Pravidla českého pravopisu

Pravidla českého pravopisu (PČP) je tradiční název příruček popisujících či kodifikujících jak sám český pravopis, tedy způsob zápisu řeči, tak i ostatní jevy (např. lexikum, gramatiku, zejména tvarosloví) spisovné formy češtiny. Přitom je cílem, smyslem zejména její sjednocení v zájmu celonárodní srozumitelnosti.

Za nejzávaznější bývají považována vydání zpracovaná Ústavem pro jazyk český (ÚJČ) Akademie věd, příručky z jiných nakladatelství z nich obvykle bývají odvozené. Příručky mívají obecnou část, pojednávající o pravopisných problémech a jevech, a slovníkovou část.

Popisované jevy

Pravidla českého pravopisu se speciálně zabývají zejména odchylkami od hláskového pravopisu: * volba mezi i (í) a y (ý). Z tohoto důvodu se rozlišují měkké, tvrdé a obojetné souhlásky a k obojetným souhláskám se vytváří seznamy vyjmenovaných slov. +more Pravopis koncovek se řídí gramatickými vzory, u koncovek sloves je pak třeba sledovat gramatickou shodu přísudku s podmětem, t. j. pravopis slovesa podřídit gramatickému rodu podmětu, ať už vyjádřeného, nebo nevyjádřeného. * používání písmena ě, rozlišování mě a mně, změkčování písmen d, t, n písmenem i * ztráta znělosti některých souhlásek na konci slov nebo ve skupině souhlásek, páry znělých a neznělých souhlásek značené písmenem pro znělou souhlásku * pravopis skupin souhlásek, které se někdy vyslovují zjednodušeně (např. šveska = švestka, cera = dcera, kecky = zastarale kedsky, ale děcko ≠ dětsko, jednostraný = jednostranný, francouský = francouzský) a hláskové změny, které se odrážejí i v pravopise (brandýští a hradečtí, ne brandýsští a hradecští) * volba předložky nebo předpony s a z (se a ze) * označování délky samohlásek, volba mezi ú a ů, změny délky při ohýbání slov (dráha - o drahách, prodávat - prodavač, výjimka - výjimečný - vyjímatelný), dubletní tvary * psaní přejatých slov (zachování původního pravopisu, způsoby počeštění, přepis některých písmen s odlišným významem, potlačené zdvojení písmen, volba mezi s a z, označování délky samohlásek, zachování původních i a y), pravidla transkripce * psaní zkratek a značek * pravopis vlastních jmen, zejména kapitalizace (psaní velkých písmen) a pravopis víceslovných vlastních jmen (rozdílná pravidla pro různé typy subjektů), úzus u označení na pomezí vlastního jména (např. první světová válka malými písmeny, Vánoce po reformě pravopisu velkými písmeny), rozlišování vlastních jmen od obecných * jiné případy kapitalizace (vyjádření zvláštního vztahu, začátky větných celků atd. ) * hranice slov v písmu, psaní mezer, spojovníků, spojky -li, dělení slov na konci řádku * členicí (interpunkční) znaménka (tečka, čárka, závorka, pomlčka, středník, otazník, vykřičník, dvojtečka, uvozovky, tři tečky, odsuvník čili apostrof) * pravopis a zvláštnosti jednotlivých slov (dokumentováno pravopisným slovníkem).

Závaznost pravopisné kodifikace

Žádný zákon závaznost Pravidel českého pravopisu přímo nestanoví. Pravopisná zvyklost (norma) češtiny je ustalována a sjednocována především Ústavem pro jazyk český a školskou soustavou. +more Ústav pro jazyk český vydává doporučující publikace (například Pravidla českého pravopisu, [url=Http://prirucka. ujc. cas. cz/]Internetová jazyková příručka[/url], Slovník spisovné češtiny, Akademický slovník cizích slov) a provozuje jazykovou poradnu pro veřejnost. Pravidla doporučovaná Ústavem pro jazyk český jsou obecně považována za oficiální.

