Prha arnika
Author
Albert FloresSturmova ilustrace arniky z roku 1796
Prha arnika (Arnica montana), nazývaná též arnika horská nebo prostě arnika, je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). Vyznačuje se přízemní růžicí listů, lodyhou s 1 nebo 2 páry vstřícných lodyžních listů a velkými úbory žlutooranžových květů. +more Prha arnika je rozšířena výhradně v Evropě. Vyskytuje se i v České republice, kde patří k ohroženým druhům a je chráněna zákonem. Arnika je ceněná léčivá rostlina, používaná zejména zevně na poranění a záněty. Je jedovatá.
Popis
Prha arnika je vytrvalá, živě zelená přímá bylina s krátkým, tlustým, šikmo plazivým oddenkem. Kvetoucí lodyha dorůstá výšky 15 až 70 cm. +more Listy jsou uspořádány v přízemní růžici, několik listů je i na lodyze. Přízemní listy jsou přisedlé, celokrajné, obvejčité až eliptické, obvykle 6 až 15 cm dlouhé a 1,5 až 5 cm široké, s 5 až 7 souběžnými žilkami. Lodyžní listy jsou vstřícné nebo výjimečně (anomálie) střídavé, v 1 až 2 (až 3) oddálených párech. Úbory jsou nečetné, jednotlivé na vrcholu lodyhy a koncích větví, v počtu 1 až 7. Kvete od června do srpna. Úbory mají 5 až 8 cm v průměru a jsou podepřené polokulovitým zeleným zákrovem. Na okraji úboru je asi 15 až 25 jazykovitých květů s 18 až 30 mm dlouhou, žloutkově žlutou ligulou. Trubkovité středové květy jsou tmavě žluté. Nažky jsou 5 až 7 mm dlouhé, světle hnědé až černé, úzce vřetenovité. Na vrcholu nesou bledě žlutý, 7 až 11 mm dlouhý chmýr.
Soubor:Arnica montana (15381732081). jpg Soubor:Arnica montana feuilles. +moreJPG|Lodyžní listy arniky Soubor:Arnica montana réceptacle. JPG|Detail zákrovu arniky Soubor:Arnica montana fruits. JPG|Plodenství arniky se zralými nažkami.
Rozšíření
Arnika roste v ČR zejména v českých pohraničních horách (nejhojněji na Šumavě a v Krkonoších) a v některých oblastech podhůří, např. v Brdech, Předšumaví, Třeboňské pánvi. +more Na Moravě se již vyskytuje dosti zřídka, např. v Jeseníkách, Beskydech, na Svitavsku a ve Vsetínských vrších. Vyhledává kyselé silikátové půdy a vyhýbá se bazickým horninám. Nejčastěji ji lze nalézt na horských pastvinách, mokrých a rašelinných loukách, ve světlých jehličnatých lesích, v kosodřevině, na vřesovištích a podél lesních cest. Je to světlomilný druh, ve stínu vytváří pouze přízemní růžice a nekvete. Druh ve druhé polovině 20. století silně ustoupil zejména vlivem hnojení a zániku vhodných stanovišť a na mnohých lokalitách v nižších polohách zcela vymizel. Na našem území představuje arnika alpský migrant.
Prha arnika je evropský endemit, ovšem s rozsáhlým areálem výskytu. Je rozšířena porůznu téměř po celé Evropě mimo její jihovýchodní části (Řecko, Bulharsko, Turecko), téměř celého Apeninského poloostrova a Britských ostrovů. +more Na východ její areál sahá po Lotyšsko, Bělorusko a nejzápadnější část Ruska. Centrum výskytu je v horách Střední Evropy, stabilní populace jsou zejména ve Švýcarsku a v ukrajinských Karpatech. V Alpách vystupuje až do alpínského stupně, v Pyrenejích do výšky 2500 metrů. V jihozápadní Evropě (Španělsko, Portugalsko a jz. Francie mimo Pyrenejí) roste poddruh Arnica montana subsp. atlantica.
Význam
Arnika náleží mezi léčivé rostliny s dlouhou tradicí používání. Nejčastější lékovou formou je tinktura. +more Je používána zejména zevně při léčbě drobnějších poranění, otoků a podobně. Vnitřně se používá zejména v kardiologii, neboť působí na prokrvení věnčitých cév. Vnitřní užívání náleží do rukou kvalifikovaného odborníka, neboť při nesprávném dávkování hrozí otrava. Z tohoto důvodu se zcela upustilo od používání arniky v čajích. Při zevním používání se využívá protizánětlivého účinku. Ředěná tinktura je aplikována ve formě obkladů na drobnější poranění, vředy, křečové žíly, artritidu, záněty ústní sliznice, záněty kloubů, bodnutí hmyzem a podobně. Z tinktury lze připravit také mast. Nedoporučuje se aplikace přímo do otevřené rány.
