Polybios

Polybios, řecky Πολυβιος, (asi 203 př. n. l. - asi 120 př. n. l.) byl starověký řecký politik a nejvýznamnější historik období helénismu.

Život

Polybios se narodil v Megalopoli v Arkádiii, ale rok jeho narození není přesně znám (nejčastěji se uvádí +more_l. '>203 př. n. l. nebo 198 př. n. l. ). Jako syn stratéga Achajského spolku Lykorta pocházel z bohaté rodiny a získal pečlivé vzdělání, které mu přineslo hluboký pohled na politické a vojenské záležitosti. Během třetí makedonské války podporoval neutralitu Achájů, čímž si vysloužil podezření z obou stran. Po vítězství Římanů v bitvě u Pydny roku 168 př. n. l. byl proto Polybius Římany jako jeden z tisíce rukojmích převezen roku 166 př. n. l. do Říma, kde byl nucen strávit dalších sedmnáct let.

V Římě byl na základě svého vysokého vzdělání přijímán nejvýznačnějšími patricijskými rodinami, mezi nimiž byl i vítěz od Pydny Lucius Aemilius Paullus, který Polybiovi svěřil výchovu svých dvou synů, Fabia a Scipiona, známého jako Scipio Africanus mladší. Se Scipionem pak spojilo Polybia hluboké přátelství, které vydrželo až do Scipionovy smrti. +more Když roku 150 př. n. l. získal Polybius osobní svobodu, odjel za svým přítelem do Afriky, kde se zcela oddal historickým studiím, navštívil západní Afriku a Španělsko a byl také osobně přítomen zničení Kartága během třetí punské války roku 146 př. n. l. .

V tom samém roce, co bylo poraženo Kartágo, byl jako výsledek čtvrté makedonské války srovnán se zemí Korint a Makedonie se stala definitivně římskou provincií. Polybius, který na základě svého výzkumu římské společnosti dospěl k názoru, že být poddán Římu je pro podmaněné národy z právních, ekonomických i vojenských hledisek velice výhodné, byl poslán do Řecka, aby zde pomohl konzulovi Luciovi Mummiovi organizovat novou formu vlády, za což získal veliké uznání.

Po dokončení své práce v Řecku navštívil Polybios východní města Římské říše a pak se vrátil do Říma, kde se věnoval dokončení svých Dějin. Pro objasnění detailů popisovaných událostí jednak studoval archivní údaje, jednak vyhledával válečné veterány a čerpal z jejich vyprávění. +more Roku 134 př. n. l. odjel se Scipionem do Španělska a zúčastnil se dobytí Numancie. Po Scipionově smrti roku 129 př. n. l. se vrátil do Řecka a zde roku 120 př. n. l. (nebo 116 př. n. l. ) zemřel.

Dílo

Polybios je kromě několika dalších ztracených prací autorem rozsáhlého díla Historiai (Dějiny), z jehož čtyřiceti knih se nám dochovala zhruba třetina. Tento spis, napsaný s cílem ukázat proměnu Římské říše ve světovou velmoc, navazuje na práci jiného řeckého historika Timaia a zachycuje roky +more_n. _l. '>264-144 př. n. l. , pro které je klíčovým pramenem.

Svou práci dle jeho vlastního vyjádření vytvořenou pro poučení vojáků a politiků napsal Polybios na základě tří principů, které si sám stanovil: studium a kritika pramenů, osobní znalost míst a politická zkušenost (ta byla podle něho tím nejdůležitějším). Jako jeden z prvních se snažil vykládat historii jako sled příčin a následků a vždy se snažil objasnit podstatu dějinných událostí. +more Příčinu úspěchů Říma viděl v kombinaci královských (konzulové), aristokratických (senát) a demokratických (plebejský sněm volící tribuny lidu) ústavních prvků.

Polybios byl jedním z největších historiků starověku. Z jeho díla čerpali Livius, Diodóros a další a jeho teorie o státu zapůsobily v nové době zejména na Niccola Machiavelliho, Ch. +more L. Montesquieua a na tvůrce Ústavy Spojených států amerických.

Polybiův čtverec

Ve svých Dějinách Polybius rovněž popsal jednoduchý a v tehdejší době poměrně účinný způsob šifrování zpráv známý jako tzv. Polybiův čtverec. +more Tento šifrovací systém obsahuje dvacet pět základních písmen abecedy (příklad výše pro latinku uvádí pouze písmeno "V", které se dá chápat i jako "U") uspořádáno do čtverce 5×5 a ve zprávě je každé písmeno reprezentováno dvěma číselnými souřadnicemi, kde první číslo označuje řádek a druhé sloupec. Slovo Polybios by pak bylo ve zprávě napsáno jako 41 35 32 54 12 24 35 44.

Teorie střídání ústav

Podle Polybia funguje společnost a vývoj dějin v cyklickém modelu. Prvotním uspořádáním je přírodní stav - chaos. +more V tomto stavu je vše nejisté, proto se lidé rozhodli zvolit si jednoho zástupce a tomu předat veškeré pravomoce (monarchie). Onen (či jeho potomci) však začnou těchto práv zneužívat a zavládne tyranie. Ta bude svržena vládou nejlepších - aristokracie. Aristokracie postupně zdegeneruje do formy oligarchie, která bude svržena a nahrazena demokracií. Postupem času budou chtít všichni lidé v demokracii vládnout a nastane chaos. Tím je cyklus uzavřen.

Česká vydání

Dějiny I. , společně vydala nakladatelství Arista, Baset, a Maitrea v Praze roku 2008, přeložil Pavel Oliva, * Dějiny II. +more, společně vydala nakladatelství Arista, Maitrea a TeMi CZ v Praze roku 2008, přeložil Pavel Oliva, * Dějiny III. , společně vydala nakladatelství Arista a Baset v Praze roku 2011, přeložil Pavel Oliva. * Dějiny IV. , společně vydala nakladatelství Arista a Baset v Praze roku 2012, přeložil Pavel Oliva.

V češtině vyšly výňatky z Polybiova díla v následujících knihách: * Cvičebná kniha ku překládání z češtiny na jazyk řecký pro vyšší gymnasijní třídy, překlad Josef Kořínek, vydal +more_Kober'>I. L. Kober, Praha 1869, druhé vydání 1875. * Dějin Polybiových kniha I. , překlad František Dula, vydalo Vyšší státní gymnasium Přerov 1904-1905. * Antika v dokumentech II. , překlad Julie Nováková, vydalo SNPL, Praha 1961.

Externí odkazy

[url=http://www. perseus. +moretufts. edu/hopper/text. doc=Perseus%3atext%3a1999. 01. 0233]Text Polybiových Dějin[/url] - řecky * [url=http://antika. avonet. cz/article. php. ID=1960]Antika - Polybios[/url] - česky * [url=http://www. braingle. com/brainteasers/codes/polybius. php]Online Polybius Square encoder/decoder[/url] - anglicky.

Kategorie:Starověcí řečtí spisovatelé Kategorie:Starověcí řečtí historikové +more_n. _l. '>Kategorie:Narození 3. století př. n. l. Kategorie:Úmrtí 2. století př. n. l. Kategorie:Muži.