Proplétací stroj

Proplétací stroj (angl.: stitch bonding machine, něm.: Nähwirkmaschine) je zařízení na výrobu speciálních výplňkových osnovních pletenin a proplétání vlákenných roun, které se řadí k tzv. netkaným textiliím.

Princip proplétání: Proplétací dvoudílné jehly prostupují předkládaným výplňkem po celé pracovní šíři stroje tak, že na straně kladecích přístrojů vznikají spojovací kličky a za výplňkem očka.

Proplétat se dají textilní materiály v téměř každé formě, prakticky nejpoužívanější je zpevňování vlákenného rouna a proplétání osnovy s pásem příčných nití.

Proplétání rouna osnovními nitěmi

Schéma proplétacího zařízení Nákres vpravo znázorňuje proplétání vlákenného rouna osnovní nití: Rouno z pavučinky od mykacího stroje (4) se propichuje jehlou (1), ke které se přivádí kladecím přístrojem (2) proplétací nit (3). +more Pohybem jehly se za pomoci odrážecí platiny (5) vytváří kolem svazku vláken očka (6), spojením oček řetízkovou nebo trikotovou vazbou vzniká proplet (7).

Proplétací stroj pracuje s otáčkami (= počtem propletených řádků) do 2 600 za minutu, zařízení s pracovní šířkou do 6 150 mm se většinou spojuje s mykacími stroji do jednoho agregátu. Proplety s hmotností 30-3 000 g/m2 se používají na dekorace, přikrývky, potahy, hadry na čištění aj.

Proplétání rouna svazky vláken

Tvořením oček přímo z vlákenného materiálu vzniká řetízková vazba. Očka jsou vzájemně provázána a dávají propletu pevnost v podélném směru. +more Aby měl proplet dostatečnou pevnost, musí rouno obsahovat nejméně 20 % vláken delších než 40 mm. Zařízení používá zesílené proplétací jehly, které s pomocí zvláštní techniky zaplňují při každé otáčce stroje přiváděné rouno určitým množstvím vláken. Výrobek z propletených svazků vláken Stroje pracují s maximálně 2 800 obr. /min, proplety s hmotností 120-1 200 g/m2 se používají na vnitřní stěny aut a bot, podklady koberců aj.

Trojdimenzionální proplety se vyrábějí technologií Kunit a Multiknit.

Vlákna rouna se shrnují kartáčky, které je tlačí do háčku pletací jehly, kde se tvoří očko. Na lícní straně propletu vyčnívají smyčky s výškou cca 10 mm.

Multiknit vzniká dodatečným propichováním kunitu, smyčky dosahují až 16 mm.

Použití: filtrace plynů, absorpce olejových odpadů

Spojování osnovy s příčnými nitěmi proplétáním

Struktura multiaxiálního propletu Na nitě základní osnovy se kladou jako výplněk pásy z 30-90 paralelně řazených „útkových“ nití a spojují se s ní propletením nitěmi vazné osnovy (německé Malimo, český Arachne-Arutex aj. +more). Příčné niti jsou vedeny v háčkových jehlách umístěných na transportních řetězech, které pokládají pásy pod různým úhlem sklonu k základní osnově a tak se vytváří tzv. multiaxiální proplet. Na stroji se dá instalovat také zařízení na sekání filamentů a kladení jako další výplněk propletu. Stroje se vyrábí s pracovní šířkou do 3 880 mm v jemnostech 2-5 jehel/cm a dosahují až 1 800 otáček/min.

Použití: Technické textilie, výztuž kompozitů

Z historie proplétacího stroje

Nejstarší úspěšný patent pochází od Němce Mauersbergra z roku 1949, se sériovou výrobou se začalo v bývalé NDR v roce 1957 pod značkou MALIMO. V roce 1984 bylo v provozu (převážně ve východní Evropě) už 1 000 strojů, na kterých se dala vyrobit ročně více než miliarda čtverečních metrů netkaných textilií. +more :Od 60. let se začaly proplétací stroje používat i v USA, kde se na nich vyrábí také oděvní a bytové textilie.

:V roce 1998 převzala MALIMO jako jediného výrobce těchto strojů na světě firma Karl Mayer, proplétací stroje se později začaly vyrábět také v pobočném Mayerově závodě v Číně. Od roku 2012 je jediným výrobcem všech typů proplétacích strojů (s výjimkou strojů na multiaxiální proplety) firma Christian Pinkert v saském Hohensteinu, která zakoupila patřičné licence od firmy Karl Mayer.

:Na začátku 21. století je považována za největšího výrobce propletů americká firma Tietex. +more Technické aplikace zůstávají jako nejdůležitější sektor pro proplety, rozsah použití je však omezen na speciální výrobky, protože jiné způsoby výroby netkaných textilií (melt-blown, spunbond) jsou 15x až 50x výkonnější. Údaje o počtu vyrobených proplétacích strojů nejsou publikovány. * V Československu byl v roce 1951 patentován proplétací stroj vlastní konstrukce s názvem ARACHNE (vynálezce Zmatlík). Do 80. let 20. století bylo vyrobeno v tehdejších Kdyňských strojírnách 750 strojů (s výkonem asi o 30 % nižším než MALIMO) a experimentováno s různými možnostmi použití pro netkané textilie. Z pozdější doby není o výrobě strojů Arachne nic známo.

Související články

Osnovní pletenina, Arachne (stroj), Heinrich Mauersberger

Reference

Literatura

Sobotka: Textilní technologie proplétání, SNTL 1971 * Russell: Handbook of Nonwovens, Woodhead Publishing 2006, ISBN 9781845691998, str. 201-222

Kategorie:Textilní stroje