Pribeta
Author
Albert FloresPribeta (historicky slovensky Perbeta, maďarsky Perbete) je obec na Slovensku v okrese Komárno. Železniční stanice Pribeta je na železniční trati Bratislava - Štúrovo.
Střed obce leží v nadmořské výšce 136 m n. m. +more v Podunajské nížině. Protéká tudy Pribetský potok. Jižní pahorkatinná část leží na jihozápadním výběžku Pohronské pahorkatiny. Klima je teplé (průměrné teploty v lednu nad 2 °C, roční srážky pod 600 mm).
V obci je sídlo římskokatolické farnosti, která je spravovaná "excurrendo" z farnosti Hurbanovo. Je zde též kostel reformované křesťanské církve a kostel evangelické církve augsburského vyznání.
Historie
Podle archeologických nálezů byla tato oblast osídlena již v období neolitu.
První dokladovaný archeologický nález v katastrálním území Pribeta se uskutečnil dne 10. 8. +more1943, při opravě silnice Nové Zámky-Štúrovo. Objev byl prostřednictvím policie oznámen Maďarskému národnímu muzeu v Budapešti, které dne 12. 9. 1943 vyslalo do terénu Jánose Nemeskéryho, který na místě uskutečnil zjišťovací výzkum a konstatoval, že se jedná o staromaďarské pohřebiště. Mezi nálezy byly zlaté kroužky a skleněné korálky (zřejmě z dětského hrobu), souprava kování opasku se zbytky kůže, kapsové kování, kroužek a dva železné třmeny. Nález je o to důležitější, že byl podkladem pro rekonstrukci bojovnického opasku.
V intravilánu obce bylo průzkumy Marie Hrmové (1956) a Antona Točíka (1986) zjištěno několik archeologicky zajímavých lokalit z období mladší doby kamenné (želiezovská skupina, lengyelská kultura), doby římské, raného a vrcholného středověku a novověku.
V intravilánu obce byly nalezeny slovanské hroby z doby Velkomoravské a z 10.-12. století.
Jihovýchodně od železniční stanice v lokalitě Klastromhegy bylo archeologickým výzkumem zjištěno, že zde stál románský kostel a klášter z 11. - 12. +more století. Našel se zde i hřbitov. O klášteře s kostelem se nezachovaly žádné zprávy a ani jeho zánik není znám.
V roce 1312 se zmiňuje osídlení obce přívrženci Matúše Čáka. Je to první písemná zmínka o obci . +moreObec se zde zmiňuje jako Perbethe. V 15. století zde byl hrádek Mihályvár (Michalův Hrad). V letech 1552 - 1599 za tureckých nájezdů obec s hrádkem zanikla. V roce 1552 měl obec 10 domů, v roce 1570 měla 40 domů, v roce 1594 zde byl jen jeden dům. V roce 1615 byla obec opuštěná. V roce 1683, po opětovném obsazení Nových Zámků Turky, byla obec znovu zničena a zůstala neobývána až do roku 1710, kdy byla znovu vybudována asi 3 km od svého původního umístění. V roce 1720 byly v obci zřízeny vinice. Obyvatelé se zabývali zemědělstvím, chovem dobytka a obchodovali s ním. V 18. stol. byla v obci zřízena poštovní stanice. V roce 1890 byly v obci 2 kostely (římskokatolický a luteránský), V obci žilo 3392 obyvatel maďarské národnosti. V témže roce byly zdejší vinohrady zničeny révokazem.
Obec byla součástí Uherska až do r. 1918 (provizorní hranice ČSR), resp. +more 1920 (hranice podle Trianonské smlouvy). Na bojištích 1. světové války padlo 115 zdejších obyvatel. Po 1. světové válce obec dosídlili občané slovenské národnosti.
V letech 1938-1945 byla obec přičleněna k Maďarsku a občané slovenské národnosti byli násilně vysídlení. V roce 1944 bylo z obce deportováno do koncentračních táborů 22 židovských rodin (106 osob). +more Za 2. světové války padlo 217 zdejších obyvatel. Po 2. světové válce bylo z obce v rámci výměny obyvatelstva mezi Československem a Maďarskem násilně vystěhováno 226 rodin (834 osob). Na jejich místo se sem přistěhovalo 150 slovenských rodin z Békéscsaby.
Část obyvatel byla v témže období násilně deportována na nucené práce do severočeských Sudet, do (okolí) Bíliny. Vrátit se mohli až po několika letech.
Školy
První škola v obci byla založena v 15. +more století . Podrobné údaje se nedochovaly. Ví se jen to, že římskokatolická církevní škola měla v roce 1775 jen jednu třídu, v roce 1848 dvě třídy a v roce 1878 tři třídy. Škola v roce 1912 shořela. Namísto ní byla v roce 1906 na jiném místě postavena jednopatrová školní budova. V roce 1927 skládala již z 6 učeben.
Reformovaná církevní škola se datuje od roku 1640. Byla umístěna v soukromém domě. +more V roce 1860 postavili samostatnou školu, později sloužila jako kantorský byt.
Zvyšování počtu tříd si vynutilo postavit novou školní budovu v roce 1923. Tato měla 3 učebny. +more V roce 1914 byla v obci postavena i mateřská škola a na téže stavební parcele při Hlavní ulici v roce 1960 i dnešní základní škola. Na Květné ulici dokončili stavbu v roce 1979. Dnes jsou v obci dvě školy. Jedna s vyučovacím jazykem slovenským a druhá s vyučovacím jazykem maďarským. Stejně pod správu obce spadají i dvě mateřské školky stejného členění.
Přírodní poměry
Severní rovinná část katastru je na širokých terasách pokrytých navátými písky. Zde teče Pribetský potok. +more Jižní pahorkatinná část leží na jihozápadním výběžku Pohronské pahorkatiny. Tato část katastru je vhodná k pěstování vinné révy.
Hodnotným přírodním územím je Pribetský háj (Kaplnka) před intravilánem obce. Rostou zde chráněné duby letní, ale i ocún, hlaváček jarní a jiné chráněné rostliny.
Odkazy
Reference
Související články
Maďarská menšina na Slovensku * Výměna obyvatelstva mezi Československem a Maďarskem * Seznam obcí Komárňanské župy * Seznam vinařských oblastí na Slovensku
Externí odkazy
Kategorie:Obce v okrese Komárno Kategorie:Obce v regionu Podunajsko Kategorie:Maďarské komunity na Slovensku Kategorie:Archeologické lokality na Slovensku