Praha založená Libuší a Přemyslem

Praha založená Libuší a Přemyslem (v italském originále Praga nascente da Libussa e Primislao, překládáno též jako Praha zrozená Libuší a Přemyslem či Praha Libuší a Přemyslem zrozená) je výpravná barokní opera o třech dějstvích na libreto impresária Antonia Denzia (Denziho) z roku 1734 s použitím hudby různých soudobých skladatelů (pasticcio). Děj vychází z pověsti o kněžně Libuši a Přemyslu Oráčovi, je však obohacen zápletkami typicky pro barokní operu.

Vznik a historie díla

Opera Praha založená Libuší a Přemyslem patří k nejvýznamnějších inscenacím uvedeným Antoniem Danzim (kol. 1690 - po 1763), impresáriem italské opery působící v Praze pod záštitou hraběte Františka Antonína Šporka v první třetině 18. +more století. Měla formu pasticcia, tj. ke zhudebnění nově vytvořeného libreta byly využity árie z jiných děl (zpravidla oper) různých skladatelů s původním, pozměněným nebo zcela novým textem. Jednalo se poslední z 57 Danziho pražských inscenací a zároveň o jeden z nejvýpravnějších a nejnáročnějších operních projektů barokní Prahy. Jak domácím námětem, tak měnící se výpravou (10 různých obrazů), scénickými efekty (např. Přemyslova dobytčata odletí do oblak) i věnováním celé české stavovské obci se Danzi snažil přilákat návštěvníky a odvrátit finanční úpadek své společnosti (ke kterému však stejně brzy došlo).

Z opery se zachovalo jen libreto, není proto známo, jaká hudba je provázela. Byly však pravděpodobně využity árie skladatelů, jejichž díla Danziho společnost uváděla. +more Rozložení hlasových oborů sledovalo typickou barokní oblibu vysokých hlasů. V Danziho opeře nevystupovali tehdy obvyklí kastráti, proto většinu rolí, a to i mužských včetně Přemysla Oráče, obsadily ženy. Sám Danzi v představení zpíval roli rytíře Ctirada a hru uzavíral chvalozpěvem věnovaným Praze a císaři Karlu VI.

Opera se nese především ve slavnostním duchu a neměla samostatná komická intermezza, vystupují v ní však i komické postavy Lesbina a Děvíry, za komické bylo jistě považováno i protimužské běsnění Vlasty. Vedle toho se objevují i lyrické milostné scény, jako divertissement sloužil balet děv z Vlastina a Šárčina průvodu - "českých Amazonek".

Novodobá rekonstrukce díla

Novodobou rekonstrukci díla provedl propagátor staré hudby Robert Hugo s využitím árií z oper, které byly v repertoáru Danziho pražské společnosti a které byly nebo mohly být pramenem pro hudební čísla pasticcia Praha Libuší a Přemyslem zrozená. Skladateli vybranými pro tento účel byli zejména Antonio Vivaldi (s nímž Danzi udržoval úzké vztahy), dále Antonio Lotti, Giovanni Porta, Geminiano Giacomelli, Antonio Bioni, Francesco Gasparini a Leonardo Vinci. +more Rekonstruovanou operu Hugův soubor Capella Regia Praha uvedl poprvé v Míčovně Pražského hradu 22. května 2004 v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. V roce 2007 bylo uvedeno ve Valdštejnském paláci v Praze a na festivalu komorní hudby na zámku v Českém Krumlově.

Osoby a první obsazení

Děj opery

1. dějství

(1. obraz: Před hradbami Vyšehradu) Před hradbami Vyšehradu, sídla kněžny Libuše, se scházejí sarmatští princové Chlodmír a Gustav. +more První je zamilován do Libuše a chtěl by se stát králem, druhý je zamilován do Vlasty. Obě ženy je však odmítají. Princové se chtějí zmocnit jejich srdcí intrikou, k níž jim hodlá být nápomocen Gustavův sluha Lesbino; Lesbino se bude vydávat za hluchoněmého a získá tak cenné informace (Lesbinova árie Piani facciamo il nostro accordo). Chlodmír a Gustav jsou nyní spojenci a Gustav zpívá o své lásce k Vlastě (árie Perché si pieghi… La bella arciera). Přichází Libuše; Chlodmír ji opět marně žádá o vyslyšení svých citů, ale spíše než rozhodné odmítnutí královny jej rozhněvá arogance jejího důvěrníka Ctirada. V nepřítomnosti Libuše bouří Chlodmír lid proti ní (recitativ Forti Boemi a árie Solo conocchia, e fuso). Vrací se Libuše s průvodem, chválí postup prací při budování Prahy a chce odměnit předáky penězi. Ti však odmítají s tím, že si nepřejí peníze, nýbrž krále. Libuše se rozhněvá (árie Un Rege pretendi). Mezitím Šárka informuje Vlastu o tom, jak si Ctirad přisvojuje faktické rozhodování vládních záležitostí. To Vlastu rozhořčí, neboť nepokládá muže za způsobilé ke správě věcí veřejných (árie Mostreremo, che il nobile sesso).

(2. obraz: Venkovská krajina na Přemyslově stadickém panství) Děvíra vítá (několika českými slovy) na poli Přemysla. +more Ten čte báj o Kadmovi a o založení Théb a přitom běduje na svůj osud, který jej namísto vytouženého hrdinského života připoutal k selské práci (árie Tal l'usignuolo che innamorato). Děvíra se o samotě vysmívá Přemyslovu knihomolství (árie V'è fra noi quell'uso bello).

