Protesty proti nacistické okupaci v Protektorátu Čechy a Morava 28. října 1939

Protesty proti nacistické okupaci dne 28. října 1939 v Protektorátu Čechy a Morava se proměnily v mohutnou národní demonstraci, která se vedle odporu polského lidu stala nejmasovějším protinacistickým činem v tehdejší Evropě.

V Praze vystoupilo proti okupační moci na 100 000 demonstrantů. A do ulic vyšli obyvatelé v celém protektorátu. +more Během demonstrací došlo ke střetům s nacisty, kteří neváhali použít střelných zbraní. Demonstrace si vyžádala nejednu oběť. V Praze byl zastřelen dělník Václav Sedláček a těžce zraněno bylo dalších 15 účastníků demonstrace. Mezi nimi i student Jan Opletal.

Přípravy

Na přípravách k demonstracím se podílely jak organizace národního odboje, tak i ilegální KSČ. Šlo především o pozvednutí českého ducha k odporu.

Nacistický aparát i protektorátní vláda očekávaly 28. říjen se značnými obavami. +more Výroční den vzniku republiky byl proto vyhlášen všedním pracovním dnem. Stávky měly být kvalifikovány jako sabotáže a nedostavení se do zaměstnání mělo být chápáno jako zřejmý odpor, který mínila okupační moc tvrdě postihovat, třeba i smrtí. Přes veškeré tyto výhrůžky však přípravy pokračovaly.

Jednotlivé odbojové organizace se však nedokázaly shodnout na společném postupu. Politické ústředí se zasazovalo o „tichou slavnost“. +more Naproti tomu ilegální KSČ plánovala masivní stávky a demonstrace. Ve snaze sjednotit postup, byla na 22. října svolána porada zástupců hlavních odbojových organizací do vinohradského Národního domu v Praze. Zde se soustředily na konkrétní přípravy akcí k 28. říjnu.

První série letáků se objevila mezi 10. a 15. +more říjnem a vyzývala obyvatelstvo k tomu, aby se oblékli do svátečního, aby nikdo nenakupoval a nepoužíval veřejnou dopravu. Lidé měli omezit práci na nejmenší míru a připnout si českou trikoloru či jiný státní znak. Jiné série letáků vyzývaly k tiché demonstraci a připnutí černé stužky či kravaty.

Letáky se mezi obyvatelstvem šířily, ale působily často protichůdným dojmem. Pokyny byly často na poslední chvíli měněny či odvolávány. +more Například 27. října přišla zpráva, že je prozrazen pokyn týkající se černých vázanek. Pokyn byl proto odvolán. Přesto část obyvatelstva s černými vázankami vyšla.

Průběh

V předvečer 28. října byl provoz na ulicích slabší než jindy, pouliční obchodníci zněkolikanásobili prodej stužek v národních barvách. +more Podle tehdejších odhadů bylo ve dnech před 28. říjnem a přímo 28. října prodáno na 30 000 stužek. Pokyny obléci si smuteční či slavnostní oděv vyslechl málokdo, zato téměř každý Čech si připnul nějaký pásek v národních barvách. Ve většině pražských závodů začali dělníci práci včas, kdežto na stavbách nenastoupili dělníci k práci vůbec, nebo přišli, ale nepracovali. Na vysokých školách byla během dopoledne zastavena výuka. Na Václavském a Staroměstském náměstí se v dopoledních hodinách začaly utvářet hloučky lidí a docházelo k prvním potyčkám s Němci. Z davu se ozývaly výkřiky jako: „Chceme svobodu, chceme právo. “, „Ať žije Beneš. “, „Pryč s Hitlerem. “, „My chceme Stalina. “ či se zpívaly písně Kde domov můj a Hej, Slované. Během odpoledne se policejní složky několikrát pokusily o vyklizení Václavského náměstí, což se jim podařilo až kolem 18. hodiny. Demonstrace pak pokračovaly na Karlově náměstí, ve Vinohradech a na Masarykově nádraží až do 20. hodiny.

Výsledkem střetů byli minimálně 2 zastřelení, 15 těžce zraněných, počet lehce zraněných vystoupal na stovky. Na 400 lidí bylo zatčeno (českou policií jen 50).

Demonstrovalo se i v dalších městech Protektorátu. V Ostravě se shromáždilo na 12 000 osob, v Brně se v centru sešlo kolem 800 lidí, v Moravské Třebové dokonce 3000 lidí, dav byl však rychle rozehnán. +more Ve městech lidé vyvěšovali československé vlajky, nosili odznáčky a zpívali národní písně, docházelo k menším potyčkám, byly poškozovány německé nápisy apod. Protestní akce pokračovaly v Praze ve zmenšené míře i 29. října. Aby bylo zabráněné přísunu velkého davu lidí do centra, byla zastavena tramvajová doprava. K žádným větším střetům však již nedošlo.

Závěr

Průběh demonstrací zneklidnil i představitele nacistické moci v Berlíně. Hitler vyhrožoval zrušením autonomie a povoláním +more_tanková_divize_SS_„Leibstandarte_SS_Adolf_Hitler“'>tankové divize. Obdobné akce měly být napříště potlačovány zbraněmi a silou, přičemž potrestání mělo směřovat na veškeré obyvatelstvo. Nacisté obviňovali z demonstrací také protektorátní vládu a policii, která prý nepostupovala s dostatečnou rázností a důsledností.

Epilogem 28. října se staly demonstrace 15. +more listopadu při pohřbu Jana Opletala. Nacisté tyto protesty pojali jako pokračování akcí z 28. října a tentokrát tvrdě zasáhli. Výsledkem bylo uzavření českých vysokých škol, zatčení stovek studentů, 9 představitelů studentských organizací bylo popraveno.

Reference

Související články

Den vzniku samostatného československého státu * Jan Opletal * Uzavření českých vysokých škol 17. +more listopadu 1939 * Mezinárodní den studentstva.

Kategorie:Události roku 1939 Kategorie:Protektorát Čechy a Morava Kategorie:28. +more říjen Kategorie:Protesty v Česku Kategorie:Demonstrace Kategorie:Nepokoje v Česku Kategorie:Nacistické represe Kategorie:České dějiny během druhé světové války Kategorie:Česko v roce 1939.