Primo Levi
Author
Albert FloresPrimo Levi byl italský židovský spisovatel, chemik a přeživší holokaustu. Narodil se v roce 1919 v italském Turíně do židovské rodiny. V letech 1941 až 1943 studoval chemii na Turínské univerzitě a mezitím se zapojil do odbojového hnutí, za což byl v roce 1943 zatčen a deportován do koncentračního tábora Auschwitz. Levi v táboře Auschwitz přežil a v roce 1945 byl osvobozen sovětskou armádou. Jeho zážitky z koncentračního tábora později formovaly jeho literární tvorbu. Po válce se Levi vrátil do Turína a začal pracovat jako chemik. Současně se začal věnovat i literatuře a své zkušenosti z koncentračního tábora popsal ve svých knihách. Jeho nejznámějším dílem je kniha "Když byl člověk člověkem" (Se questo è un uomo), která vyšla poprvé v roce 1947. Kniha pojednává o každodenním životě v koncentračním táboře a byla přeložena do mnoha jazyků. Primo Levi se ve svých dílech zabýval tématy jako je válečné utrpení, šoa, totalitarismus a lidská identita. Je známý svým precizním slohem a schopností vnímat každodenní situace z unikátního pohledu. V letech 1974 až 1977 pracoval jako vědecký pracovník v chemickém výzkumu, ale nesmírně těžce se mu vracel do obyčejného života po koncentračním táboře. Primo Levi spáchal v roce 1987 ve svých 67 letech sebevraždu. Přes svou smrt je považován za jednoho z nejvýznamnějších svědeckých svědectví holokaustu a jeho dílo je důležitou součástí literárního kánonu 20. století. Primo Levi byl také nositelem několika literárních ocenění a jeho knihy jsou dodnes často studovány na univerzitách po celém světě.
Primo Levi (31. července 1919 Turín - 11. dubna 1987 tamtéž) byl italský židovský chemik a spisovatel, jehož nejproslavenější dílo Je-li toto člověk (1947) je autobiografickou výpovědí o jeho věznění v koncentračním táboře Auschwitz.
Život
Narodil se v Turíně roku 1919 Cesaru a Ester Leviovým (dva roky před jeho sestrou Annou Marií). V roce 1934 nastoupil na prestižní gymnázium Liceo Massimo d’Azeglio. +more Původním povoláním byl chemik, chemii vystudoval v letech 1937 až 1941 na turínské univerzitě. V roce 1933 vstoupil do Avangardisti - hnutí pro mladé fašisty. V roce 1942 vstoupil do ilegální Strany akce a obstarával styk s ostatními protifašistickými organizacemi, po německé okupaci Itálie působil v partyzánském oddílu, na konci roku 1943 byl zajat a jako Žid deportován do sběrného tábora v Carpi-Fossoli. Odtud byl deportován do pracovního tábora Osvětim-Monowitz, kde pracoval v průmyslovém komplexu Buna, který byl součástí IG Farben. Přežil krutý život v Osvětimi - po osvobození tábora byl krátce nato internován do ruského tábora pro bývalé vězně nacismu a po kapitulaci Německa a smrti Hitlera se po delších peripetiích vrátil vlakem přes dnešní Ukrajinu (Staryje Dorogy a Bobrujsk), Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Rakousko a Německo zpět do Turína. V roce 1947 se oženil (s Luciou Morpurgo, se kterou vychoval dvě děti) a začal pracovat ve výzkumné laboratoři a psát. V 67 letech spáchal sebevraždu.
File:Famiglia_Levi. jpg|Leviho rodina v roce 1927 File:Bundesarchiv_Bild_146-2007-0058%2C_IG-Farbenwerke_Auschwitz. +morejpg|Monowitzká továrna IG Farben během své výstavby v roce 1942, asi 10 km od Osvětimi File:Bundesarchiv_Bild_146-2007-0068,_IG-Farbenwerke_Auschwitz. jpg|Vězni pracující v Monowitzké továrně File:FARBEN_DWORY. png|Schéma komplexu Monowitz Buna, ve kterém Levi musel pracovat File:Levi. jpg|Levi v koncentračním táboře.
Komplex přeživšího
Levi byl jedním z lidí, kteří trpěli tzv. komplexem přeživšího - tj. +more výčitkami svědomí těch, kteří přežili smrtící prostředí a likvidační selekce (často i v důsledku náhod) a ptají se, zdali to nebylo na úkor jiných.
Dílo
První Leviho román, Je-li toto člověk (Se Questo è un Uomo, 1947), se zabývá jeho zkušeností z táborů. Otázka pronásledování Židů se pak vrací i v jeho dalších knihách, mj. +more Kdy, ne-li teď. (Se non ora, quando. , 1984) a Potopení a zachránění (I sommersi e i salvati, 1986). Zážitky z poválečné cesty zpět do rodného Turína byly hlavním tématem nejznámějšího Leviho románu Příměří (La tregua, 1963). Kromě románů napsal Levi i několik svazků povídek: Formální chyba (1971) a Prvky života (1975), Lilít (1981). Pod pseudonymem Damiano Malabaila vydal vědeckofantastický povídkový soubor Přírodopisy (1966). Byl též autorem několika sbírek básní zobrazujících lidské nitro: Brémská hospoda (1975), Francouzský klíč (1978), V nejistou hodinu (1984). Kniha Leviho esejů z let 1964-84, která vyšla pod názvem Cizí povolání (1985), obsahuje výpravy do světa přírodních věd, techniky, astronomie a literatury. Levi též přeložil Kafkův Proces do italštiny (1983).
Román Příměří zfilmoval režisér Francesco Rosi v roce 1997. Byl oceněn cenou Strega. V Berlíně je po něm pojmenována střední škola.
V roce 2006 byla jeho kniha The Periodic Table vybrána britskou Královskou společností za nejlepší vědeckou knihu všech dob.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.pwf.cz/cz/archiv-clanku/1934.html]Primo Levi na pwf.cz[/url] * [url=https://web.archive.org/web/20121108141536/http://www.primolevi.it/]Centro internazionale di studi Primo Levi[/url]
Kategorie:Italští spisovatelé Kategorie:Židovští spisovatelé Kategorie:Italští chemici Kategorie:Židovští chemici Kategorie:Židovští básníci Kategorie:Italští básníci Kategorie:Italští Židé Kategorie:Židovští ateisté Kategorie:Italští ateisté Kategorie:Absolventi Turínské univerzity Kategorie:Nositelé Ceny Strega Kategorie:Přeživší holokaustu Kategorie:Vězni koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau Kategorie:Sebevrazi Kategorie:Sebevraždy skokem v Itálii Kategorie:Narození v roce 1919 Kategorie:Narození 31. +more července Kategorie:Narození v Turíně Kategorie:Úmrtí v roce 1987 Kategorie:Úmrtí 11. dubna Kategorie:Úmrtí v Turíně Kategorie:Pohřbení v Turíně Kategorie:Muži.