Premonstrátský klášter (Leles)

Premonstrátský klášter je sakrální komplex z 12. století nacházející se na okraji obce Leles na jihovýchodě Slovenska, v okrese Trebišov v Košickém kraji. Součástí kláštera je i klášterní kostel Nalezení sv. Kříže a kaple sv. Michala.

Historie

13. - 14. století

V roce 2014 uběhlo přesně 800 let od první písemné zmínky o klášteře (1214). Klášter ale můžeme datovat spíše již v rozmezí let 1199-1210, díky čemuž představuje nejstarší klášter v Zemplínském regionu. +more Místo založení nebylo vybráno náhodně, výhodná poloha jen urychlila vývoj konventu i osady. Leles byl styčný bod a místo, kde byla prvořadá duchovnost, ale bylo to také centrum práva. Premonstráti měli tzv. hodnověrné místo Locus credibilis (notářský úřad). Vytvářely šlechtě a prostému lidu, ale především šlechtě místo, kde si mohli ověřovat úřední listiny.

Leles a jeho klášter patří k dalším dvěma klášterům na území nynějšího Košického arcibiskupství. Po rozdělení Panonie Maďary obec připadla královskému hradu Zemplín. +more Z vlastnictví hradu ho vyčlenil král Bela II. a daroval ho Boleslavovi, který se později stal biskupem ve Vacově.

Listina papeže Inocence III. +more z roku 1199 hovoří o biskupovi Boleslavovi z maďarského Vacova, v souvislosti s nímž se vzpomínají peníze určené na výstavbu kláštera. Boleslav dal k přízemní budově kláštera v roce 1210 vybudovat kostel, který byl zasvěcen svatému Kříži. Posvětil ho jágerský biskup. Zpočátku klášter patřil k Jágerskému biskupství až do roku 1348. V roce 1400 začal být klášter jurisdikcích podřízen Ostrihomskému arcibiskupovi. Táto listina je přetransformována do již dochované listiny z roku 1214, ve které stojí, že Vacovský biskup zanechal klášteru v Leles celý svůj osobní majetek. Opatství bylo založeno s pomocí řeholníků, příchozích přímo ze srdce řádu kláštera ve francouzském Prémontré.

V roce 1213 táhl kolem Lelesu na výpravu do Holíče Ondrej II, jehož doprovázela manželka Gertruda Meranská, matka +more'>Bely, Ondřeje, Marie a především budoucí svaté Alžběty. Původní stavba i celá obec byly těžce poškozeny během tatarského vpádu v roce 1241. Románský klášter byl poškozen a proto museli postavit nový gotický kostel. Kostel vznikl v letech 1315-1366 spolu s východním křídlem kláštera, ve kterém se zachovala gotická kaple. Od konce 13. století se klášter stal hodnověrným místem. Jeho úkolem bylo opatrovat listiny z celého kraje - středověké notářství, co trvalo až do roku 1567. Současně se zde žáci v písařských školách učili koncipovat různé úřední písemnosti.

V průběhu několika staletí byl klášter a Kostel sv. Kříže pod vlivem několika šlechtických rodů, což mělo za následek zásah mocných do života kláštera. +more Objektem tužeb se stal především majetek kláštera. Klášter byl mnohokrát vyrabován. Až probošt Jan Peci, který slíbil věrnost císaři Ferdinandovi, byl pověřen opevnit klášter zdmi, baštami kvůli bezpečnosti.

16. - 17. století

Leles se stal typickým zeměpanským městečkem. V roce 1557 měla obec 12 port, 8 sluhy, 8 chudých a 3 strážců v klášteře. +more V průběhu 14. a 15. století objekt proboštství zrekonstruovali a rozšířili, postupně dobudovávali další křídla, což vyvrcholilo v roce 1533 vybudováním silného opevnění v souvislosti s blížícím se tureckým nebezpečím. Na severní straně přistavěli křídla, umístili vstupní bránu pravděpodobně s padacím mostem. V roce 1623-1639 upravili mohutnou věž, která chránila vstup do areálu.

Nejvíce byl klášter zničen v roce 1555 členy rodiny de Perény, kteří byli šiřiteli protestantismu. V té době se majetek kláštera rozdělil na 3 části mezi světské vlastníky (Alexander Nagy-Mital, František Vekei, Peter Panka) až čadský biskup Pavol Segeďa získal majetek v roce 1588 zpět. +more V roce 1620 Štefan Telekes obnovil kostel a klášter v Lelesu. V nastávajících letech už kostel spravovali premonstráti, dokud rakouský císař Josef II. v roce 1787 řád nezrušil.

