad byl nalezen při rekonstrukci sklepa domu v letech 1985 a 1988, na území bývalé středečské židovské čtvrti, je proto pravděpodobné, že poklad byl v majetku nějakého člena či členů zdejší židovské komunity. Podle nalezených mincí lze uschování pokladu datovat od konce 13. století do poloviny 14. století. Poklad byl zřejmě ukryt kvůli obavám z pogromů, které doprovázely tehdejší morovou epidemii. V roce 1349 proběhl pogrom v nedaleké Vratislavi a samotná židovská obec ve Slezské Středě byla vyvražděna a rozptýlena v roce 1362). V nejisté době pogromů v letech 1348-1350 bylo uschováno mnoho židovských cenností po celé střední Evropě. Je možné, že poklad u Židů ve Slezské Středě zastavil římský a český král Karel IV. Je doloženo, že si Karel IV. v roce 1348 prostřednictvím svého kancléře Jana ze Středy půjčil vysoké sumy peněz u místního Žida Mošeho. Není vyloučeno, že to byl právě Moše, u něhož Karel IV. poklad zastavil a který jej ukryl před hrozícím rabováním.

Obsah

Nejvýznamnější součástí pokladu je zlatá ženská (panovnická) koruna, sestavená ze 13 lamel se střídajícími se heraldickými figurkami orlů či orlic na vrcholech mezi šišticemi, zdobená drahokamy, perlami a smaltovanými trojlístky. Určit, které královně původně patřila, je problematické. +more Chybí totiž jejich portréty. Nejčastěji se jako její původní majitelky uvádějí české královny Guta Habsburská, Eliška Rejčka, Eliška Přemyslovna nebo Blanka z Valois. Dále do pokladu patří kruhová dámská spona s drahokamy a chalcedonovou kamejí v podobě orla, zlatý náramek s tepanými orly, dva páry zlatých lunetových záušnic (jeden je zdobený emailem a druhý filigránem a drahokamy) a tři prsteny. Fragment zlatého pásku s tepanými rozvilinami může pocházet z dámského opasku nebo z čelenky, matrice ornamentu na něm pocházejí pravděpodobně z téže dílny, která zhotovila Strahovské plenáře a pohřební žezlo krále Přemysla Otakara II.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Český rozhlas Plus: [https://plus. rozhlas. +morecz/komu-patrila-korunka-z-pokladu-ze-slezske-stredy-6646200] * [url=http://stavitele-katedral. cz/praha-koruna-ceskych-kraloven-se-vratila-po-sesti-stoletich-zpet-do-cech/]Praha: Koruna českých královen se vrátila po šesti stoletích zpět do Čech. Článek o od Petera Kováče o koruně ze Slezské středy na webu Stavitelé katedrál. [/url].

Kategorie:Archeologické nálezy v Polsku Kategorie:Gotické zlatnické památky Kategorie:Koruny Kategorie:Dějiny Slezska Kategorie:Poklady Kategorie:Archeologické lokality ve Slezském vojvodství