První nádvoří Pražského hradu

Technology

12 hours ago

Author

První nádvoří Pražského hradu je jedno ze čtyř nádvoří na Pražském hradě. Má podobu čestného dvora a tvoří slavnostní západní vstup z Hradčanského náměstí do Hradu.

Vstupuje se tzv. "Bránou Titánů" (často mylně "Gigantů") v rokokové mříži se sousoším Souboj Titánů na pilířích a pokračuje raně barokní Matyášovou bránou směrem na II. +more nádvoří. Budovy okolo nádvoří pocházejí z období přestavby Pražského hradu za Marie Terezie.

Nádvoří představuje nejen hlavní vstupní prostranství pro četné turisty a návštěvníky hradu, ale také prostor pro ceremoniální uvítání oficiálních státních návštěv a hostů prezidenta České republiky za účasti Hradní stráže. Ta také zajišťuje nepřetržitou čestnou stráž před vstupem na nádvoří, tvořenou dvojicí vojáků.

Známé jsou fotografie nádvoří z přijímání nezvané návštěvy Adolfa Hitlera.

Historie

rakousko-uherské monarchie, rok 1905. +more 15. března 1939, Adolf Hitler na I. hradním nádvoří Střídání hradních stráží Prostor dnešního Prvního nádvoří byl na západě od dnešního Hradčanského náměstí původně oddělen roklí. V raném středověku, snad kolem poloviny 9. století, bylo zřejmě osídlení hradčanské ostrožny rozšířeno až k této rokli. Odpovídá tomu i o něco pozdější umístění prvního kostela v západní části areálu.

Po prvním, valovém opevnění hradiště za Spytihněva I. +more (895-915) se plocha I. nádvoří stává součástí západního předhradí. Rokle posilovala obrannou funkci opevnění. Přestavbou hradiště na kamenný hrad, zahájenou Soběslavem I. v roce 1135, pokračuje pokles významu západního předhradí, které se ocitá mimo obvod kamenných hradeb. Za Přemysla Otakara II. , před rokem 1278, je předhradí přeměněno na mohutný systém opevnění s dvěma novými vyzděnými hradními příkopy. V pozdně gotické době byla na jihu doplněna dělostřelecká bašta.

Ve stavebně bouřlivé době Rudolfínské vzniká nádvoří, značně odlišné od toho dnešního. +more Jedinou dochovanou viditelnou stavbou je Matyášova brána. Za ní vlevo byl dům nejvyššího komořího, vpravo slavnostní schodiště do nově vybudovaného císařského paláce. Na západní straně byly od severu: hradní zbrojnice, vstup s můstkem přes příkop (rokli), dům šacmistra (správce sbírek) a bašta.

Dnešní podobu získalo nádvoří v letech 1759-1769 tereziánskou úpravou architekta Nicolò Pacassiho. Nádvoří bylo obklopeno nově vybudovaným trojkřídlým traktem a na západě uzavřeno ozdobnou mříží. +more Po vzniku republiky plánoval Josip Plečnik „habsburskou“ Matyášovu bránu uzavřít a hlavní trasy vést průjezdy vpravo do centrálních prostor Hradu a severně na IV. nádvoří ke Španělskému sálu. Došlo však jen k úpravám v okolních budovách a vybudování nové dlažby a vlajkových stožárů.

Budovy a objekty

Matyášova brána z počátku 17. století, zastavěná do vstupního křídla, které její ústřední polohu zdůrazňuje výzdobou na atice a dvojicí mělkých risalitů. +more * Vstupní křídlo zbudované symetricky kolem nádvoří Nicolò Pacassim v 18. století. Na střeše zdobí atiky postavy s vojenskými trofejemi z dílny I. F. Platzera (kopie). Z průjezdu za Matyášovou branou se vstupuje vpravo na schodiště do representativních prostor jižního křídla, vlevo do Plečnikovy Sloupové síně. V koutě vpravo průjezd na II. nádvoří k presidentskému bytu. * Jižní tzv. výběžek vstupního křídla, v přízemí dveřmi průhled k Zámeckým schodům skrz Plečnikův malý prosklený vyhlídkový sál, kde byla v roce 1996 vystavena rakev Olgy Havlové. V patře bydlel po své abdikaci Ferdinand V. , dnes byt pro státní návštěvy. * Severní tzv. výběžek vstupního křídla s uzavřeným průjezdem na IV. nádvoří, prostory zde využívá Hradní stráž. * Ozdobná mříž mezi pilíři se sochami. Volná strana nádvoří je členěna osmi pilíři (pylony) z pískovcových kvádrů: prostřední dva mohutnější nesou sousoší Souboj Titánů, sousední levý říšskou orlici s putti, pravý lva s korunkou a putti, krajní čtyři pilíře jsou osazeny vázami s putti. Sochařskou výzdobu provedli na začátku 20. století Čeněk Vosmík a Antonín Procházka podle originálů z dílny I. F. Platzera. Prostor mezi pilíři zdobí kovaná rokoková mříž: prostřední hl. vstup brána s klenutým nástavcem, krajní dvě pole menší brány a ostatní čtyři pole jednodušší mříž. * Vlajkové stožáry před Matyášovou bránou z moravských jedlí, mohutné, do 25m výše do špice se zužující, usazené na nízkých širokých čtvercových žulových soklech. Podle Plečnikova návrhu postaveny v roce 1925. * Dlažba z požárecké žuly realizovaná Plečnikem v roce 1922. Drobnější dlaždice naznačují cesty k Matyášově bráně, původnímu vstupu do Sloupové síně a k pravému průjezdu na II. nádvoří.