Školní výuka

Příslušné státní ministerstvo (nyní Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) obvykle schvaluje kodifikační příručky pro užívání ke školní výuce češtiny, případně závazně vyžaduje respektování těchto zásad při výuce češtiny ve školách.

Na základě školského zákona Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uděluje nebo odnímá učebnicím a dalším učebním textům schvalovací doložku, na základě které se tyto pomůcky mohou používat při výuce na základních a středních školách. (Ředitel školy může povolit použití jiných učebnic a textů, pokud neodporují zákonu. +more) Doložka se uděluje na základě odborného posouzení souladu s předem danými kritérii. Součástí recenze je i posouzení jazykové kultury textu učebnice podle pravidel českého pravopisu. Pokud vydavatel nevěnoval výrobě učebnice náležitou péči a je v ní mnoho tiskových chyb, prohřešků proti jazykové normě nebo jiných věcných či formálních nedostatků oproti podobě, která byla schválena, může ministerstvo schvalovací doložku odebrat.

Historie

Pravopisné příručky do roku 1948

1846 a 1851 Prawidla českého prawopisu, praktickými přijklady wyswětlená, pro učitele českých sskol, zwlásstě pro kandidáty auřadu učitelského, W Praze : Cjs. král. +more sklad normálnjch sskolnjch knih, tištěno švabachem * 1854 Pravidla českého pravopisu: praktickými příklady vysvětlená, V Praze : C. k. sklad normálních školních knih, * 1902 Pravidla hledící k českému pravopisu a tvarosloví s abecedním seznamem slov a tvarů s podtitulem „Jediné ministerstvem kultu a vyučování schválené vydání“ (Praha, Školní knihosklad), první PČP. Po vzoru němčiny zrušila zdvojování souhlásek v psaní cizích slov. Tím měly všechny dosavadní písemnosti včetně dvou třetin Ottova slovníku naučného rázem zastaralý pravopis. * 1903 vydání „větší“ a „menší“, Školní knihosklad. * 1904 vydání „větší“ a „menší“, tentokrát Císařský královský školní knihosklad. * 1913 Pravidla českého pravopisu s abecedním seznamem slov a tvarů: Jediné c. k. ministerstvem kultu a vyučování schválené vydánívydání větší, Školní knihosklad. * 1917 vydání větší, Císařský královský školní knihosklad. * 1919 Pravidla českého pravopisu s abecedním seznamem slov a tvarů: Jediné ministerstvem školství a národní osvěty schválené vydání, Praha, Státní školní knihosklad. * 1921 Pravidla českého pravopisu s abecedním seznamem slov a tvarů: Jediné ministerstvem školství a národní osvěty schválené vydání, vydání větší, Praha, Státní nakladatelství. * 1924 (nezměněný otisk 1926) - Pravidla českého pravopisu s abecedním seznamem slov a tvarů: Jediné ministerstvem školství a národní osvěty schválené vydání, vydání větší, Státní nakladatelství. * 1941 Pravidla českého pravopisu s abecedním seznamem slov a tvarů, Praha, Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu a Česká akademie věd a umění. Zavedla v cizích slovech psaní dlouhých samohlásek, např. balkón či sesóna. Tím najednou měla většina svazků nedokončených Dodatků k Ottovu slovníku naučnému zastaralý pravopis. * 1942 Pravidla českého pravopisu s abecedním seznamem slov a tvarů, vydání větší, Londýn, nakl. Čechoslovák / Kruh přátel československé knihy, nezměněný otisk vydání z roku 1924 * 1943 Pravidla českého pravopisu s abecedním seznamem slov a tvarů - Regeln der tschechischen Rechtsschreibung, Praha, Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu a Česká akademie věd a umění, přetisk vydání z roku 1941 * 1946 a 1948 Pravidla českého pravopisu s abecedním seznamem slov a tvarů, Praha, Státní nakladatelství a Česká akademie věd a umění, v podstatě nezměněné otisky vydání z roku 1941.

