Mika Waltari

Mika Toimi Waltari (19. září 1908 Helsinky - 26. srpna 1979 Helsinky) byl finský spisovatel, novinář a dramatik. Jeho nejznámějším dílem je historický román Egypťan Sinuhet.

Mika Waltari byl jedním z nejplodnějších finských autorů. Napsal nejméně 29 románů, 15 novel, 6 sbírek pohádek, 6 sbírek poezie a 26 dramat. +more Podílel se také na tvorbě scénářů pro film a rádio, psal literaturu faktu, překládal a napsal stovky přehledů a článků. Ve světě je nejznámějším finským autorem a jeho díla byla přeložena do více než třiceti jazyků.

V roce 2000 vznikl ve Finsku klub Miky Waltariho, jehož předsedou se stal Panu Rajala, znalec jeho díla.

Biografie

Mládí

Mika Waltari se narodil v Helsinkách. Ztratil otce, luteránského faráře, když mu bylo pět let. +more Jako chlapec zde zažil finskou občanskou válku. Později šel na přání své matky studovat teologii na Helsinskou univerzitu, ale brzy teologii opustil a přesunul se k filozofii, estetice a literatuře. Promoval v roce 1929.

Během studií přispíval do několika časopisů, psal poezii a hororové příběhy inspirované Edgarem Allanem Poem.

Ve 20. letech se stal vůdčí osobností skupiny „Nositelé ohně“, která se postavila proti dřívějšímu finskému tradicionalismu, a propagovala orientaci na moderní evropské proudy.

Svou první knihu Jumalaa paossa vydal roku 1925. V roce 1927 odcestoval do Paříže, kde napsal svůj první román Velká iluze (Suuri illusioni). +more Roku 1929 se vydal do Istanbulu. O této cestě zanechal svědectví v knize Vlak osamělého muže (Yksinäisen miehen juna).

Roku 1931 se Waltari oženil s Marjattou Luukkonenovou. Později se jim narodila dcera Satu, která se také stala spisovatelkou. +more Během 30. let byl pod velkým stresem kvůli nespavosti a depresím, což si vyžádalo několik hospitalizací.

Předválečná díla odrážela složitou mezinárodní situaci Finska, a odehrávala se zejména v Helsinkách. V roce 1937 napsal své první velmi úspěšné dílo Cizinec přichází (Vieras mies tuli taloon), psychologickou novelu z vesnického prostředí. +more Kniha byla již několikrát zfilmována, a často se považuje za Waltariho vrcholné dílo předválečného období.

Waltariho první divadelní hra Achnaton, ze slunce zrozený (Akhnaton, auringosta syntynyt) byla uvedena roku 1938 ve Finském národním divadle. Potýkal se v ní s námětem ze starověkého Egypta. +more V roce 1939 napsal svou první detektivku Kdo zavraždil paní Skrofovou. (Kuka murhasi rouva Skrofin. ), s níž vyhrál severskou soutěž detektivek. Představil v ní postavu komisaře Palmua, ke které se později ještě několikrát vrátil.

Druhá světová válka

Během zimní a pokračovací války působil jako novinář, a pracoval i pro finskou rozvědku. Pod vlivem událostí napsal knihy Pravda o Estonsku, Lotyšsku, Litvě (Totuus Virosta, Latviasta ja Liettuasta) a Ve stínu sovětské špionáže (Neuvostovakoilun varjossa). +more Tyto knihy byly po uzavření míru se Sovětským svazem odstraněny z finských knihoven. Během války napsal i dva historické romány. Příběh o švédské královně Karina Månsdotter (Kaarina Maununtytär) umístil do časů Erika XIV. (1533-1577) a Tanec nad hroby (Tanssi yli hautojen) do počátků ruské nadvlády nad Finskem, za cara Alexandra I. (1777-1825).