(3. obraz: Libušina knihovna s věštírnou - velká zlatá žába na zrcadle) Libuše se rozhodla vdát, ale neví za koho (Veggo ben nell'ascendente). +more Z věštírny se ozve hlas, který jí radí, jak nalezne ženicha (Odi, Libussa, e vedi). Přichází Vlasta a královna se jí svěřuje se svým rozhodnutím. Obě poznávají v prorokovaném muži Přemysla ze Stadic. Vlasta však Libuši od sňatku stále odrazuje. Gustav přichází vládkyni darovat "hluchoněmého" šaška Lesbina. Poté hovoří s Vlastou, představuje se jí nikoli vlastním jménem, ale jako vyslanec tlumočící lásku svého pána, knížete Sarmatů. Vlasta však jen opakuje své mínění o mužském pokolení (árie Quell'orgoglio del sesso virile).

2. dějství

(1. obraz: Audienční sál v Libušině sídle) Ctirad vyzve Chlodmíra za urážku Libuše na souboj; v něm je kníže poražen, avšak prchá s ukořistěným Ctiradovým mečem. +more Královna za přítomnosti celého dvora včetně Vlasty a Ctirada oznamuje své rozhodnutí: vdá se a vysílá posly, aby sledovali jejího bělouše, až najdou na poli muže jíst u železného stolu. Poselstvo povede Ctirad (árie Libuše Siete ingrate… Se del cielo).

(2. obraz: Předsálí) Vlasta varuje ženy včetně Šárky před vládou mužů (Šárčina árie Non sempre il caso arride).

(3. obraz: Krajina s brázdami a keři poblíž Stadic) Přemysl oře na poli (árie Usignuolo, il tuo lamento), a to s neskrývanou nechutí, protože se domnívá, že se narodil ke vládě. +more Obědvá prostý chléb na převráceném pluhu, když k němu přistoupí poselstvo vedené Ctiradem, který jej označuje za krále Čech. Přemysl cítí zadostiučinění (árie Poiche mi favella).

(4. obraz: Osvětlená místnost v pokojích určených pro Přemysla) Vlastě se protiví myšlenka krále jako takového, natož krále selského rodu. +more Chlodmír proto ji i Gustava zapojí do spiknutí, při němž hodlá Přemysla zavraždit Ctiradovým mečem. Vlasta za to slíbí manželství Gustavovi (árie Dal regno o da amore). Přicházející Libuše všem představuje nového krále, Vlasta jej zdráhavě vítá (árie Splendano, o regii sposi). Libuše jde připravit korunovaci (árie Tutto, a i rai… Del nuovo giorno), Přemysl zůstává sám jen ve společnosti "hluchoněmého" Lesbina. Zatímco novomanžel přemítá o svých povinnostech (In segne reali), Chlodmír se jej pokusí zavraždit, neuspěje však a zanechá za sebou Ctiradův meč; Přemysl jej nezahlédne, Lesbio jej však poznal. Všichni se seběhnou a nepochybují o Ctiradově vině, Vlasta nabádá k jeho odsouzení i bez vyslechnutí (árie Guarda poi, che del reo la presenza). Chlodmír přichází nabídnout své služby, ale tu stráže přivádějí Ctirada, který ze zrady obviňuje právě jeho. Libuše a Přemysl se radí o tom, jak zjistit pravdu (Přemyslova árie Non inalza dal suolo il vapore). Lesbino je mezitím na rozpacích, zda má prozradit, co viděl (árie Vanno in visita girando).

3. dějství

(1. obraz: Předsíň vězení) Libuše a Přemysl si nechají nejdříve předvést Ctirada; předstírají, že jsou přesvědčeni o jeho nevině, a ptají se jej, jaký trest radí uložit Chlodmírovi. +more Ctirad nabádá ke shovívavosti. Totéž se opakuje s Chlodmírem, který naopak žádá co největší přísnost. Přemysl usuzuje, že vinen je Chlodmír, což konečně potvrzuje svým svědectvím i Lesbino. Libuše je nyní přesvědčena o správnosti své volby manžela (árie La cervetta, timidetta).

(2. obraz: Zahrada na Vyšehradě) Chlodmír byl propuštěn, musí však Vlastě a Gustavovi oznámit ztroskotání jejich plánu. +more Vlasta ihned ruší svůj slib manželství s Gustavem (árie Se ricerco un faggio, o un fiore). Gustav a Chlodmír musí rezignovat na své ambice (Chlodmírova árie Taci bel core amante).

(3. obraz: Velká síň na Vyšehradě) Přemysl je korunován na českého krále (sbor a Libuše: Ad empir l'inclita sede). +more Libuše, Ctirad a Přemysl pak oslavují císaře Karla VI. a přejí mu mužného potomka, pějí slávu též českému království a městu Praze (závěrečný sbor Gloria, dovitia, e pace).

Literatura

Julius Hůlek: Denziho operní pasticcio Praha založená Libuší a Přemyslem, Hudební rozhledy č. 7/2004, s. +more 12. [url=http://hudebnirozhledy. scena. cz/fota/2004_07. pdf]Dostupné online[/url] * [url=http://www. muzikus. cz/klasicka-hudba-jazz-clanky/Zalozeni-Prahy-po-italsku~29~cerven~2004/]Rozhovor s Robertem Hugem na muzikus. cz[/url].

Kategorie:Opery s více skladateli Kategorie:Opery v italštině Kategorie:Opery z roku 1734 Kategorie:Opery na mytologický námět Kategorie:Opery poprvé uvedené v Praze