Píseň o Viktorce

Píseň o Viktorce je básnická skladba, kterou v roce 1950 vydal básník Jaroslav Seifert ke 130. výročí narození spisovatelky Boženy Němcové. Jedná se o autorovo první ucelené poválečné dílo. Nebyla to tak ani kolekce příležitostných veršů, ani básnickým komentářem k výtvarným dílům. Svou tematikou i poetikou se zařazuje do básníkova hlavního vývojového směřování, které navazuje na válečná díla. Je tu jistá souvislost s jeho dalším dílem, které se nazývá Vějíř Boženy Němcové. Na rozdíl od zmíněného díla se ale Píseň o Viktorce zaměřuje na oblast lidských citů a jejich tragických důsledků.

Obsah

Seifertova skladba připomíná osobitou hudební kompozici, jeý je rozdělena do sedmi zpěvů se zvláštním postavením IV., středního zpěvu, který je samostatnou kantilénou k oslavě lásky.

I. zpěv je básníkovou představou Boženy Němcové i její hrdinky, které tu zdánlivě splývají. +more II. zpěv podává Viktorčin život, než do něho vstoupil osudový milenec. III. zpěv je vlastním příběhem Viktorčiny lásky, který následně přechází do vrcholného IV. zpěvu, kde je uvedena láska v imaginárním dialogu Viktorky a jejího milence. V. zpěv se zaměřuje na Viktorčin návrat poté, kdy její láska, kvůli které opustila svůj domov, ztroskotala a ukazuje její šílené bloudění krajem. VI. zpěv vypovídá o Viktorčině smrti. VII. zpěv zachycuje její pohřeb, rozloučení Barunky s ní, a nakonec epilog uvádí životem zdrcenou, k smrti se blížící, rezignující Boženu Němcovou. Tragické finále celé skladby se zakládá na vyobrazení mrtvé Viktorky a vedle ní utrápené spisovatelky, které v litomyšlském háji čekají na smrt.

Interpretace

V díle se básník soustředil na příběh Viktorky, která je jednou z postav románu Babička. Příběh Viktorky zachycuje v klíčových momentech. +more V pozadí básnické skladby je ukryt náznak paralelních osudů postavy a Boženy Němcové. Nakonec vystupuje to, co obě postavy propojuje, a je tím myšlena životodárná a spalující síla lásky.

Dílo je básníkovým vyznáním Boženě Němcové. Ve skladbě je předkládána jako věčná průvodkyně života [„Ty, lásko, pozdravena buď, / buď věčná, skutečná jsi-li. +more / A jsi-li snem, jen neprobuď / mé oči, i když den je bílý. / Člověk je šťasten, třeba šílí, / ty, lásko, pozdravena buď. “ ], nachází v ní vládkyni lidských životů [„A se znamením na těle, / jaké kdys nosívali vězni, / za láskou půjde, neboť bez ní / je život troškou popele“ ] a v jednom z intermezz je dokonce vyobrazena jako přírodní div, který je větší než samotný člověk. Spisovatelku zde srovnává s chladnou lunou, která k sobě přitahuje náměsíčné spáče bez jejich vůle. V části pojednávající o lásce se propojí osud autorky a její postavy. Viktorka za svou lásku zaplatí šílenstvím a životem, Božena Němcová zase bídou, vráskami, slzami a, stejně jako Viktorka, předčasnou smrtí.

Přijetí díla

Dílo bylo napsáno v květnu 1949 a vydáno v době, kdy se v Československu začaly objevovat představy omezující literární tvorbu. Seifertovi se nelíbily zjednodušující nároky na literaturu, a tak se Píseň o Viktorce stala výrazem rozpaků nad tímto vývojem a rozchodem s ním. +more Následně bylo dílo podrobeno kritice z hlediska nově nastolovaných norem, které ignorovaly oblast literární analýzy. Soustředili se spíše na politické pranýřování básně i samotného básníka jako nepřítele socialismu. Dílo bylo napadáno v době vzniku především pro nedostatečně bojovný obraz Boženy Němcové. Před tvrdým postihem Seiferta pravděpodobně zachránil jeho dávný přítel Vítězslav Nezval. V dnešní době už je Píseň o Viktorce čtena jako Seifertova pocta autorce. V roce 2020 uvedl Český rozhlas Vltava dílo v podobě rozhlasového pásma.

Odkazy

Reference

Kategorie:Básnická díla české literatury Kategorie:Poezie 20. +more století Kategorie:Knihy z roku 1950.