Předškolní věk

Předškolní věk je celé období od narození až do vstupu do školy. Avšak v užším slova smyslu je předškolní věk obdobím od nástupu do mateřské školy až po nástup do školy. Můžeme tak zkráceně říci, že se jedná o věk od 3 do 6 let. Toto období bývá také často označováno jako období rozkvětu a hry. Dítě chce objevovat svět a často zapojuje i přihlížející rodiče. Děti používají řeč převážně k regulaci svého chování. Je znát zvýšená potřeba socializace dítěte a celkové osamostatnění. Dítě se dokáže samo obléct, najíst a vykonat úkony každodenní hygieny.

Tělesný vývoj

Dítě kolem třetího roku již zvládá chůzi po rovném i nerovném terénu, chůze do schodů a ze schodů je již bez větších problémů. Čtyřleté dítě již dobře utíká, hbitě seběhne ze schodů, seskočí z nízké lavičky, vydrží stát déle na jedné noze, umí házet míčem způsobem dospělých osob. +more Dítě v pěti letech tohle všechno zvládá lépe a s větší dokonalostí. Můžeme tak motorický vývoj označit jako stálé zdokonalování a zlepšování pohybové koordinace, hbitosti a elegantnosti pohybů. Vidíme také, že pohyby se projevují v lepší soběstačnosti (oblékáni, obouváni, při WC malá pomoc, dítě si umí umýt ruce a může se pod dohledem samo koupat). Zručnost dítě cvičí zejména při kresbě, ale také při hrách s pískem, plastelínou, keramikou a kostkami.

Kresba

Kresba vypovídá o dítěti, jak vnímá svět, odráží myšlení dítěte, uplatňuje se rychlý vývoj chápání okolního světa. Kresba je jednou ze symbolických funkcí, v níž se projeví tendence zobrazit realitu tak, jak ji dítě chápe. +more Dítě předškolního věku se pokouší i o kresbu postavy.

Vývoj kresby postavy

3leté dítě - načmárá a dostatečně pojmenuje kresbu, výtvor se vůbec nepodobá * 4leté dítě - realističtější obraz, hrubé rysy * Kresba člověka je v tomto věku nejzajímavější téma. Děti kreslí tzv. +more hlavonožce. * Mezi 4. -5. rokem - objevuje se transparentní kresba neboli rentgenová kresba. Což znamená, že jde vidět dovnitř kresby. Např. dítě nakreslí postavu a my vidíme skrze oblečení nohy a pupík. * 5leté dítě - kresba odpovídá již předem stanovené představě, je detailnější, prozrazuje lepší motorickou koordinaci, paže jsou znázorněny čárami a proporce nahodilé * 6. rok - výtvor je vyspělejší, což znamená, že kresba je zralá již pro školu, přibývá spoustu detailů na postavě a oblečení.

Kresba šestiletého dítěte trvá déle než kresba tříletého dítěte. Jelikož tříleté dítě nakreslí např. +more 2 čáry a popíše nám, že je to namalovaná maminka. Ale šestileté dítě si již vyhrává s detaily kresby, barevností apod.

Psychický vývoj  

Předškolní věk je obdobím, ve kterém dochází k extrémnímu a rozhodujícímu rozvoji komunikačních kompetencí. Během předškolního věku dochází ke značnému zdokonalení řeči, děti se učí mluvit prostřednictvím nápodoby verbálního projevu dospělých lidí (případně starších dětí), s nimiž žijí a komunikují. +more Výslovnost tříletého dítěte je hodně nedokonalá, mnohé hlásky nahrazuje jinými nebo je vyslovuje nepřesně. Dítě zvyšuje zájem o mluvenou řeč, preferuje pohádky a povídky. Počet říkanek se rozrůstá. Rádo a hodně povídá, často je samo sobě jediným posluchačem.

Pro dítě ve věku kolem 18.-24. měsíce je typické tzv. první ptací období, které je charakteristické otázkou,Co to je?“

V průběhu předškolního období se dítě začíná ptát na příčinu, původ a význam věci.

