Cesko.wiki Povídka o Sinuhetovi
Author
Albert FloresPovídka o Sinuhetovi je moderní označení staroegyptského literárního díla neznámého autora sepsaného jako autobiografické vyprávění muže jménem Sinuhet (v původním znění Sanehet, v překladu z egyptštiny „Syn Stromu“, většinou nepřesně překládáno jako,Syn Sykomory" ). Je jednou z jazykově i literárně nejvytříbenějších staroegyptských literárních památek; např. český egyptolog Zbyněk Žába ji pokládal za „snad i nejkrásnější“. V moderní době se jí volně inspiroval finský spisovatel Mika Waltari ke svému nejznámějšímu dílu - k historickému románu Egypťan Sinuhet. Přes shodu jmen ovšem obě literární postavy prožívají zcela jiné osudy, jsou zasazeny do jiné doby a mají rozdílnou charakteristiku.
Příběh pochází z doby Střední říše a svou formou napodobuje v této době velmi oblíbený specificky egyptský literární žánr životopisu. Sinuhet vystupuje jako prototyp loajálního úředníka za vlády +more'>Amenemheta I. , po jehož násilné smrti z obav o svůj život prchne do ciziny. Zde prožívá mnohá dobrodružství, dosáhne uznání i bohatství, stále však touží po návratu domů a po příležitosti sloužit u dvora novému panovníkovi. Amenemhetův nástupce se doslechne o Sinuhetově oddanosti a vyzve ho k návratu; zanedlouho jej také skutečně s nebývalými poctami přijme jako nejpřednějšího z dvořanů.
Zatímco dřívější badatelé měli za to, že příběh je vyprávěním o skutečných osudech Sinuheta, třebaže literárně zpracovaným, nebo alespoň připouštěli možnost reálné existence hlavního hrdiny, převažuje dnes názor, že Povídku o Sinuhetovi nelze pokládat za skutečný životopis a že Sinuhet není reálnou, ale pouze fiktivní literární postavou se zřejmými politicko-propagandistickými rysy. Svědčí pro to také fakt, že jednotlivá témata a náměty jsou v příběhu používány a rozvíjeny způsobem, který je typický i pro ostatní soudobá díla zcela literárního charakteru. +more Autor vyprávění ovšem použil řadu neobvyklých prvků a prokazatelně byl velice dobře obeznámen se soudobými reáliemi života v Egyptě a v Levantě, protože informace a líčení v příběhu obsažené jsou ve shodě se svědectvím archeologických nálezů a písemných pramenů o době, do níž je zasazen, tj. o přelomu 20. a 19. století př. n. l. To vše povídce dodává na čtivosti a už ve starověku ji učinilo jedním z nejoblíbenějších literárních děl vzdělaných Egypťanů, o čemž svědčí řada dochovaných přepisů. Velká pozornost badatelů byla povídce věnována s ohledem na možné paralely s některými starozákonními příběhy, neboť její vznik spadá přibližně do období, do nějž bývá kladena doba patriarchů.
Exempláře a struktura textu
Povídka o Sinuhetovi se ve starověku těšila velké oblibě; také proto je známa z řady fragmentů různé délky z různých období. Základní verze částí textu jsou zaznamenány na hieratických papyrech berlínského muzea č. +more 3022 a 10499 pocházejících z doby kolem roku 1785 př. n. l. , tedy z přelomu 12. a 13. dynastie, a na ostraku v Ashmolean Museum z doby Nové říše. Řada zlomků pochází z Dér el-Medíny.
Povídka se vyznačuje krásnou dikcí a pečlivou skladbou. Svou formou napodobuje standardní formu životopisů hodnostářů zaznamenávaných v hrobkách, a to tak dokonale, že „bychom se téměř mohli domnívat, že jde o opis biografického nápisu z velmožovy hrobky;“ nescházejí ani obvyklá prohlášení o Sinuhetově péči o strádající. +more Aidan Dodson v této souvislosti připouští několik možných variant vzniku textu: může jít o fiktivní romanci, která využívá formu daného literárního žánru; pak je možné, že byla vytvořena na základě jiných soudobých životopisů, do dnešní doby nedochovaných. Nebo je skutečným, byť značně rozšířeným hrobovým nápisem - pak by mohlo jít o značně „přizdobené“, ale na pravdě založené vyprávění, nebo o skutečný původní příběh, jehož seškrtáním by vznikl hrobový nápis. Na druhou stranu je k tomu třeba dodat, že i kdyby snad kdysi Sinuhet skutečně žil, nejspíše by jeho životní příběh byl pro potřeby literárního textu natolik přepracován, „že by z původního námětu asi mnoho nezůstalo. “.
