Ponrava
Author
Albert Floreschrousta obecného
Ponrava je druh larvy, který mají brouci z nadčeledi Scarabaeoidea.
Jde o bílé larvy s třemi páry nohou, které jsou však nerovnoměrně rozloženy pouze na hrudi; na zadečku nejsou žádné. Kvůli takovému rozložení končetin je pohyb ponrav značně ztížený, takže se dovedou pohybovat pouze v zemi, protože jsou jejich končetiny přizpůsobeny především k hrabání, nikoliv k pohybu nebo chůzi na povrchu. +more Na povrchu ponravy dokáží většinou pouze ležet, svinovat se a rozvinovat, a to kvůli končetinám, které nejsou vhodně rozloženy a jsou příliš slabé, než aby ponravu unesly. Zadeček je lehce načernalý až namodralý a po stranách těla je osm oranžovohnědých až černých teček. Výrazné oranžové skvrny se nachází i pod malými oranžovými očky. Hlava je obvykle oranžová nebo černá, velice tvrdá (díky sklerotinu), má tykadla a černá až hnědá kusadla, nejsou však na ní oči (ty jsou na hrudi). Jsou obvykle porostlé jemnými hnědými chloupky. Tvar a velikost ponravy záleží na jejím druhu; ponravy chroustka letního nebo zlatohlávka jsou obvykle malé a zavalitější, ponravy chrousta a nosorožíka kapucínského podlouhlé. Velcí brouci, jako např. herkules antilský, mají obvykle velice velké ponravy.
Po nakladení vajíček do dobré zeminy se ponravy po nějaké době vylíhnou a živí se po dobu svého vývoje rozkládajícím se biologickým materiálem, což jsou např. odumřelé kořeny rostlin, tlející spadané listí nebo dřevo. +more Často se vyskytují i v kompostech. Místy mohou pojídat i mrtvé malé bezobratlé, kteří se v jejich půdě vyskytnou, popř. mohou mít i sklon ke kanibalismu. Její vývoj se dělí na tři instary a obvykle trvá jeden, dva až tři roky. Ponravy se dvakrát svlékají a mohou narůst až do délky 12 cm. Ke konci třetího instaru přestanou ponravy přijímat jakoukoli další potravu a začnou si vytvářet tzv. kokon, který vytvoří pomocí výměšků střev a slinných žláz. Uvnitř kokonu se v zimě ponrava promění v kuklu a poté v dospělého jedince, který po ztvrdnutí vnější schránky kokon opustí.
Ponravy se často během svého vývoje vyskytují např. v kompostech, ale i na polích, kde často okusují kořeny rostlin, což může vést k značným zemědělským škodám. +more Např. ponravy chrousta obecného působí značné škody na kořenech cukrové řepy nebo mohou výrazně poškodit trávník a lesy.
Galerie
Soubor:Amphimallon solstitiale grubs. jpg|Ponravy chroustka letního Soubor:Engerling, Kopf cutted. +morepng|Ponrava chrousta obecného Soubor:Larves Hanneton (haut) et Cétoine (bas). jpg|Porovnání různě vyvinutých ponrav chrousta obecného Soubor:Life cycle of stag beetle. svg|Vývoj ponravy v dospělého jedince Soubor:Engerling 5156. jpg|Ponrava zlatohlávka zlatého Soubor:2012. 07. 04. -11-Eilenburg-Nashornkaefer-Larve. jpg|Ponrava nosorožíka kapucínka Soubor:Hercules beetle (Dynastes hercules) - 24 July 2010. jpg|Ponrava herkula antilského.