Dítě se ptá nejčastěji otázkou „A proč?“. Ta je charakteristická pro tzv. druhé ptací období dítěte, které bývá cca na konci 3. roku.

Vnímání

Vnímání je nedokonalé a nepřesné ve srovnání s dospělými. Dítě má velmi citlivé analyzátory, zvláště sluchové a zrakové. +more Vnímání je globální, postupem dítě stále více vnímá z celku jednotlivé detaily a začíná přesněji vnímat prostory. Sluchové vnímání se zdokonaluje a zpřesňuje. Poznávání se v tomto věku projevuje především v zaměřenosti na nejbližší svět a pravidla, která v něm platí.

Myšlení

U dítěte převažuje předpojmové (předoperační) myšlení. Dítě si spojuje předpojmy s prvními slovními znaky, které se učí užívat. +more V činnosti dítěte se stále více prosazují symbolické činnosti. Dítě ve věku 2-3 let nerozlišuje slimáka od slimáků. Nedovede odlišit, zda slimáci, s kterými se setkalo na procházce je jediné individuum či třída odlišných jedinců. Myslí si, že ten samý slimák se objevuje znovu na různých místech. Dalším typickým znakem myšlení u předškolních dětí je jejich útržkovitost, nekoordinovanost a nepropojenost, chybí jim komplexní přístup. Dítě si upravuje realitu tak, aby byla pro něj srozumitelná a přijatelná. Občas si však musí vypomáhat zkreslením či vyloučením některých informací. Je přesvědčené, že každé poznání musí mít absolutní platnost. Tento přístup se u dětí projevuje i formou nepravých lží, tzv. konfabulací, kdy dítě kombinuje reálné vzpomínky s fantazijními představami (ovlivněnými jak nezralostí, tak aktuálními potřebami a citovým laděním) Dítě zvířatům připisuje lidské vlastnosti, často si vymýšlí neskutečné příběhy, jako jsou víly nebo čarodějnice. Nerozlišuje mezi snem a skutečností. O svých snech mluví jako o skutečných (dětské lži kolem 6-7 roku zanikají).

City

Citové reakce jsou neúměrné podnětům, které je vyvolaly. Dítě neumí tlumit ani zastavit své citové prožívání, okamžitě se projevují v chování a řeči. +more Citový vývoj je charakteristický svojí afektovaností a impulzivností. Dítě je citově labilní - emoce rychle vznikají a rychle zanikají, tzv. snadný přechod od smíchu k slzám. Rodiče jsou pro předškolní dítě emocionálně významnou autoritou. Představují ideál, jemuž se chce dítě ve všech směrech podobat a s nímž se identifikuje.

Sociální vztahy

Dítě začíná vyhledávat vrstevníky, má tendenci spoluúčastnit se při činnostech, zejména hře. Zpravidla hra začíná s jedním společníkem, ale postupně vzniká ochota přibrat do hry 3-5 členů. +more Učí se tak pravidlům hry, ochotně spolupracovat, podřizovat se a samostatně řešit spory. Obejde se bez matky, když si je jisto, že to nebude natrvalo. Osvojuje si sociální role, které si zkouší i ve hrách např. hra na doktory, hra na rodiče apod.

Odkazy

Reference

Literatura

Bytešníková, I. (2012). +more Komunikace dětí předškolního věku. Praha: Grada Publishing, a. s. * Langmajer, J. , Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing, a. s. * Piaget, J. , Inhelderová, B. (1970). Psychologie dítěte. Praha: SPN. * Špaňhelová, I. (2008). Průvodce dětským světem. Praha: Grada Publishing, a. s. * Vágnerová, M. (1999). Vývojová psychologie. Praha: Portál, s. r. o.

Související články

Emoční vývoj dítěte předškolního věku

Kategorie:Ontogeneze člověka Kategorie:Dětství