Právo a spravedlnost
Author
Albert FloresPrávo a spravedlnost (zkratka PiS, Prawo i Sprawiedliwość) je polská národně konzervativní politická strana. Vznikla 13. června 2001. Hlavními představiteli byli bratři Lech Kaczyński (čestný předseda strany) a Jarosław Kaczyński (předseda), až do smrti Lecha Kaczyńského, tehdejšího polského prezidenta, při letecké havárii u Smolenska v dubnu 2010. Podle polských sdělovacích prostředků i podle vlastních slov je hlavním stratégem Jarosław Kaczyński.
Historie
Předseda strany Jarosław Kaczyński a Andrzej Duda V roce 2001 ve všeobecných volbách PiS získal 44 (z 460) křesel v dolní komoře polského parlamentu (Sejmu) s 9,5 % hlasů. +more V roce 2002 byl Lech Kaczyński zvolen starostou Varšavy.
V parlamentních volbách v září 2005 strana vyhrála ze ziskem 26,99 % hlasů. V říjnu 2005 voliči zvolili Lecha Kaczyńského prezidentem Polska, který poté oznámil, že ze strany vystoupí.
V předčasných parlamentních volbách v říjnu 2007 skončila druhá za vítěznou opoziční Občanskou platformou. Ačkoliv si strana procentuálně oproti minulým volbám, které vyhrála, mírně polepšila, byl tento výsledek vzhledem k náskoku Občanské platformy hodnocen jako volební porážka.
V parlamentních volbách v říjnu roku 2011 se opoziční Právo a spravedlnost s lídrem Jarosławem Kaczyńskim umístilo na druhém místě; po volbách pokračovala Donaldem Tuskem vedená koalice Občanské platformy a Polské lidové strany, Právo a spravedlnost zůstala nadále opoziční stranou.
V parlamentních volbách v říjnu 2015 strana Právo a spravedlnost drtivě zvítězila a jako první strana od pádu komunismu získala absolutní většinu v Sejmu i Senátu.
V červenci 2016 označil polský Sejm masakry polského obyvatelstva na Volyni ze strany ukrajinských nacionalistů za genocidu. Jarosław Kaczyński prohlásil: „Nikdy nesmíme zapomenout na tento zločin spáchaný na Polácích, žádný takový zločin nesmí být zapomenut, relativizován nebo označen jinak než jako genocida. +more“.
Předsedové strany
Lech Kaczyński (2001-2003) * Jarosław Kaczyński (od 2003)
Ideologie
Strana se hlásí k morálním hodnotám spojeným s polským tradicionalismem a katolickou církví (zákaz interrupcí, boj proti registrovanému partnerství a eutanazii).
Nesouhlasí s legalizací tzv. měkkých drog a s odlukou církve od státu. +more Prosazuje zostření trestů za trestné činy. Mezi další body patří boj proti korupci, zlepšení fungování státu. Chce zveřejnit všechna akta tajné policie z doby komunistické PLR.
V ekonomické sféře má sociálně-konzervativní pohledy, je proti omezování sociálních výdajů, prosazuje silnou roli státu, zavedení státem garantovaných půjček na byty, udržení bezplatného vzdělání a zdravotnictví, kdy zdravotnictví by mělo být financováno přímo ze státního rozpočtu.
Odmítá přijímat migranty na základě uprchlických kvót stanovených EU. V reakci na teroristické útoky v Katalánsku v srpnu 2017 prohlásil polský ministr vnitra Mariusz Błaszczak, že „Evropa by se měla probudit,“ protože máme „co do činění se střetem civilizací“. +more Podle Błaszczaka „Přesídlování uprchlíků je systém, který povzbuzuje miliony lidí, aby se vydali na cestu do Evropy. “.
Strana je svými příznivci vnímána jako křesťansky demokratická, především ale kvůli reformě justice, která má podle PiS očistit soudy od dědictví komunismu, bývá svými politickými odpůrci, kteří reformu nazývají "útoky na nezávislost justice", označována jako autoritářská či neliberální.
Názory na členství v EU
Předseda strany Jarosław Kaczyński 24. června 2016 řekl, že brexit je velmi špatná událost a že polské místo je stále v Evropské unii. +more V prosinci 2021 Kaczyński obvinil novou německou vládu, že se pokouší přeměnit Evropskou unii na „německou čtvrtou říši“.
