Hej, Slované

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Hej, Slované je označení pro český hudební projekt, který vznikl v roce 2005. Založil jej vokalista a multiinstrumentalista Vlasta Henych. Projekt se zaměřuje na interpretaci a propojování tradiční slovanské hudby se současnými hudebními styly a žánry. Hej, Slované vydali několik alb, na kterých se setkáváme s kombinací různých hudebních žánrů, jako jsou folk, rock, world music nebo elektronika. Texty písní jsou psány česky, ale často jsou ovlivněny i jinými slovanskými jazyky. Skupina vystupuje na různých hudebních festivalech nejen v České republice, ale i v zahraničí. Jejich koncerty jsou známé pro energické vystoupení a pestrý hudební mix, který okouzluje posluchače. Hej, Slované se také zajímají o historii a kulturu Slovanů a snaží se touto tématikou inspirovat svou tvorbu. Skupina také spolupracuje s dalšími umělci a hudebníky, ať už při nahrávání alb nebo při koncertech. Projekt Hej, Slované představuje zajímavou kombinaci tradičních slovanských kořenů a moderního hudebního vyjádření. Jejich hudba zaujme milovníky různých hudebních žánrů a posluchače, kteří se zajímají o slovanskou kulturu.

Hej, Slované je hymnická píseň věnovaná všem Slovanům. První verze textu vznikla v roce 1834 pod názvem Hej, Slováci. Melodie je odvozena od Mazurku Dąbrowskiego, který je od roku 1926 polskou hymnou, avšak pomalejší a silněji akcentována.

Píseň sloužila jako hymna všeslovanského hnutí, Sokola, jako státní hymna Slovenského státu, socialistické Jugoslávie i pozdější srbsko-černohorské Jugoslávie.

Slovensky se píseň nazývá Hej, Slováci nebo také Hej, Slovania, česky Hej, Slované, srbsky Хеј, Словени (Hej, Sloveni), makedonsky Еј, Словени (Ej, Sloveni), chorvatsky Hej Slaveni, bosensky Hej Slaveni, slovinsky Hej Slovani, polsky Hej Słowianie, bulharsky Хей, Славяни (Chej, Slavjani) a rusky Гей, Славяне (Gej, Slavjaně).

...

Hej, Slováci

Píseň napsal slovenský evangelický kněz, básník a historik Samuel Tomášik během své návštěvy Prahy v roce 1834. Byl velmi pobouřen tím, že němčina je v ulicích Prahy slyšet mnohem více než čeština. +more Zapsal si do deníku:.

Masarykově slovníku naučném z r. 1927 na str. 120 je uvedeno:

Všeslovanská hymna

Brzy Tomášik do textu zahrnul všechny Slovany a píseň Hej, Slované se stala známou díky myšlence panslavismu, zejména pak ve slovanských zemích pod vládou Rakouska. Byla vydána v řadě časopisů, kalendářů, byla zpívána na politických sjezdech a stala se neoficiální hymnou všeslovanského hnutí.

Její popularita dále vzrostla, když byla přijata za oficiální hymnu Svazu Slovanského sokolstva, hnutí založeného na všeslovanských ideálech a fungujícího v celém Rakousku-Uhersku. V roce 1905 bylo odhalení památníku slovinského básníka France Prešerena v Lublani oslavováno sborovým zpěvem písně Hej, Slované. +more Během první světové války byla píseň často užívána slovanskými vojáky na obou stranách fronty k vzájemnému povzbuzení nacionalistického cítění a prevenci krveprolití. Mnoho slovinských, chorvatských a srbských Sokolů, sloužících v rakousko-uherské armádě, se dobrovolně vzdalo vojákům Srbska nebo Ruska nebo často přeběhli do řad druhé strany. Píseň se s nimi šířila po Balkánu a do Ruska a zůstala populární i v meziválečném období.

Slovenská hymna

Na Slovensku byla píseň Hej, Slováci považována za neoficiální hymnu po celou moderní historii. Oficiálně se stala hymnou Slovenského státu v letech 1939-1945. +more Přestože se po první světové válce, znovu po druhé světové válce a nakonec také v roce 1993 stala hymnou Slovenska píseň Nad Tatrou sa blýska, píseň Hej, Slováci je stále mnohými lidmi (především nacionalisty) považována za „druhou“ národní hymnu. Od názvu hymny bylo odvozeno i pejorativní označení „hejslovák“.

Jugoslávie

Poprvé se Hej, Slované na území Jugoslávie objevilo na počátku 19. +more století. Dragutin Rakovac píseň přeložil a pojmenoval ji Hej, Ilirové. Až do druhé světové války se pak překlad příliš neměnil, kromě toho, že Ilyrové se pod vlivem změn ve vnímání obrozeneckého hnutí změnili na Slovany.

V roce 1941 zasáhla Království Jugoslávie druhá světová válka. Síly Osy v dubnu vstoupily do země a jugoslávská armáda kapitulovala během sedmi dnů. +more Protože stará hymna obsahovala odkazy na krále a království, rozhodli se antimonarchističtí partyzáni vedení Titem a jeho komunistická strana vyhnout se jí a nahradili ji písní Hej, Slované. Píseň byla zpívána během obou setkání AVNOJ, legislativního orgánu hnutí odporu, a postupně se začala všeobecně považovat za hymnu nové Jugoslávie.

