Cesko.wiki Pryšec tuhý
Author
Albert FloresKvětenství Semena
Pryšec tuhý (Euphorbia stricta) je jednoletá žlutavá bylina s málo větvenou, přímou lodyhou vysokou 30 až 60 cm. Tento v české přírodě původní druh je planě rostoucí rostlina bez ekonomického významu. +more Je toxická, neboť při poranění roní hořké bílé mléko, jež má sloužit pro odpuzení býložravců, v rostlině je pod tlakem a z pochroumaného místa přímo stříká. Lidem může po potřísnění vážně podráždit kůži a způsobit akutní dermatitidu či poškodit zrak. Dřívější přiřazení do rodu Tithymalus je považováno za neoprávněné.
V české přírodě je následkem úbytku přirozených stanovišť pryšec tuhý na ústupu a je tudíž považován za ohrožený druh (C3), zákonem ale chráněný není.
_IMG_6544.JPG)
Rozšíření
Druh s převážně evropským areálem rozkládajícím se od západní Evropy přes střední, jižní a severní Evropu až po Ukrajinu a jih Ruska na východě. Izolované lokality má na Severním Kavkaze, jižním Kavkaze a v Íránu. +more Druhotně byl zavlečen do Spojených států amerických a na Nový Zéland.
V České republice roste pouze řídce, nejvíce je jeho výskyt koncentrován do oblasti Beskyd na severovýchodě Moravy, kde je rozšířený hlavně na naplaveninách v povodí řeky Morávky. Jeho semena jsou vodními toky šířena na střední a jihovýchodní Moravu, kde ale nebývá častou bylinou. +more Více se vyskytuje také v moravské části Českomoravské vrchoviny.
Ekologie
Rostlina roste na půdách mokrých a na živiny bohatých, na vlhkých loukách, v příkopech, na březích vodních ploch a podél potoků, na rumištích a někdy i jako polní plevel ve vytrvalých pícninách nebo okopaninách. Tento terofyt se obvykle nevyskytuje hromadně, a proto není považován za nebezpečný plevel. +more Kvete postupně od května do srpna, v teplých oblastech s výživnou zeminou až do konce září. Počet chromozomů 2n = 14.
Popis
Jednoletá až krátce vytrvalá bylina s lodyhou v době květu vysokou 30 až 60 cm, jež vyrůstá z jednoduchého kořene. Lodyha je lysá, přímá až vystoupavá, nerozvětvená nebo pouze řídce větvená a porostlá ve spodní části přisedlými, střídavými, podlouhlými až kopinatými listy a v horní části hojnými úžlabními květenstvími, cyathiy. +more Listy mají čepel vejčitou až podlouhle obvejčitou, dlouhou 2 až 3 cm a širokou od 0,5 do 1 cm, na bázi klínovitě přisedlou, na vrcholu špičatou, po obvodě drobně pilovitou a oboustranně sytě zelenou s tmavými tečkami. Podpůrné listeny lichookolíků jsou podobné listům.
Květenství cyathia vyrůstající v koncových i úžlabních lichookolících jsou bohatě větvená, koncový lichookolík mívá tři až pět dále rozvětvených větví. Nesrostlé zákrovní listence jsou světlezelené bez bílého lemu, trojúhelníkovité či vejčité a mají vyniklou střední žilku končící krátkým hrotem. +more Květy jsou jednopohlavné a bezobalné, samčí (umístěné po obvodě) mají jednu krátkou tyčinku s prašníkem, ve středu umístěný květ obsahuje třemi plodolisty tvořený semeník se třemi vajíčky a čnělku s rozeklanou bliznou. Čtyři příčně oválné žlázky květů jsou hnědožluté. Květy produkují nektar a jsou opylovány létajícím hmyzem, nejčastěji blanokřídlými.
Plody jsou kulovité, žlábkovité, trojpouzdré, explozivně pukající, 2 mm velké tobolky, které jsou na povrchu pokryté válcovitými bradavkami. Vypouštějí vejčitá, asi 1,5 mm velká semena, která jsou hladká, červenohnědá a obsahují toxické kyanogenní sloučeniny, po požití lidem způsobují ostrý průjem.
Možnost záměny
Často bývá pryšec tuhý zaměňován s pryšcem plocholistým (Euphorbia platyphyllos), který má ovšem listy žlutozelené (nikoliv sytě zelené) a bradavky na tobolkách polokulovité (a ne válcovité). Tvar bradavek se považuje za základní rozlišovací znak.
Rozmnožování
Bylina se rozmnožuje výhradně pohlavně, semeny, která klíčí poměrně pozdě, až za vyšší teploty půdy. Pukající tobolky vystřelují zralá semena do vzdálenosti několika metrů. +more Jen o málo dál semena roznášejí mravenci, pro které je lákavá sladká tekutina na povrchu semene. Vypadaná semena může také šířit přívalová voda nebo poryvy větru.