Vydání v letech 1957-1990 (ČSAV a SPN)

1957 Pravidla českého pravopisu, Praha, ČSAV (Sekce jazyka a literatury). Jejich cílem bylo funkčně fonetizovat pravopis. +more Toto úsilí tvořilo nedílnou součást demokratizačního procesu, uplatňovaného v rámci jazykové politiky lidově demokratického státu, procesu směřujícího k zjednodušení, a tím zpřístupnění spisovného jazyka širokým vrstvám jeho uživatelů. Důvodem bylo, že „spisovný jazyk se stále více stává majetkem i lidí neznalých ani řečtiny, ani latiny, ani angličtiny. “ V cizích slovech zavedla psaní t místo th a z místo s. § 99: v latinské příponě -ismus se píše jen s; rovněž tak v několika slovech humanistické tradice filosofie, gymnasium, president, presidium, universita (a v jejich odvozeninách); jen s se ovšem píše též v slovech nezdomácnělých, jako např. cirrhosis, gnose, gnoseologie, konsensus, spasmus, tenesmus, a rovněž v některých vlastních jménech osobních a zeměpisných (viz § 108-113) * 1958 2. vydání akademického vydání z roku 1957, tentokrát již zpracovala pravopisná komise Ústavu pro jazyk český ČSAV * 1958 a 1959 Pravidla českého pravopisu: 1. a 2. školní vydání. Praha, SPN * 1961 3. vydání Nakladatelství ČSAV * 1966, 1969 4. a 5. vydání Academia * 1964, 1965, 1966, 1968 3. , 4. , 5. a 6. školní vydání SPN * 1974 6. vydání Academia, zrušila výjimku § 99 pro slova humanistické tradice. * 1974, 1975, 1976 7. a 8. školní vydání SPN a dotisk 8. vydání * 1977, 1983 7. a 8. vydání Academia * 1978, 1979, 1980, 1981, 1981, 1983, 1984 - 9. , 10. , 11. , 12. , 13. , 14. a 15. školní vydání SPN * 1986, 1987, 1988, 1989, 1989, 1990 - 16. , dotisk 16. , 17. , dotisk 17. , 18. a 19. školní vydání SPN.

Vydání od roku 1993

Staré a nové psaní názvů ulic: „U podjezdu“ (do roku 1993) × „U Podjezdu“ (od roku 1993) * 1993 Pravidla českého pravopisu, Praha, Academia, 1. +more vydání - v cizích slovech změnila psaní s a z a zrušila psaní dlouhých samohlásek, např. balon místo balón, citronek místo citrónek či sezona místo sezóna. Po vzoru slovenštiny bylo všude umožněno a doporučováno z. Ihned po vydání této verze došlo ke sporům mezi zastánci a odpůrci, zejména v psaní s a z. Proto byl vydán Pilipův dodatek, který umožnil výuku i psaní cizích slov v podobě z PČP 1983. Roku 1993 byl rovněž změněn pravopis některých typů vlastních jmen: např. ulice „K Letišti“ místo ulice „K letišti“, „náměstí Bratří Synků“ místo „náměstí bratří Synků“, Vánoce a Velikonoce s velkým počátečním písmenem atd. * 1993 Pravidla českého pravopisu / Ústav pro jazyk český ČSAV - školní vydání, Praha, Pansofia * 1993 Pravidla českého pravopisu, Olomouc, Fin, (brož. ), 1. vyd. , „Verze schválená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR od školního roku 1994/95“ * 1993 Pravidla českého pravopisu, Olomouc, Fin, (brož. ), 1. vyd. , obsahuje též Dodatek k pravidlům českého pravopisu - školní vydání * 1996 Pravidla českého pravopisu, Prostějov, Fin, (brož. ), 2. opr. vyd. , „Pravidla českého pravopisu pro školní rok 1996/97“ * 1996 Pravidla českého pravopisu, Olomouc, Fin, (brož. ), 1. vyd. * 1998 Pravidla českého pravopisu : 's dodatkem' Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Praha, Academia, (80-200-0944-2), vyd. 1. (s dodatkem MŠMT) * 1998 Pravidla českého pravopisu, Olomouc, Nakladatelství Olomouc, (brož. ), 3. vyd. , s Dodatkem * 1998 Pravidla českého pravopisu, Olomouc, Nakladatelství Olomouc, (brož. ), 4. vyd. * 1998 Pravidla českého pravopisu, s graficky naznačeným dělením slov, pro školní rok 1998/99, Olomouc, Fin, 1. vyd. * 1998 Pravidla českého pravopisu, s graficky naznačeným dělením slov, pro školní rok 1998/99, Olomouc, Fin, 2. opr. vyd. * 1999 Pravidla českého pravopisu : školní vydání včetně Dodatku, Praha, Fortuna, vyd. 2. , v nakl. Fortuna 1. , zpracoval kolektiv pracovníků Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Vydání od roku 2000