Obsahové látky
Arnika obsahuje silici (v květu až 0,14 %, v oddenku až 1,5 %), hořčiny, karotenoidy, třísloviny, mastné kyseliny, thymol, seskviterpenoidní laktony a flavonoidy. Obsahuje též stopy netoxických pyrrolizidinových alkaloidů (tussilagin a isotussilagin). +more Mezi zásadní laktony náleží zejména helenalin a 11,13-dihydrohelenalin a jejich estery s mastnými kyselinami. Z flavonoidů jsou to zejména glykosidy a glukuronidy spinacetinu, hispidulinu, patuletinu a isorhamnetinu.
Soubor:Helenalin.svg|Strukturní vzorec helenalinu Soubor:Spinacetin.svg|Strukturní vzorec spinacetinu Soubor:Thymol2.svg|Strukturní vzorec thymolu
Jedovatost a kontraindikace
Při nadměrném dávkování může arnika způsobit otravu, která se projevuje zejména změnami v tepové frekvenci, bušením srdce, zrychleným dechem, gastroenteritidou a paralýzou svalstva. Byl dokonce zaznamenán případ úmrtí po požití 70 gramů tinktury z květů. +more Pacientům s alergií na jiné hvězdnicovité rostliny (např. slunečnici, aksamitník nebo řimbabu) by měla být arnika podávána obezřetně, neboť při kontaktu může vyvolat dermatitidu. Případy dermatitidy byly popsány i u nealergických jedinců při dlouhodobém nadměrném používání arnikové tinktury. Arniku by neměly užívat těhotné a kojící ženy.
Sběr
Protože arnika náleží v České republice mezi chráněné rostliny, její sběr není povolen a droga se dováží ze zahraničí. V rámci Evropy je sběr v určitém omezeném množství povolen např. +more ve Švýcarsku. Nejčastěji se sbírá květ, zatímco od sběru oddenku se z ekologických důvodů upouští. Někdy se též sbírá celá kvetoucí nať. Květ se sbírá od června do srpna a sbírají se obvykle pouze jednotlivé květy bez zeleného zákrovu a květního lůžka. Oddenek se sbírá na podzim, v září či říjnu. Suší se rychle a ve stínu, přičemž teplota nemá překročit 40 °C. Sušená droga je slabě aromatická a má ostře kořenitou, nahořklou chuť.
Podobné rostliny
Arnika může být zaměněna s jinými žlutě kvetoucími hvězdnicovitými bylinami, jako je oman (Inula), kamzičník (Doronicum), hadí mord (Scorzonera). Dosti podobný je zejména hadí mord nízký (Scorzonera humilis), který navíc často roste na podobných stanovištích. +more Liší se zejména řapíkatými přízemními listy, úzkými a střídavými lodyžními listy a obsahem mléčné šťávy (arnika nemléčí). V Alpách a na Slovensku může dojít k záměně také s kamzičníkem Clusiovým (Doronicum clusii).
Použití v homeopatii
Homeopatická tinktura se připravuje z usušeného práškovaného oddenku nebo z květů, které se sbírají před rozkvětem i se zákrovem. Tinktura se ředí lihem až do potence D12. +more Její použití je dosti široké a zahrnuje pohmožděniny, podlitiny, vyvrknuté klouby, neuralgie, ischias, pooperativní péči, šokové stavy, bolesti svalů a kloubů, srdce, žaludek aj. a také některé negativní stavy mysli. Homeopatická arniková tinktura bývá podávána jako první pomocný prostředek k ošetření šoku např. po úrazu, lékařských zákrocích, ztrátě blízkého člověka, návštěvě zubaře a podobně.
Soubor:Arnica field. JPG|Plantáž arniky ve Skotsku Soubor:Arnicae1. +moreJPG|Sušený oddenek a kořen arniky Soubor:Arnica montana homéopathie zoom. jpg|Homeopatická tinktura z arniky Soubor:Arnicae flos. JPG|Arnikový květ.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://prirodakarlovarska.cz/clanky/arnika-horska-prha-arnika-arnica-montana]prha arnika (Arnica montana) na PřírodaKarlovarska.cz[/url]
Kategorie:Hvězdnicovité Kategorie:Jedovaté rostliny Kategorie:Léčivé rostliny Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy