Pravoslav Řídký
Author
Albert FloresŠtábní kapitán (podplukovník gšt. in memoriam) Pravoslav Řídký (9. května 1907 Moravská Ostrava - 18. ledna 1943 Castel Benito) byl během druhé světové války důstojníkem generálního štábu československé armády ve Velké Británii.
Život
Pravoslav Řídký byl synem ruského legionáře Jakuba Řídkého a Františky, rozené Kubisové. Maturoval v roce 1925 na české státní reálce v Ostravě a z úcty ke svému již zesnulému otci si vybral povolání vojáka. +more Studoval na vojenské akademii v Hranicích, odkud vyšel v roce 1927 jako poručík pěchoty. Vystřídal více jednotek a v roce 1935 se stal příslušníkem pluku útočné vozby v Milovicích. Na zdejším vojenském učilišti se postupně vypracoval až na post profesora. Pracoval i jako vojenský kontrolní orgán u nejvýznamnějších československých zbrojovek při výrobě různých typů obrněných vozidel, u nichž prováděl i technicko-jízdní zkoušky. Od 1. dubna 1937 se stal posluchačem Vysoké školy válečné v Praze, kterou ale vlivem dalších událostí nedostudoval. V době všeobecné mobilizace v září 1938 dočasně pracoval na velitelství VIII. sboru v Uherském Hradišti.
Po okupaci v březnu 1939 místo nástupu na post civilního úředníka na okresním úřadu v Jilemnici odešel 7. července do Polska a odtud v srpnu téhož roku do Francie. +more Zde složil francouzské důstojnické zkoušky a začal působit v československých velících strukturách, od 3. ledna 1940 pak u 1. československé divize v Agde. Po porážce Francie byl mezi vojáky evakuovanými do Velké Británie. Zde působil u československých obrněných jednotek, k jejichž prospěchu se zúčastnil stáží u tankových jednotek britských a polských. V červnu 1942 odplul společně s pplk. Karlem Lukasem na další stáž do Egypta, tentokrát přímo k bojovým jednotkám. Po přidělení k 10. tankové divizi se oba zúčastnili bojů u El Alameinu. 17. listopadu byli oba nedaleko Derny raněni leteckou pumou, načež prodělali léčení v Káhiře. Pravoslav Řídký se na frontu vrátil na začátku prosince 1942. 18. ledna 1943 i se svým skotským řidičem sgt. Bielem zahynul při německém náletu u Castel Benito, kde byli posléze oba i pohřbeni.
Ocenění
Vyznamenání
Podle publikace Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945 obdržel tato vyznamenání: Československý válečný kříž 1939 in memoriam (2x), Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem, Československá vojenská medaile Za zásluhy I. st. +more, Československá vojenská pamětní medaile se štítkem F-VB-SV, The 1939-1945 Star, The Africa Star.
Posmrtná ocenění
V roce 1945 byly v Londýně vydány československé poštovní známky s jeho portrétem. V roce 1947 byl povýšen na podplukovníka gšt. in memoriam.
Odkazy
Literatura
Karel Černý - Muži z londýnského vydání.
Reference
Kategorie:Českoslovenští vojáci Kategorie:Absolventi Vojenské akademie v Hranicích Kategorie:Příslušníci československé zahraniční armády Kategorie:Oběti druhé světové války Kategorie:Oběti leteckých náletů Kategorie:Padlí v boji Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem Kategorie:Nositelé Československé medaile za zásluhy Kategorie:Nositelé Pamětní medaile československé armády v zahraničí Kategorie:Nositelé Hvězdy 1939-1945 Kategorie:Nositelé Africké hvězdy Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách Kategorie:Narození v roce 1907 Kategorie:Narození 9. +more května Kategorie:Narození v Ostravě Kategorie:Úmrtí v roce 1943 Kategorie:Úmrtí 18. ledna Kategorie:Úmrtí v Libyi Kategorie:Pohřbení v Africe Kategorie:Muži.