Waltari po válce

Po válce se věnoval zejména historickým románům. V roce 1945 Waltari vydal své nejznámější dílo Egypťan Sinuhet (Sinuhe, egyptiläinen). +more Příběh lékaře faraóna Achnatona je zasazen do doby vlády 18. dynastie okolo roku 1300 př. n. l. Odráží ale deziluzi a rezignaci na poválečný stav Finska. Román byl roku 1954 zfilmován v Hollywoodu. Waltari Egypt nikdy nenavštívil.

Roku 1947 se podruhé vydal na cestu do Istanbulu. Z této cesty vznikl cestopis Cesta do Istanbulu (Lähdin Istanbuliin). +more Cestoval, aby se blíže seznámil s prostředím, kde se stýká evropská civilizace s blízkovýchodní. Znalostí využil vzápětí ve svých románech Krvavá lázeň (Mikael Karvajalka, 1948) a Šťastná hvězda (Mikael Hakim, 1949), ve kterých finský hrdina Mikael zažívá dobrodružství v 1. polovině 16. století nejprve v Německu a potom i islámském světě. Do Istanbulu samotného potom umístil další historický román Temný anděl (Nuori Johannes, 1951), který ale vyšel až roku 1980. Román se odehrává v 15. století těsně před rozpadem Byzantské říše. Na něj navazuje román Pád Cařihradu (Johannes Angelos), který napsal a vydal o rok později. Druhá část dvojdílného románu byla tedy vydána dříve než část první.

Další známější historický román napsal roku 1955 - byl jím Tajemný Etrusk (Turms kuolematon). Příběh se odehrává ve Středomoří v Etrurii na Apeninském poloostrově v dobách řecko-perských válek.

Ve svých pozdějších románech, např. Šťastný Felix (Feliks Onnellinen, 1958) a Jeho království (Valtakunnan salaisuus, 1959) se věnoval náboženským tématům. +more Kromě těchto románů ve stejné době psal detektivky, básně, pohádky a divadelní hry. Zejména jeho novely patří ke špičkovým. Některé z nich byly nejprve odmítány pro údajnou obscénnost; Waltari je musel vydávat vlastním nákladem. V roce 1970 obdržel čestný doktorát na Turkuské univerzitě.

