Projev na Gazimestanu

Projev na Gazimestanu v blízkosti kosovské metropole Prištiny se uskutečnil dne 28. června 1989. Řečníkem byl Slobodan Milošević. Projev se stal vyvrcholením oslav 600. výročí Bitvy na Kosově poli. Shromáždění je považováno za vyvrcholení masivních lidových akcí protibyrokratické revoluce, které hýbaly srbskou společností již od roku 1987.

Oslavy se konaly bezprostředně poté, co byla představitelé srbské republiky omezili faktickou míru samosprávy Autonomní oblasti Kosovo. Na Gazimestanu se projevu předsedy předsednictva SR Srbsko účastnilo podle jugoslávských zdrojů mezi jedním až dvěma miliony lidí; podle agentury Reuters to bylo nicméně pouhých 300 000.

Oslav se účastnilo předsednictvo SFRJ s jeho předsedou, Janezem Drnovšekem. Nesešlo se ale celé. +more Svojí účast na oslavách odřekl Stipe Šuvar, chorvatský člen předsednictva. Dále byl přítomen i Milan Pančevski, předseda předsednictva ÚV SKJ a předseda svazové vlády, Ante Marković. Na místě byli rovněž i nejvyšší činovníci Srbské pravoslavné církve.

Ze zahraničních hostů byli projevu přítomni téměř všichni velvyslanci se zemí NATO a Evropských společenství, kteří měli svá zastoupení v SFRJ. Svojí účast odřekli zástupci USA a Turecka.

Projev

Ze všech přítomných řečníků měl nejdelší projev právě srbský předák Slobodan Milošević. Jeho řeč trvala přes 30 minut. +more Předseda předsednictva Socialistické republiky Srbsko připomněl bitvu, která se na Gazimestanu odehrála na vidovdan (28. června) 1389.

Za důvod (v srbské národní paměti prohrané) bitvy uvedl především nejednotu Srbů. Tu postavil do ostrého kontrastu s Jugoslávií konce 80. +more let. Připomněl rovněž skutečnost, že se Srbsku podařilo vrátit svojí identitu Srbsku. Tuto skutečnost lze vnímat jako připomenutí historických událostí z počátku 20. století, kdy se stalo Kosovo součástí Srbska ₋ ale také i jako vývoj konce 80. let, kdy byla omezena autonomie Kosova.

Za základní předpoklad fungování SFRJ jako země v rozvinuté části světa byly uvedeny rovnoprávné vztahy mezi jednotlivými republikami SFRJ.

Připomněl, že z nové jednoty srbského národa může těžit i celá Jugoslávie. Multietnické složení srbské republiky bylo označeno jako jeho přednost a jako projev trendu známého z rozvinutých zemí světa, kde se stále častěji promíchává obyvatelstvo různých národů.

Milošević rovněž uvedl, že i nyní stojí národ před mnohými bitvami, které se nebojují se zbraněmi, byť to nelze do budoucna vyloučit. Za souboje budoucnosti označil boj za lepší ekonomickou, kulturní i politickou prosperitu v zemi. +more Pro to je nezbytný příklad kosovského hrdinství, na které má Srbsko navázat.

V závěru svého projevu zmínil, že Srbsko stálo vždy na hranici Evropy, bylo její součástí a po staletí bránilo evropskou kulturu od cizích nájezdů.

Reakce

V samotné Jugoslávii byla reakce na Miloševićův projev značně nejednotná. Zatímco Srbové a Černohorci jej přijali s nadšením, a to jak v Srbsku a Černé Hoře, tak i například v Chorvatsku, nebo Bosně a Hercegovině byla nesrbská část politické reprezentace i veřejnosti značně znepokojena. +more V Záhřebu považovali Miloševićovu řeč za volání do zbraně. Slovinská televize reagovala značně zmatenou televizní reportáží, ve které označila srbské požadavky v Jugoslávii za stále hůře splnitelné a vnímání jednoty v zemi ze srbského pohledu za slepou vojenskou poslušnost.

Jakoukoliv interpretaci předzvěsti válečných plánů ale odmítl například Borisav Jović. Média v Srbsku a Černé Hoře naopak informovala o projevu velmi detailně. +more Hned druhého dne celý obsah půlhodinové řeči přetiskl deník Politika ve zvláštním vydání.

Západní novináři, kteří byli na akci přítomni, si povšimli značně nadšeného davu tisíců lidí, který bouřlivě reagoval na jednotlivé části projevu. Všimli si rovněž ale i nervozity ve tvářích slovinských a chorvatských zástupců, kteří celou akci pozorovali. +more Janez Drnovšek nakonec uvedl, že díky Miloševićovi byla nálada v davu přímo euforická.

Dopad

Západní historiografie označuje projev Slobodana Miloševiće, především následující pasáž, za manifestaci šovinismu:

Projev Slobodana Miloševiće na Kosově poli toho dne byl označen za ukázku velkosrbství a předzvěst následujícího konfliktu. Podobně jej okomentoval i kosovskoalbánský politik, Ibrahim Rugova, či Azem Vllasi

Během soudního procesu se Slobodanem Miloševićem byla právě tato věta použita jako důkaz, že Milošević měl již v té době válečné plány pro násilné obsazení ostatních republik SFRJ.

Milošević ve svém projevu nicméně zmínil několik klíčových prvků, které se staly součástí ideje srbského nacionalismu. Poprvé také použil přirovnání, že Kosovo je srdce Srbska. +more Několikrát zmínil příklady srbského hrdinství a odvahy, historické role Srbů jako osvoboditelů. ( Na rozdíl od české historiografie vyzdvihující Bílou Horu, Zborov, Mnichov , okupaci a rok 1968. I tento koncept se později stal součástí klíčových motivů srbských vlastenců a i nacionalistů.

Reference

Kategorie:Dějiny Kosova Kategorie:Události roku 1989