Stará královská hymna byla oficiálně opuštěna po osvobození v roce 1945, ale žádná nová nebyla přijata. Bylo podniknuto několik pokusů prosadit jiné, specificky jugoslávské, písně jako hymnu, ale tyto nezískaly větší podpory a Hej, Slované bylo dál neoficiálně používáno. +more Poté byly snahy o nalezení nové hymny opuštěny a v roce 1977 se Hej, Slované oficiálně stalo hymnou Jugoslávie.

Srbsko a Černá Hora

Po rozpadu Jugoslávie v letech 1991-1992, kdy pouze Srbsko a Černá Hora zůstaly ve federaci, byla píseň dále používána jako státní hymna nové federace. Po přeměně na volnější svaz Srbsko a Černá Hora se očekávalo přijetí nové hymny, ale v otázce státních symbolů nebylo dosaženo shody a proto Hej, Slované dále zůstalo hymnou.

Jako nová hymna bylo navrženo spojení černohorské hymny Oj, svijetla majska zoro a srbské hymny Bože Pravde se střídáním slok obou písní. Tento návrh však narazil na námitky ze strany Srbské lidové strany Černé Hory a Socialistické lidové strany Černé Hory. +more.

Poté, co se státní svaz v roce 2006 rozpadl, se tato otázka stala zbytečnou a píseň Hej, Slované již není oficiální hymnou žádného nezávislého státu světa.

Text písně

Hej, Slováci, ešte naša slovenská reč žije, Dokiaľ naše verné srdce za náš národ bije. Žije, žije, duch slovenský, bude žiť na veky, Hrom a peklo, márne vase proti nám sú vzteky. +more Jazyka dar sveril nám Boh, Boh náš hromovládny, Nesmie nám ho teda vyrvať na tom svete žiadny; I nechže je koľko ľudí, toľko čertov v svete; Boh je s nami: kto proti nám, toho Parom zmetie. A nechže sa i nad nami hrozná búrka vznesie, Skala puká, dub sa láme a zem nech sa trasie; My stojíme stále pevne, ako múry hradné Čierna zem pohltí toho, kto odstúpi zradne. Hej, Slovania, ešte naša slovanská reč žije, Dokiaľ naše verné srdce za náš národ bije. Žije, žije, duch slovanský, bude žiť na veky, Hrom a peklo, márne vase proti nám sú vzteky. Jazyka dar sveril nám Boh, Boh náš hromovládny, Nesmie nám ho teda vyrvať na tom svete žiadny; I nechže je koľko ľudí, toľko čertov v svete; Boh je s nami: kto proti nám, toho Parom zmetie. A nechže sa i nad nami hrozná búrka vznesie, Skala puká, dub sa láme a zem nech sa trasie; My stojíme stále pevne, ako múry hradné Čierna zem pohltí toho, kto odstúpi zradne. Hej, Slované, ještě naše slovanská řeč žije, dokud naše věrné srdce pro náš národ bije. Žije, žije duch slovanský, bude žít na věky. Hrom a peklo, marné vaše, proti nám jsou vzteky. Jazyka dar svěřil nám Bůh, Bůh náš hromovládný. Nesmí nám ho tedy vyrvat na tom světě žádný. I nechať je tolik lidí, kolik čertů v světě. Bůh je s námi, kdo proti nám, toho Perun smete. I nechať se též nad námi, hrozná bouře vznese. Skála puká, dub se láme. Země ať se třese. My stojíme stále pevně, jako stěny hradné. Černá zem pohltí toho, kdo odstoupí zrádně. Hé, Slovani, ešče naša slovanská řeč žije, pokôd naše věrné srdce pro náš národ bije. Žije, žije dôch slovanské, bôde žit na věkê. Hrom a peklo, marné vaše, proti nám só vztekê. Jazêka dar svěřil nám Bóh, Bóh náš hromovládné. Nesmi nám ho tedê vêrvat na tem světě žádné. I nechať je tolik lidi, kolik čertó v světě. Bóh je s náma, kdo proti nám, teho Perôn smete. I nechať se aji nad námi, hrozná bóřka vznese. Skala pôká, dôb se láme. Zem nechť se třese. Mê stojime stále pevně, jako stěnê hradné. Černá zem pohlti toho, kdo odstópi zrádně. Hej Słowianie, jeszcze nasza Słowian mowa żyje, póki nasze wierne serce za nasz naród bije. Żyje, żyje duch słowiański, i żyć będzie wiecznie, Gromy, piekło - złości waszej ujdziem my bezpiecznie. Dar języka zwierzył nam Bóg, Bóg nasz gromowładny, Nie śmie nam go tedy wyrwać na świecie człek żadny. Ilu ludzi, tylu wrogów, możem mieć na świecie, Bóg jest z nami, kto nam wrogiem, tego Piorun zmiecie. I niechaj się ponad nami groźna burza wzniesie, skała pęka, dąb się łamie, ziemia niech się trzęsie. My stoimy stale, pewnie, jako mury grodu. Czarna ziemio, pochłoń tego, kto zdrajcą narodu.
[wiki_table=eb8de03d] [wiki_table=3ca9d578] [wiki_table=16c1de0a] [wiki_table=2292da44].

Reference

Literatura

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top