Poprava Němců v Novém Boru

Technology

12 hours ago

Author

Pomník na Lesním hřbitově v Novém Boru, připomínající památku popravených Němců Poprava osmi německých občanů z Nového Boru, Sloupu a Janova se uskutečnila před radnicí na novoborském náměstí 2. června 1945 (pozn.: v roce 1945 se město jmenovalo Bor u České Lípy, německy Haida). Na rozkaz podplukovníka Josefa Sekáče zde vojáci ze 47. pluku Československé armády bez soudu zastřelili osm místních obyvatel německé národnosti. Popraveni byli Heinz Rachmann (1919, obchodník, spolumajitel strojírenského závodu), Ilse Wernerová (1915, účetní), Martha Wernerová (1904, pracovnice ve sběrně čistírny oděvů), Herbert Franz Richter (1916, vedoucí provozu), Eduard Hortig (1865, malíř skla), Eduard Podbira (1865, majitel sklářské rafinerie) a Johann Langer (1873, obuvník). Osmým byl Albert Rachmann (1910, místní průmyslník), který byl mezi přihlížejícími, propadl panice a byl při pokusu o útěk zastřelen. U dvou z popravených, Alberta Rachmana a Herberta Richtera, je zmiňováno jejich členství v NSDAP. Těla popravených byla ponechána po dobu 24 hodin na novoborském náměstí. Rodinné příslušníky zastřelených a dalších 23 osob podplukovník Sekáč vypověděl z města a poslal je transportem z Nového Boru směrem na sever za státní hranici. Podle zápisu ze schůze místního národního výboru představitelé města s popravou nesouhlasili.

O dva dny později, 4. června 1945, se měla uskutečnit poprava dalších 11 německých obyvatel ze Sloupu a Janova. +more Před chystanou popravou byly zatčené osoby týrány. Této druhé popravě zabránil důstojník Rudé armády z posádky ve Cvikově.

Historické události z 2. června 1945 ještě doplňuje osud MUDr. +more Alfreda Trägera (*1897), primáře borské nemocnice, který byl členem NSDAP a SS. Alfred Träger dne 3. června 1945 během putování vyhnaných Němců k hranicím zmizel, s největší pravděpodobností byl cestou zabit.

Kontroverzní památka

Celá kauza se dostala do popředí zájmu veřejnosti znovu šest desítek let po skončení druhé světové války. V roce 2006 nechali příbuzní MUDr. +more Alfreda Trägera zhotovit a na Lesním hřbitově v Novém Boru postavit pomník, připomínající tragickou událost z června roku 1945. Pomník byl na hřbitově umístěn se souhlasem novoborských zastupitelů, vysloveným na zasedání v únoru 2006. Místo, kde se uskutečnila poprava Vybudování pomníku a rovněž příprava semináře, nazvaného BOR 1945, plánovaného na říjen roku 2009, vzbudilo v regionu značné emoce. Odpůrci připomínání památky popravených Němců označili dokonce publikování článků a pořadů o událostech z roku 1945, o Benešových dekretech a o excesech při vysídlení Němců za „mediální terorismus“. Proti pomníku jeho odpůrci vypracovali a v lednu roku 2010 zveřejnili petici. Spory o novoborský pomník měly ohlas i v německém tisku.

V důsledku široké publicity se k „novoborské kauze“ při různých příležitostech vyjádřili (pozn. : vesměs se tak stalo v předvolebních obdobích let 2009 - 2010) také někteří čeští politici. +more Například Miloš Zeman, od března 2010 předseda Strany Práv Občanů (SPOZ), se zmínil o svém setkání se starostou Nového Boru, kdy údajně představiteli města řekl: „že není dobré bourat památníky, ale že je dobré změnit jejich určení, protože původní návrh zahrnoval mimo jiné i osoby, jež byly v SS a NSDAP…“. Poslanec Evropského parlamentu Jan Zahradil (ODS) označil argumentaci na podporu uctění památky zastřelených Němců za nepřesvědčivou, tendenční a nepřesnou. Jiří Paroubek, který byl v letech 2006 - 2010 předsedou ČSSD, mj. upozornil, že podobné památníky jsou předmětem sporů nejen v Česku, ale i v celé Evropě. Panel na výstavě ke 100. výročí vzniku Československa ve Vlastivědném muzeu v České Lípě Jednoznačně se pro zbourání pomníku vyslovili například politici Jana Bobošíková, předsedkyně strany Suverenita - blok Jany Bobošíkové, Vojtěch Filip, předseda KSČM, nebo Radek John, od června 2009 předseda později zaniklé politické strany Věci veřejné.

Historie jako memento

Vedení města po protestní kampani nakonec odstranění pomníku odmítlo s prohlášením: „Nechme mrtvé odpočívat v pokoji. Odstranění pamětní desky by nikomu bolest nevyléčilo, naopak by způsobilo jen novou bolest pozůstalým. +more Památník chápeme také jako symbol usmíření Čechů a Němců ve společné Evropě. “ Historie novoborského masakru i sporů o připomenutí památky popravených Němců byla prezentována jako závěrečné memento na výstavě „100 let“, která byla v roce 2018 uspořádána ve Vlastivědném muzeu v České Lípě ke 100. výročí vzniku Československa.