Dílo

Jumalaa paossa, 1925 * Velká iluze (finsky Suuri illusioni), 1928: Generační román z bohémského prostředí (česky 2016) * Čínská kočka a jiné pohádky (finsky Kiinalainen kissa ja muita satuja), 1932 (česky 2002) * Město smutku a radosti (finsky Surun ja ilon kaupunki), 1936 (česky 2010) * Achnaton, ze slunce zrozený (finsky Akhnaton, auringosta syntynyt), 1937 * Cizinec přichází (finsky Vieras mies tuli taloon), 1937: Psychologicky laděná novela o schopnosti vzepřít se osudu. Kniha překonávala mnohá dobová tabu (např. +more zde zazněla obhajoba mimomanželského vztahu, nepotrestaná vražda, silné erotické momenty. ). Podle Panu Rajaly, předsedy klubu Miky Waltariho, je zde podobnost s díly D. H. Lawrence. Rovněž je první autorovou knihou, která se zabývá venkovskými motivy (do té doby byl Waltari považován za městského spisovatele). * Dohra (finsky Jälkinäytös), 1938: pokračování knihy Cizinec přichází * Zázračný Josef (finsky Ihmeellinen Joosef), 1938 * Kdo zavraždil paní Skrofovou. / Kdo zavraždil paní Krollovou. (finsky Kuka murhasi rouva Skrofin. ), 1939: Detektivka o vraždě staré majitelky činžáku * Omyl komisaře Palmua (finsky Komisario Palmun erehdys), 1940 * Pravda o Estonsku, Lotyšsku, Litvě (finsky Totuus Virosta, Latviasta ja Liettuasta), 1941 * Ve stínu sovětské špionáže (finsky Neuvostovakoilun varjossa), 1942 * Už nikdy nebude zítra (finsky Ei koskaan huomispäivää), 1942 * Bosá královna (finsky Kaarina maununtytär), 1942 * Tanec nad hroby (finsky Tanssi yli hautojen), 1944: Historický román, odehrávající se roku 1809, o finském připojení k Rusku, při němž si Finové stále chtěli zachovat svá západní práva a svobody * Egypťan Sinuhet (finsky Sinuhe, egyptiläinen), 1945 * Cesta do Istanbulu (finsky Lähdin Istanbuliin), 1947: Autobiografický příběh o cestě z Helsinek do Istanbulu v roce 1947 * Plavovláska (finsky Kultakutri), 1948: Zpověď mladé prostitutky * Krvavá lázeň (finsky Mikael Karvajalka), 1948 * Šťastná hvězda (finsky Mikael Hakim), 1949 * Čtyři západy slunce (finsky Neljä päivänlaskua), 1949: Autobiografický román o vzniku románu Egypťan Sinuhet * Temný anděl (finsky Nuori Johannes), 1951, vydáno 1980 (česky 2000): O poutníku Janovi z 15. století * Pád Cařihradu (finsky Johannes Angelos), 1952 (česky 1975), česká audiokniha 2014 * Básně (finsky Runoja), 1925-1945, 1954 * Vlak osamělého muže (finsky Yksinäisen miehen juna), 1954 * Tajemný Etrusk (finsky Turms, kuolematon), 1955 (česky 1972), česká audiokniha 2015 * Šťastný Felix (finsky Feliks Onnellinen), 1958 * Jeho království (finsky Valtakunnan salaisuus), 1959 (česky 1974) * Hvězdy to řeknou (finsky Tähdet kertovat, komisario Palmu), 1962 * Nepřátelé lidstva (finsky Ihmiskunnan viholliset), 1964 * Vzpomínky spisovatelovy (finsky Kirjailijan muistelmia), 1980.

Překlady do češtiny

Bílý slon a jiné pohádky. Knižní klub, Praha 2004. +more Přel. Jan Petr Velkoborský. * Bosá královna (Kaarina Maununtytär). Hejkal, Havlíčkův Brod 2008. Přel. Vladimír Piskoř. * Čarodějka (Noita palaa elämään). Dilia, Praha, 1976. Přel. Marta Hellmuthová. * Cesta do Istanbulu (Lähdin Istanbuliin). Hejkal, Havlíčkův Brod 2003. Přel. Markéta Hejkalová. * Čínská kočka a jiné pohádky (Kiinalainen kissa ja muita satuja). Knižní klub, Praha 2002; 2. vyd. 2004. Přel. Jan Petr Velkoborský. * Cizinec přichází (Vieras mies tuli taloon). Světový literární klub, Praha 1941. Přel. Vladimír Skalička. * Cizinec přichází (Vieras mies tuli taloon). Knižní klub, Praha 2005; 2. vyd. 2012. Přel. Jan Petr Velkoborský. * Čtyři západy slunce (Neljä päivänlaskua). Vyšehrad, Praha 1976. Přel. Marta Hellmuthová. * Dohra (Jälkinäytös). Knižní klub, Praha 2006; 2. vyd. 2012. Přel. Jan Petr Velkoborský. * Dveře do tmy (Ovi pimeään). Dilia, Praha, 1983. Přel. Marta Hellmuthová. * Egypťan Sinuhet (Sinuhe egyptiläinen). Lidová demokracie, Praha 1965; 2. vyd. Vyšehrad, Praha 1969; 5. vyd. Vyšehrad, Praha 1985; 6. vyd. Odeon, Praha 1989; 7. -17. vyd. Šimon a Šimon, Praha 1992-2013; 12. vyd. Český klub, Praha 2007. Přel. Marta Hellmuthová. * Fine van Brooklyn (Fine van Brooklyn). In Pařížská kravata. Praha, Vyšehrad 1981. Přel. Marta Hellmuthová. * Hvězdy to řeknou (Tähdet kertovat, komisario Palmu. ). Melantrich, Praha 1975; 2. vyd. In 3x komisař Palmu. Odeon, Praha 1989; 3. vyd. Knižní klub, Praha 2003. Přel. Jan Petr Velkoborský. * Jeho království (Valtakunnan salaisuus). Vyšehrad, Praha 1974; 2. vyd. 1991; 4. vyd. Český klub, Praha 2005. Přel. Marta Hellmuthová. * Kdo zavraždil paní Krollovou. (Kuka murhasi rouva Skrofin. ). Jan Papík, Praha 1946. Přel. Milada Krausová-Lesná. * Kdo zavraždil paní Skrofovou. (Kuka murhasi rouva Skrofin. ). In 3x komisař Palmu. Odeon, Praha 1989; 2. vyd. Knižní klub, Praha 2003. Přel. Jan Petr Velkoborský. * Krvavá lázeň (Mikael Karvajalka). Hejkal, Havlíčkův Brod 2002. Přel.