Do textu jsou zasazeny i dva chvalozpěvy na panovníka a opis královského dekretu, jimiž jsou od sebe odděleny jednotlivé epizody, takže oslava krále tvoří kostru celého příběhu. Lze vysledovat i náznaky veršů, což ovšem není možné dostatečně ocenit, neboť až na výjimky není známo, jak byla egyptština vyslovována.
Děj povídky
Sinuhet vystupuje jako vysoký úředník za vlády Amenemheta I. +more, prvního panovníka 12. dynastie. O jeho původu není v textu nic bližšího uvedeno, nicméně tituly napovídají, že patří ke staré, vysoce postavené rodině. Spolu s vojskem, jemuž velí nejstarší královský syn Senusret, se vrací z vítězného tažení do Libye. Sinuhet náhodně vyslechne tajné sdělení o králově násilné smrti určené následníkovi, a protože se v důsledku toho obává o svůj život, rozhodne se raději, že uprchne z Egypta. Jeho cesta je nelehká: skrývá se v křoví, aby nikoho nepotkal, plaví se na loďce bez vesla, obává se vojenských hlídek střežících opevnění tzv. Vládcových zdí, často putuje v noci.
Nakonec se dostává do Asie a po roce a půl putování oblastí kolem Byblu vstupuje do služeb beduínského náčelníka a přijímá kočovný způsob života. Požívá velké důvěry, stane se jeho rádcem a statečným velitelem jeho oddílů. +more Je vyzván k souboji s obrovským nepřítelem - „silákem země Recenu, … jemuž nebylo rovno (a jenž) porazil celou zemi“, který mu chce odejmout dobytek ve prospěch svého kmene. Sinuhet jej ale porazí - prostřelí mu hrdlo šípem a „složí ho jeho vlastní sekerou. “ Tuto pozoruhodnou epizodu někteří badatelé pokládají za předobraz o tisíc let mladšího biblického vyprávění o boji Davida s Goliášem.
Po svém vítězství se Sinuhet stává hrdinou a získává velké bohatství. Stále více však touží vrátit se domů. +more Pověst o něm se mezitím dostane až k Amenemhetově nástupci Senusretovi I. , který Sinuheta dopisem vyzve, aby se vrátil. Na důkaz své přízně mu pošle bohaté dary a zdůrazňuje, že útěk byl Sinuhetovým vlastním nepochopitelným a bezdůvodným rozhodnutím a že se ve skutečnosti nikdy nedopustil ničeho, za co by se měl obávat trestu: „Tento plán ti přineslo (jen) tvé (vlastní) srdce. Nebylo to v mém srdci proti tobě… Vrať se do Egypta. Uvidíš (znovu) hlavní město, ve kterém jsi vyrostl. “ Sinuhet v odpovědi zdůrazňuje svou oddanost panovníkovi a prohlašuje, že si je vědom, že nikým nebyl k útěku nucen a že vlastně nebylo nic, co by mu reálně hrozilo - bylo „to jako stav snu… Nebál jsem se, nikdo mne nepronásledoval, neslyšel jsem žádné výčitky, mé jméno nebylo slyšeno z úst herolda. Přesto jsem měl po těle husí kůži, mé nohy mě unášely pryč. “.
Sinuhet poté předává vše, co má, svým potomkům a je znovu přijat ke dvoru. Dostává se mu mimořádných poct, královská rodina jej zahrnuje nevídanou osobní přízní: „Není jiných mužů nízkého původu, pro které by bylo učiněno něco podobného. +more“.