Kritika a kontroverze
Protesty ve Varšavě proti vládní politice PiS, 7. +more května 2016 Bývalý polský prezident Lech Wałęsa prohlásil v prosinci 2015, že se za polskou vládu Práva a spravedlnosti stydí. Ke kritice se připojili také bývalí polští prezidenti Aleksander Kwaśniewski a Bronisław Komorowski, předseda Evropské rady Donald Tusk, a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Podle průzkumu z ledna 2016 si 56% Poláků myslí, že je demokracie v Polsku v ohrožení.
Ještě jako starosta Varšavy Lech Kaczyński odmítl povolit pochod homosexuálů, které označil za „zvrhlíky“. Antoni Macierewicz, první místopředseda PiS a od roku 2015 polský ministr obrany, byl obviňován z antisemitismu a proti jeho jmenování ministrem protestovala americká Anti-Defamation League. +more V roce 2001 Macierewicz napsal: „Snaží se Židé povykem okolo pogromu v Jedwabném zakrýt svou zodpovědnost za komunismus a sovětskou okupaci. “ V červenci 2016 Macierewicz prohlásil, že „skutečný nepřítel“, Rusko, nese zodpovědnost za volyňský masakr Židů a Poláků, který provedla Ukrajinská povstalecká armáda v letech 1943 až 1944 na Němci okupované severozápadní Ukrajině. Macierewiczovo tvrzení bylo kritizováno ruskou vládou i Federací židovských obcí Ruska.
Jarosław Kaczyński obvinil vládu Donalda Tuska z havárie Tu-154 u Smolenska v roce 2010, při které zahynul jeho bratr Lech. Mnoho vedoucích členů PiS je přesvědčeno, že havárii letadla způsobil atentát ze strany Ruska.
Volby
Výsledky v parlamentních volbách
Volby | Počet % | Změna | Mandáty (Sejm) | Změna | Mandáty (Senát) | Změna | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
2001 | 9,50 % | ||||||
44 | |||||||
0 | |||||||
- | 2005 | 26,99 % | 10px 17,49 % | 155 | +moresvg'>10px 111 | 49 | 10px 49 |
2007 | 32,11 % | 10px 5,12 % | 166 | 10px 11 | 39 | 10px 10 | |
2011 | 29,89 % | 10px −2,22 % | 157 | 10px −9 | 31 | 10px −8 | |
2015 | 37,58 % | 10px 7,69 % | 235 | 10px 78 | 61 | 10px 31 | |
2019 | 43,59% | 10px 6,01% | 235 | - | 48 | 10px −13 |
Výsledky prezidentských voleb
Volby | Kandidát | Hlasování | Počet % | Komentáře |
---|---|---|---|---|
2005 | Lech Kaczyński | 1. kolo | 33,10 % | postup do 2. +more kola |
2005 | Lech Kaczyński | 2. kolo | 54,04 % | vítězství Lecha Kaczyńského |
2010 | Jarosław Kaczyński | 1. kolo | 36,46 % | postup do 2. kola |
2010 | Jarosław Kaczyński | 2. kolo | 46,99 % | vítězství Bronisława Komorowského |
2015 | Andrzej Duda | 1. kolo | 34,76 % | postup do 2. kola |
2015 | Andrzej Duda | 2. kolo | 51,55 % | vítězství Andrzeje Dudy |
Výsledky voleb do Evropského parlamentu
Volby | Počet % | Změna | Mandáty | Změna | Počet mandátů pro Polsko |
---|---|---|---|---|---|
2004 | 12,67 % | ||||
7 | |||||
54 | |||||
2009 | 27,4 % | 10px 14,73 % | 15 | +moresvg'>10px 8 | 51 |
2014 | 31,78 % | 10px 4,38 % | 19 | 10px 3 | 51 |
2019 | 45,38 % | 10px 6,46 % | 27 | 10px 8 | 52 |
Stejnojmenná česká strana
Po vzoru této polské strany bylo koncem roku 2005 založeno také české politické hnutí, které ve volbách 2006 kandidovalo pod názvem Právo a Spravedlnost - ANO tradiční rodině, NE korupci a kriminalitě.
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.pis.org.pl]- oficiální stránky PiS[/url]
Kategorie:Politické strany v Polsku Kategorie:Euroskeptické strany Kategorie:Konzervativní politické strany Kategorie:Nacionalistické strany Kategorie:Polský nacionalismus Kategorie:Politické strany založené roku 2001 Kategorie:Křesťanskodemokratické strany v Evropě Kategorie:Nacionalistické strany v Evropě