Polsko-turecká válka (1620–1621)

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Polsko-turecká válka, která probíhala v letech 1620–1621, byl konflikt mezi Polskem a Osmanskou říší. Válka byla součástí dlouhodobého konfliktu mezi oběma mocnostmi a byla vyvolána polským útokem na Moldavsko, které bylo osmanským protektorátem. V roce 1620 vstoupila polská vojska na moldavské území a zaútočila na pevnost Hotin. Osmanská říše okamžitě reagovala a vyslala svou armádu na pomoc moldavským vojskům. Následovalo několik bitev mezi polskými a osmanskými silami. Jednou z nejdůležitějších bitev byla bitva u Cecory, ve které polská armáda utrpěla drtivou porážku. Po této porážce začaly polské síly ustupovat a osmanská armáda postupovala na polské území. Polsko se pokusilo upevnit svoji pozici a poslalo armádu k polsko-litevské hranici, ale i tato snaha byla neúspěšná. V roce 1621 se Osmanská říše dostala přímo k Varšavě, hlavnímu městu Polska. Válka skončila mírovou dohodou, která byla podepsána v roce 1621. Podle této dohody Polsko uznalo osmanskou nadvládu nad Moldavskem a Valašskem a souhlasilo s platbou tributu Osmanské říši. Polsko také muselo vydat osmanským úředníkům své vojenské zajatce. Polsko-turecká válka měla velký dopad na obě země. Pro Polsko to byl vážný vojenský neúspěch a znamenal posílení osmanského vlivu v regionu. Pro Osmanskou říši naopak válka znamenala posílení jejího postavení a možnost expanze na Evropský kontinent. Tato válka je významnou událostí v dějinách Polska i Osmanské říše a odráží složitou politickou situaci a rivalitu mezi těmito dvěma mocnostmi v té době.

Polsko-turecká válka (1620-1621), nebo první polsko-turecká válka byl vojenský konflikt mezi polsko-litevskou Republikou obou národů a Osmanskou říší o kontrolu nad Moldavským knížectvím.

Od konce 16. století se polští magnáti stále více vměšovali do záležitostí Moldavského knížectví, které však Osmanská říše považovala za svou sféru vlivu. +more Nevoli Turků vůči Polákům vyvolávaly i vpády kozáků, poddaných polského království, na osmanská území.

Roku 1619 sedmihradský kníže Gabriel Bethlen povstal proti Habsburkům. Polský král +more_Vasa'>Zikmund III. Vasa poslal Habsburkům na pomoc vojsko tzv. lisovčíků, kteří v bitvě u Humenného rozbili sedmihradské vojsko Jiřího I. Rákócziho. Poté se Sedmihradsko obrátilo s žádostí o pomoc k Osmanům a moldavský kníže Gaspar Graziani přešel na stranu Polska.

Osmanský sultán Osman II. +more reagoval souhlasem s podporu Sedmihradska a vyslal velkou armádu proti Polsku. Na podzim 1620 Turci porazili polsko-litevské vojsko v bitvě u Cecory, ve které padl slavný polský vojevůdce Stanisław Żółkiewski.

Na jaře 1621 turecká armáda vedená Osmanem II. vyrazila z Istanbulu a postupovala na sever k polským hranicím. +more S polskou armádou se Turci střetli v bitvě u Chotynu (Chotyn leží na Ukrajině nedaleko ukrajinsko-moldavsko-rumunského pomezí) a podlehli ji.

Válku ukončila Chotynská smlouva uzavřená po bitvě. Smlouva zakotvila hranici mezi osmanskými a polskými zeměmi na Dněstru a status Moldávie jako osmanského vazala.

Mír trval do roku 1633, kdy vypukla další polsko-turecká válka (1633-1634).

...
5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top