Historický kontext
Panovník Senusret I. +more, do jehož doby je zasazen děj povídky Děj povídky je zasazen do doby vlády Senusreta I. ; není však možné s jistotou říci, kdy příběh skutečně vznikl. Vzhledem k datování nejstarších známých exemplářů textu je jisté, že vychází z dvorské kultury 12. dynastie. Badatelé zejména poukazují na fakt, že výslovně uvedená primární motivace Sinuhetova útěku - vražda Amenemheta I. - je zmiňována i v jiném literárním díle, v Naučení Amenemheta I. synovi. Zjevným cílem tohoto textu, sepsaného jménem samotného zavražděného krále, bylo ospravedlnit následníka trůnu z podezření z účasti na spiknutí a veřejně vyjádřit vůli, aby se Senusret stal jeho nástupcem; proto je více než pravděpodobné, že text vznikl nedlouho po této události. Obdobně tomu Povídka o Sinuhetovi na několika místech královraždu truchlivě připomíná, opěvuje Senusreta jako právoplatného nástupce a zdůrazňuje, že zpráva o králově smrti jej zastihla nečekaně a že následník nesměl „ztratit ani okamžik“. Navíc autoři obou skladeb - jak Amenemhetova naučení tak povídky - použili stejný postup: využili zavedenou literární formu (v jednom případě naučení, ve druhém životopisu), ale pro své potřeby ji naplnili novým obsahem s jasným politickým záměrem. To vše svědčí pro to, že podobně jako uvedené Naučení mohla i povídka vzniknout nedlouho po Amenemhetově smrti, možná dokonce i na vládní objednávku.
Historicita osoby Sinuheta
Otázka Sinuhetovy historicity již patrně nikdy nebude zcela zodpovězena a to jediné, co tedy prozatím máme, jsou jen předpoklady. Pro historicitu by mohla vypovídat forma díla, tj. +more autobiografie. Dalším možným důkazem je očividná znalost autora dobových poměrů na blízkém východě, kde se značná část příběhu odehrává. Značí to, že povídka byla sepsána v době, kdy se odehrává, nebo krátce po ní, čili v době, kdy mohl Sinuhet žít a sepsat svůj příběh.
Proti historicitě naopak vypovídá skutečnost, že krom přepisů povídky, nebo odkazů na ni, neexistují žádné jiné zdroje o Sinuhetovi. A také již prve uvedená autobiografičnost vyprávění může být snadno vyvrácena oblíbeností životopisu jako literárního žánru v Egyptě. +more Oba tyto fakty tvoří společně silný argument proti historičnosti Sinuheta a proto je na základě dosud známých skutečností Sinuhet považován za fiktivní postavu.
Všechno to jsou však zatím pouze nepřímé důkazy a tak nad Sinuhetem a jeho historičností stále visí (patrně nevyřešitelný) otazník. Nezdá se pravděpodobné, že by se nalezl nějaký jednoznačnější důkaz pro tu či onu možnost. +more Je však vhodné zde připomenout, že pro podobné nepřímé důkazy bylo za fiktivní považováno celé město, než bylo H. Schliemannem roku 1870 objeveno.
Ukázka textu
Ukázka textu:
Odkazy
Reference
Literatura
Wolfgang Kosack: Berliner Hefte zur ägyptischen Literatur 1 - 12: Teil I. 1 - 6/ Teil II. +more 7 - 12 (2 Bände). Paralleltexte in Hieroglyphen mit Einführungen und Übersetzung. Heft 1: Die Geschichte von Sinuhe. Verlag Christoph Brunner, Basel 2015. .
České editace textu
(ukázky)
Související články
Autobiografie * Egypťan Sinuhet * Ich-forma * Sinuhet * Staroegyptské písemnictví * Životopis
Externí odkazy
[url=http://www. ceskaliteratura. +morecz/translat/sinuhet. htm]Vlastní životopis Sinuhetův[/url] - překlad Františka Lexy * [url=https://web. archive. org/web/20091103095007/http://sinuhe-bibliographie. unibas. ch/]Sinuhe-Bibliographie[/url] * [url=http://jennycarrington. tripod. com/JJSinuhe/]The Story of Sinuhe[/url] - hieratický text a jeho hieroglyfická transliterace * [url=http://www. twonotes. us/hg/Sinuhe. pdf]Study Guide for the Story of Sinuhe[/url] - hieroglyfický text a anglický překlad (pdf).