Cesko.wiki Prokešův puč
Author
Albert FloresProkešův puč je historická událost, která se odehrála v roce 1948 v Československu. Jednalo se o pokus o převrat prováděný komunistickou stranou a jejími spojenci s cílem převzít moc v zemi. Puč se konal v rámci takzvaného únorového převratu a jeho hlavním organizátorem byl komunistický představitel Klement Gottwald. Prokešův puč začal 20. února 1948, kdy došlo k jednání mezi komunistickou stranou a tehdejším premiérem Janem Masarykem. Během jednání byl Masaryk pod tlakem a byl veřejně obviněn ze "zahraničního špionáže". Následně byl zavražděn, ačkoliv okolnosti jeho smrti dodnes nejsou jasně objasněny. Po Masarykově smrti byl vytvořen nový komunistický kabinet a Klement Gottwald se stal novým premiérem. Komunisté poté začali rychle centralizovat moc a připravovali se na převzetí úplné kontroly nad zemí. Prokešův puč byl důležitým mezníkem v dějinách Československa, protože umožnil komunistům prosadit svůj politický systém a ovládnout všechny klíčové instituce ve státě. Po tomto převratu začala etapa komunistického režimu, která trvala až do roku 1989. Dnes je Prokešův puč vnímán jako klíčový moment při přechodu Československa k totalitnímu režimu. Puč také vyvolává otázky ohledně manipulace a falzifikace událostí a stále je tématem historických debat a diskusí.
Prokešův puč byl neúspěšný pokus o vojenský puč v ČSR v roce 1949, namířený proti komunistickému režimu s cílem obnovit demokratické poměry ve státě. Akci inicioval major ve výslužbě Květoslav Prokeš (krycí jméno Květa). Dalšími hlavními organizátory byl advokát Jaroslav Borkovec a bývalý náčelník kriminální policie JUDr.Rudolf Hrbek. Plán puče byl prozrazen a krátce před jeho plánovaným započetím byli hlavní účastníci zatčeni.
Plán
Puč byl připravován od února 1949. Akce byla naplánována na +more_květen'>17. května 1949, se začátkem o 03:00 nad ránem v Praze, kde měly být v první řadě obsazeny důležité objekty (ústřední vedení Sboru národní bezpečnosti, generální štáb armády, některá ministerstva, Československý rozhlas, letiště v Ruzyni a Kbelích). V okolí bylo záměrem obsadit důležité vojenské posádky. Podle plánu měl být následně internován prezident Klement Gottwald, rozpuštěny Lidové milice, Sbor národní bezpečnosti a komunistické organizace. Velitelem povstání měl být jmenován tehdy již zatčený generál Karel Kutlvašr. Jako dočasné opatření měla státní moc převzít armáda.
Původně se počítalo se současným vypuknutím převratu na Slovensku, kde měli být jeho strůjci vojenští důstojníci a členové organizací Sokol, Orel a Junák.
Odhalení Státní bezpečností
Vzhledem k široké základně zainteresovaných osob (přes 100 armádních důstojníků i civilních osob) začala tyto tendence prošetřovat Státní bezpečnost (StB). Čtyři dny před zamýšleným dnem D byl do řad konspirátorů nasazen provokatér StB a jen 20 hodin před hodinou H začala StB zúčastněné osoby zatýkat. +more V té době zatkli zhruba 58 osob, některé účastníky akce se podařilo zadržet až krátce před hodinou H.
Justiční dohra
Květoslav Prokeš a jeho spolupracovníci byli obžalovaní z přípravy ozbrojeného protistátního puče. V následném soudním procesu udělil 30. +more července 1949 Státní soud v Praze rozsudek smrti Květoslavu Prokešovi, Jaroslavu Borkovcovi, Vratislavu Jandovi, Emanuelu Čančíkovi, Vratislavu Polesnému a Josefu Charvátovi za zločin velezrady a vyzvědačství. Rudolf Hrbek byl spolu s dalšími dvěma obžalovanými odsouzen na 25 let odnětí svobody. Poprava byla provedena 5. listopadu 1949 ve věznici na Pankráci v Praze. Do Prokešová puče byl zapojen i Miloš Vokurka-Borovička ale ten byl zproštěn obvinění.