V Leles se vystřídalo mnoho proboštů, administrátorů, kteří spravovali majetek. K nejvýznamnějším patří hrabě probošt Karol František Kunitz-Wiessenburg. +more Přispěl k významnému zvelebování majetku, rozšíření hospodářských budov, odborně uspořádal písemnosti v archivu. Přestavěl Klášter a doplnil jej o druhé patro. Kostel dal zrekonstruovat, opatřil novými oltáři, bohatě vystrojil kostelními rouchy a nádobami. V tomto období prošla výraznou rekonstrukcí i Kaple sv. Michala.

19. - 20. století

Od roku 1802 byl klášter pod správou Jasovského opatství. V tomto roce začal klášter opět plnit svou funkci a to i ověřovacího místa, když císař František II. +more obnovil v Uhersku činnost premonstrátů. Svou činnost museli premonstráti přerušit v období socialismu až do roku 1989. Od roku 1989 premonstráti vykonávají svou duchovní činnost až dodnes. V té době zde také dožívali svůj život vysloužili kněží a řeholníci. Takto funguje až do roku 1945-1950 kdy ho státní komunistická moc v rámci akce "K", kterou pan Jan Chryzostom kardinál Korec nazval barbarská noc, násilně zrušila a nechala tam střední odborné učiliště zemědělské. V té době se vzácná kaple stala skládkou umělých hnojiv a z jedné strany kaple byly zhotoveny sociální zařízení, což mělo za následek rozbité omítky, zdevastované okolí a mokré stěny.

Po roce 1989 - 1990 se klášter v Leles stává součástí kláštera v Jasově. V roce 1994 byl klášter předán do správy premonstrátské řehole. +more Kapli sv. Michala i s cennými malbami nechal v 90. letech zrekonstruovat jasovský opat Tomáš. Kaple byla i vysvěcená.

Současnost

V současnosti probíhá v areálu kláštera archeologický výzkum. V interiéru na místě Rajského dvora se našlo 29 objektů a 36 hrobů, což spolu s nálezy z roku 2013 tvoří 54 hrobů, většina z nich pochází z 11. +more století. Mezi další nálezy patří bloková stavba staršího kláštera z cihel plevoviek (12. - 13. století).

Rajská zahrada je tzv. Křížová chodba, jde o místo, kde je uprostřed umístěna voda symbolizující křest, pramen života, nový život a kolem v obdélníku, resp. +more ve čtveřici se pohybovaly řeholníci, kteří v klášteře žili a modlili se.

Klášter a jeho přínos

Členové řádu se po osm století snažili vyvíjet činnosti na poli církevního života, přinesli pokrok v hospodářské kultuře, měli klášterní školu, věnovali se i nemocným a chudým. Mnozí z proboštů zastávali vysoké a zodpovědné funkce. +more Klášter jako hodnověrné místo udělal velkou službu soudnictví, jeho činnost se rozprostírala do 12 žup. Materiál archivu je bohatým zdrojem v oblasti práva, rodinné historie, genealogie a tvorby razítek.

Exteriér

Schematický nákres půdorysu kláštera Třípodlažní trojprostorová stavba je z jižní strany uzavřena gotickým kostelem. +more Gotická stavba z roku 1315-1366 tvoří jižní křídlo čtyřrosového masivu kláštera, uzavírajícího ústřední dvůr kdysi obtočeným arkádami křížové chodby. Na východní straně podpírají stavbu kostela opěrné pilíře, které člení i polygonální apsidu kaple a pokračují i v exteriéru kostela na východě. Kaple je situována v jižním křídle kláštera spolu s kostelem. Ústřední dvůr má renesanční arkády. Kostel je jednolodní s polygonálním uzávěrem presbytáře. Na západní straně má přestavěnou věž barokně upravenou se zvonicovou střechou.

Interiér

V budově kláštera jsou v přízemí renesanční hřebínkové klenby, zatímco v patrech jsou rovné stropy. Barokně tepaná mříž uzavírá na přízemí schodiště, vedoucí na patro.

Kostel sv. Kříže

Kostel Nalezení sv. Kříže byl postaven v 14. +more století, přesněji v letech 1315-1366. Stavba byla v průběhu 17. a 18. století barokizována, renovovaná byla až v roce 1892. V současnosti tvoří východní křídlo kláštera, jehož součástí je i gotická kaple sv. Michala.

