Pole (tvrz)

Technology

12 hours ago

Author

Pole je tvrz ve stejnojmenné vesnici u Kadova v okrese Strakonice. Založena byla na počátku sedmnáctého století a jako panské sídlo sloužila až do jeho druhé poloviny, kdy vesnici koupili Černínové z Chudenic. Nepotřebné panské sídlo bylo upraveno na sýpku a později na byty úředníků správy panství. Areál tvrze je chráněn jako kulturní památka.

Historie

Ves Pole existovala už v první čtvrtině třináctého století. Roku 1577 ji Adam ze Šternberka prodal Zikmundovi Doupovskému na Hlavňovicích. +more Renesanční tvrz si zde nechal postavit pravděpodobně až další majitel, kterým byl od roku 1595 Jan nejstarší Horčice z Prostého. Rok dokončení stavby by mohl dokládat nápis „Anno 1613“ nalezený v levé části severního štítu. Po Janově smrti v roce 1616 statek zdědila vdova Kateřina Horčicová, rozená z Kokořova, a později dcera Saloména Vratislavová z Prostého. Saloména zemřela před rokem 1630 a celý majetek připadl jejím dětem: Kateřině Vratislavové z Mitrovic, Anně Benedové z Nečtin, Markétě Lažanské, Elišce Černínové a synovi Jiřímu Zdeňkovi Vratislavovi z Mitrovic. K panství tehdy patřily Bratronice, Mirotice, Bezděkov, Pole, polovina Kadova a Záboří. Podíl Jiřího Zdeňka tvořily tvrz Pole se dvorem a vesnicí, polovina kadovského statku a ves Vrbný. Celý Jiřího statek byl zadlužený, a proto byl roku 1631 komisionálně prodán Kateřině Vratislavové z Mitrovic, přičemž byla poprvé zmíněna polská tvrz.

Kateřina statek Pole vlastnila jen do roku 1635 (podle Augusta Sedláčka k prodeji došlo roku 1640), kdy jej kvůli obtížím při hospodaření prodala švagrovi Albrechtu Benedovi z Nečtin, manželovi sestry Anny, který sídlil v blízkém Záboří. Jiří Zdeněk Vratislav z Mitrovic mezitím dospěl a dosáhl zrušení smlouvy z roku 1631, čímž se stal majitelem polského statku, který mu patřil až do smrti v roce 1656. +more Statek zdědila vdova Maximiliana Kateřina Vratislavová z Vrabí a po její smrti Pole roku 1674 převzal Jiřího strýc Václav Ignác Vratislav z Mitrovic. Od něj Pole roku 1682 koupil Tomáš Zacheus Černín z Chudenic a připojil jej k lnářskému panství. Černínové tvrz přestavěli na sýpku, ale okolo roku 1840 budova sloužila k bydlení úředníků správy panství.

Ve druhé polovině dvacátého století areál tvrze využívalo jednotné zemědělské družstvo a po roce 1989 jej získali zpět dědicové původních majitelů, kteří zahájili rekonstrukci tvrze. V letech 1996-1999 bylo opraveno oplocení a nejvážnější poruchy střešních konstrukcí. +more Poté byly obnoveny části fasád a provedeny archeologické a architektonické průzkumy, při kterých bylo zjištěno, že terén v okolí budovy byl v několika etapách přibližně o půl metru navýšen. Zjištěné informace byly použity při plánování dalších fází rekonstrukce.

Stavební podoba

Jednopatrová budova tvrze má obdélný půdorys s rozměry přibližně 12 × 20 metrů. Z půdorysu vybočuje pouze čtyři metry široký rizalit u severovýchodního nároží. +more Sedlovou střechu na kratších stranách uzavírají renesanční štíty. Sjednocujícím prvkem všech fasád je profilovaná římsa nad prvním patrem. Dovnitř se vstupuje žulovým portálem v západním průčelí, nad nímž jsou erby Jana nejstaršího Horčice z Prostého a jeho manželky Kateřiny z Kokořova. Vstupní síň je zaklenutá valenou klenbou s výsečemi a různé druhy valených kleneb jsou použité i v dalších přízemních prostorech. Do prvního patra vede dvouramenné vřetenové schodiště. Místnosti v prvním patře mají ploché stropy a původní členění pokojů bylo podle plánů z roku 1969 upraveno na tři bytové jednotky.