Poleská státní radiačně-ekologická rezervace

Poleská státní radiačně-ekologická rezervace je přírodní území v Bělorusku, které bylo nejvíce zasaženo radioaktivním spadem z jaderné elektrárny Černobyl po její havárii. Rezervace sousedí s ukrajinskou zónou, která byla vytvořena ze stejného důvodu.

Historie

Dva roky po černobylské havárii byla běloruská část černobylské zóny rozšířená o další, vysoce kontaminované území. V Bělorusku poté vznikla uzavřená přírodní rezervace o rozloze 1313 km². +more Rezervace byla založena 18. července 1988. V ní se provádějí různá opatření, aby se minimalizoval přenos radioaktivních látek mimo rezervaci a také zde probíhá výzkum a studium ionizujícího záření a jeho účinky na faunu a flóru. V roce 1993 byla rozšířena o dalších 849 km² na celkových 2150 km², čímž se stala největším běloruským územím chránícím přírodu a jednou z největších rezervací v celé Evropě.

Vznik rezervace

Rezervace vznikla v nejvíce postižených oblastech u obcí Brahin, Naroŭlja a Chojniki v Homelské oblasti (viz obrázek). Před havárii zde žilo více než 22 tisíc obyvatel v 96 obcích. +more Správa PSRER se nachází ve městě Chojniki, zaměstnává více než 700 lidí a roční náklady na správu se pohybují kolem 4 miliónů dolarů (80 milionů Kč).

Hlavní cíle

Hlavním cílem PSRER je chránit veřejnost před nepříznivými účinky ionizujícího záření zamořeného prostoru. Zaměstnanci, vědci a biologové mají proto za cíl provádět na území rezervace tyto hlavní činnosti:

* Provádět opatření, která mají zabrání přenosu radionuklidů do okolních oblastí mimo území PSRER. * Monitorovat radiační situaci v životním prostředí (vzduch, voda, půda, rostliny a živočichové). +more * Provádět radiobiologický výzkum a vývoj účinných dekontaminačních technologií pro půdu kontaminovanou radionuklidy. * Ochrana proti nepovolanému vniknutí do PSRER a požární ochrana. * Zalesňovat půdu, aby se zabránilo vzdušným a vodním erozím.

Fauna a flóra

Uzavřená rezervace je tedy pod stálým dohledem vědců a biologů. Lidský zásah je minimální a probíhají zde pouze nejnutnější práce spojené s ochranou lesů před škůdci a požáry. +more Od svého založení vzniklo v rezervaci přibližně 5000 hektarů nových lesů, které byly osázeny mladými duby, borovicemi a podobně. Svojí uzavřeností a omezeným přístupem lidí se stala rezervace domovem mnoha vzácných a ohrožených druhů fauny a flóry. Správa PSRER uvádí, že zde žije přibližně 7 druhů plazů, 11 druhů obojživelníků, 46 druhů savců, 213 druhů ptáků a 25 druhů ryb. Z tohoto celkového množství je více než 70 druhů vzácných a jsou uvedené v běloruské, nebo světové červené knize ohrožených druhů a jsou tedy chráněni mezinárodními úmluvami. Vyskytují se zde například medvědi, lišky, jezevci, koně Převalského, plži, bizoni, čápi černí, želvy bahenní, orli skalní a také orli mořští. Je zde také zaznamenáno přes 1250 druhů rostlin, z nichž 18 je vzácných.

Externí odkazy

[url=http://chernobylzone.cz/psrer-beloruska-cast-cernobylske-zony/]PSRER - Běloruská část černobylské zóny, autor: Lukáš Ryzí | 1. 10. 2013[/url]

Kategorie:Geografie Běloruska Kategorie:Homelská oblast Kategorie:Černobylská havárie Kategorie:Lokality kontaminované radioaktivním odpadem Kategorie:Ohrožené lokality v Bělorusku Kategorie:Chráněná území vyhlášená roku 1988