Kostel je jednolodní prostor s polygonálním uzávěrem presbytáře. Prostor kostela uzavírají křížové klenby s vyžľabenými žebry, dosahující na konzole a přípory. +more Ty jsou zakončeny konzolami s gotickým akantom. V interiéru se také nacházejí půlkruhový zakončené barokní okna typické pro architekturu 17. století stejně jako barokní triumfální oblouk. Hlavní oltář od J. Hartmanna v rokokovém slohu, také označovaným jako pokračování baroka, byl postaven v letech 1744-1750. Ústředním obrazem hlavního oltáře je obraz sv. Heleny a Nasazovací reliéf Božího oka. Tvoří ho také postavy dvou biskupů a dva krále. Pozdně kazatelna postavená v polovině 18. století je rozmanitá svým řezbářským provedením ale i množstvím soch nacházejících se nejen na parapetu ale i baldachýnovou zastřešení.

Kaple sv. Michala

V jihovýchodním rohu kláštera, hned vedle sakristie se nachází kapitulní síň, v současnosti označována jako kaple sv. Michala. +more Kaple má podélný obdélníkový půdorys s polygonálním závěrem na východě. Osvětlují ji tři barokní půlkruhová okna, pod nimiž se nacházejí zbytky ostění původních gotických oken. V rozích se nacházejí zbytky gotických konzolí při některých se částečně zachovaly i náběhy žebernatých kleneb. Malby v kapli byly členěny do čtyř horizontálních pásů. Nejnižší pás byl v důsledku zvlhnutí stěn silně poškozen. Na jižní stane kaple je malba věnována Poslednímu soudu. Zobrazuje dva anděly, kteří troubí a svolávají na poslední soud, ze země vylézají mrtví. Malby zobrazují i archanděla Michala, který drží váhy s lidskými dušemi. Malby na severní straně byly o mnoho více poškozené a proto i jejich identifikace je o mnoho těžší. Nejvrchnější pás je od středního oddělen dvěma řádky gotického nápisu, který pochází z konce 14. století. Jelikož malby byly poškozeny i písmo se dá velmi těžko přečíst. Další malba byla označena jako setkání Krista s Veronikou, sv. Alžběta vdova a uherští králové. Gotické malby kaple, které se zachovaly, svědčí o významném postavení premonstrátů nacházejí se tam velmi náročné ikonografické zobrazení, které nebyly určeny pro veřejnost, ale pouze pro úzký okruh vzdělaných lidí.

Galerie

Interier02 klastor leles. JPG|Interiér kaple sv. +more archanjela Michaela v premonstrátském klášteře v Lelesu Socha panny marie. JPG|Výmalba presbyteria, kaple sv. archanděla Michaela Interier04 klastor leles. JPG|Gotický lomený portál Freska klastor leles. JPG|Gotická freska Freska02 klastor leles. JPG|Sedící postava s Veraikonem na severní stěně kapitulní síně, dnešní klášterní kaple. Napis leles. JPG|Fragment nápisové pásky pocházející ze 14. století oddělující pás maleb na severní straně kláštera. Dole zástup králů, dnešní klášterní kaple, Leles. Freska02 leles. JPG|Dvě světice. Malba umístěná nad fragmentem nápisové pásky. Freska03 leles. JPG|Čtyřlístkové motivy vyobrazené na výmalbě levé niky v přízemí. Freska04 leles. JPG|Zobrazení pekla s velkou postavou Lucifera, výjev Posledního soudu pod emporou.

Odkazy

Reference

Literatura

Križanová Eva, Puškárová Blanka. Turistický lexikon: Hrady, zámky a zámečky na Slovensku, 1990. +more * Polla Bello. Východoslovenské hrady a zámečky. Košice: Východoslovenské vydavatelství, 1980 * Bellan Stano, Vojček Alexander. 55 nejkrásnějších gotických památek Slovenska, Příroda, 2009 * Juránková Jana. Příspěvek k ikonografii výmalby kapituly kláštera v Leles, Památkový úřad Slovenské republiky, Monumet revue, ročník 1, číslo 2, 2012, dostupné na internetu [url=https://www. pamiatky. sk/sk/page/monument-revue]https://www. pamiatky. sk/sk/page/monument -revue[/url].

Externí odkazy

[url=http://www.pamiatkynaslovensku.sk/leles-klastor-sv-kriza-klastorna-kaplnka]Pamiatkynaslovensku.sk[/url] * [url=http://www.lumen.sk/archiv.html?page=4#archiv]Relace Historie a my, 13.11.2014[/url]

Kategorie:Kláštery na Slovensku Kategorie:Premonstrátské kláštery Kategorie:Národní kulturní památky v Košickém kraji Leles Leles