Citáty

Jen hlupák obrací svůj omyl ve ctnost a vychloubá se tím. * Bohatým není ten, kdo má zlato a stříbro, ale ten, kdo se spokojí s málem. +more * Ani blízkost těl nemůže sblížit vzdálená srdce.

Odkazy

Reference

Literatura

HEJKALOVÁ, Markéta. Fin Mika Waltari. Hejkal, Havlíčkův Brod 2007.

* * HEJKALOVÁ, Markéta. Waltari a Rusko. +more Kontexty 2010, 2, s. 22-33. * PARENTE-ČAPKOVÁ, Viola. Finská literatura není jen Kalevala, Waltari a realistický finský román, ale také… ToP 1997, 33-34, s. 14-15. * HELLMUTHOVÁ, Marta. Já, Sinuhet. Finský román o lékaři faraónů. Naše vojsko 1957, 4, s. 76-77. * HELLMUTHOVÁ, Marta. Mika Waltari byl i váš přítel. Lidová demokracie 7. 9. 1979, příl. , s. 1. * in. Mika Waltari. Lidová demokracie 9. 1. 1949, s. 6. * VODÁK, Václav. Waltari jako duchaplný novelista (Pařížská kravata). Lidová demokracie 4. 9. 1981, s. 5. * (iz) (ZÍTKOVÁ, Irena). Mika Waltari „Komisař Palmu“. Mladá fronta 15. 9. 1979, příl. , s. 4. * (H. H. ) (HODAČOVÁ, Helena). Z nakladatelství Práce (Tajemný Etrusk). Práce 19. 7. 1972, s. 6. * NYKLOVÁ, M. Kniha o tom, který je osamělý (Sinuhet). Naše politika 1, 1971, 19, s. 11. * STUCHLÝ, František. Patnáct knih ze života lékaře Sinuheta. Lidová demokracie 5. 9. 1965, s. 5.

Externí odkazy

[url=http://www. hejkal. +morecz/nakladatelstvi/autor. asp. 18]Mika Waltari[/url] na stránkách Nakladatelství Hejkal * [url=https://web. archive. org/web/20051124215148/http://kirjasto. sci. fi/mwaltari. htm]Mika Waltari[/url] na stránkách Books and Writers (anglicky) * [url=http://waltari. lasipalatsi. fi/]Mika Waltari[/url] na stránkách lasipalatsi. fi (finsky).

Kategorie:Finští romanopisci Kategorie:Spisovatelé historických románů Kategorie:Narození 1908 Kategorie:Narození v Helsinkách Kategorie:Úmrtí 1979 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 19. +more září Kategorie:Úmrtí 26. srpna Kategorie:Úmrtí v Helsinkách Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Univerzity v Turku.