2000 Pravidla českého pravopisu, Olomouc, Nakladatelství Olomouc, (brož. ), reprint 4. +more vyd. * 2001 Pravidla českého pravopisu, s graficky naznačeným dělením slov, Olomouc, Fin, 3. opr. vyd. * 2003 Pravidla českého pravopisu, Olomouc, Nakladatelství Olomouc, (brož. ), 6. vyd. * 2003 Pravidla českého pravopisu, s graficky naznačeným dělením slov, Olomouc, Fin, 4. vyd. * 2003 Pravidla českého pravopisu: školní vydání včetně Dodatku, Praha, Fortuna, vyd. 2. , v nakl. Fortuna 1. , dotisk, zpracoval kolektiv pracovníků Ústavu pro jazyk český AV ČR. * 2004 Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice, Vladimír Šaur, Praha, Ottovo nakladatelství, * 2005 Pravidla českého pravopisu: Praha, Academia, vyd. 2. (s dodatkem MŠMT) * 2008 Pravidla českého pravopisu. Brno: Lingea, vyd. 1. 895 s. (s CD-ROM) * 2014 Akademická příručka českého jazyka, Markéta Pravdová a kol. , Praha, Academia, vyd. 1. , 536 stran * 2019 Akademická příručka českého jazyka, Markéta Pravdová a kol. , Praha, Academia, vyd. 2. , 600 stran.

Odkazy

Reference

Literatura

Pravidla českého pravopisu, Academia, Praha 1983, p. 5 * [url=https://web. +morearchive. org/web/20140812141829/http://www. lingea. cz/pravidla-ceskeho-pravopisu. html]Pravidla českého pravopisu[/url] z roku 2008, od Lingea z Brna * [url=http://prirucka. ujc. cas. cz/]Internetová jazyková příručka[/url].

Související články

Lingvistika * Výslovnost * Jan Hus * Jan Václav Pohl * Josef Dobrovský * Pilipův dodatek * Internetová jazyková příručka

Externí odkazy

[url=://www. pravidla. +morecz (neoficiální stránka, ÚJČ se od ní distancuje) * Tilman Berger: [url=http://homepages. uni-tuebingen. de/tilman. berger/Publikationen/Pohl. pdf]url=http://www. ujc. cas. cz/jazykova-poradna/]FAQ jazykové poradny ÚJČ AV ČR[/url] *[/url]Z dějin českého pravopisu: Jan Václav Pól[/url] * Tilman Berger: [url=http://homepages. uni-tuebingen. de/tilman. berger/Handouts/Dobrovsky03. pdf]Dobrovský a pravopisní reformátoři jeho doby[/url] * [url=http://pravopisne. cz/category/souhrn-pravopisnych-pravidel/]Pravopisná pravidla pod drobnohledem od Pravopisně. cz[/url] (neoficiální stránka).

Články: * [url=http://www. vesmir. +morecz/clanek/slovo-ma-jiri-kraus]O komunikaci (nejen) v přírodovědných oborech[/url] - Rozhovor Pavly Loucké s Jiřím Krausem. In Vesmír 8/1999. * [url=http://www. blisty. cz/art/11490. html]Závaznost pravidel aneb brusiči jazyka českého[/url] - Vít Zvánovec, 4. 9. 2002, Britské listy.

Kategorie:Pravopis Kategorie:Lingvistická díla o češtině Kategorie:Slovníky