Polsko-turecká válka (1620–1621)

Polsko-turecká válka, která probíhala v letech 1620–1621, byl konflikt mezi Polskem a Osmanskou říší. Válka byla součástí dlouhodobého konfliktu mezi oběma mocnostmi a byla vyvolána polským útokem na Moldavsko, které bylo osmanským protektorátem. V roce 1620 vstoupila polská vojska na moldavské území a zaútočila na pevnost Hotin. Osmanská říše okamžitě reagovala a vyslala svou armádu na pomoc moldavským vojskům. Následovalo několik bitev mezi polskými a osmanskými silami. Jednou z nejdůležitějších bitev byla bitva u Cecory, ve které polská armáda utrpěla drtivou porážku. Po této porážce začaly polské síly ustupovat a osmanská armáda postupovala na polské území. Polsko se pokusilo upevnit svoji pozici a poslalo armádu k polsko-litevské hranici, ale i tato snaha byla neúspěšná. V roce 1621 se Osmanská říše dostala přímo k Varšavě, hlavnímu městu Polska. Válka skončila mírovou dohodou, která byla podepsána v roce 1621. Podle této dohody Polsko uznalo osmanskou nadvládu nad Moldavskem a Valašskem a souhlasilo s platbou tributu Osmanské říši. Polsko také muselo vydat osmanským úředníkům své vojenské zajatce. Polsko-turecká válka měla velký dopad na obě země. Pro Polsko to byl vážný vojenský neúspěch a znamenal posílení osmanského vlivu v regionu. Pro Osmanskou říši naopak válka znamenala posílení jejího postavení a možnost expanze na Evropský kontinent. Tato válka je významnou událostí v dějinách Polska i Osmanské říše a odráží složitou politickou situaci a rivalitu mezi těmito dvěma mocnostmi v té době.