RS-68

Rocketdyne RS-68 je raketový motor na kapalné pohonné látky, vyvíjený od poloviny 90. let pro pohon rakety Delta IV. Vyznačuje se jednoduchostí konstrukce, relativně nízkou cenou a spolehlivostí. První start se konal roku 2002. Bylo v plánu využití vylepšené verze RS-68B v programu Constellation zrušeném v říjnu 2010.

Popis

GEM 60, plamen z RS-68 je téměř průhledný, protože ho tvoří jen vodní pára vzniklá reakcí vodíku a kyslíku

Motor RS-68 byl vyvinut společností Rocketdyne Propulsion and Power v Los Angeles v Kalifornii. Hlavním cílem projektu byl jednoduchý a levný motor na jedno použití. +more Toho bylo dosaženo snížením počtu součástek o 80% oproti několikanásobně použitelnému Space Shuttle Main Engine (SSME). Zjednodušení koncepce však způsobilo značné snížení účinnosti motoru v porovnání s SSME, oproti němuž má o 10% nižší specifický impuls a o 30 % horší poměr tah/hmotnost. Cena jednoho RS-68 je přibližně 14 milionů dolarů oproti 50 mil. za SSME, to z něj činí dobrý motor pro jednorázové nosné rakety jako Delta IV.

Motor spaluje tekutý vodík a tekutý kyslík v poměru 1:6. Dopravu paliva a okysličovadla zajišťují turbočerpadla poháněná malou spalovací turbínou. +more Chlazení spalovací komory je řešeno systémem channel-wall. Průkopníkem tohoto systému byl Sovětský svaz (motor RD-0120 rakety Eněrgija). Systém sestává z vnitřního a vnějšího pláště a mezi nimi jsou připájeny oddělovací pláty, tím vznikají kanálky, jimiž proudí chladicí médium. Oproti standardní koncepci chlazení, kde jsou kanálky tvořeny stovkami trubiček navinutými a připájenými na stěnu komory, je systém channel-wall celkově těžší ale výrobně mnohem jednodušší a levnější. Jako chladicí médium slouží palivo (osvědčená koncepce využívaná již za 2. světové války). Ovládání vektoru výstupních plynů trysky je řešeno podobně jako u ostatních raketových motorů, tedy hydraulicky ovládaným kloubovým závěsem trysky. Tryska je chlazena potahem z ablativního[http://en. wikipedia. org/wiki/Ablation] materiálu, který žárem od výstupních plynů postupně odtává a rozptyluje tak teplo do okolí. Hmotnost je oproti regenerativnímu způsobu chlazení používanému u podobných motorů vyšší, výrobní nároky a cena jsou však mnohem nižší.

Varianty

Statický test motoru RS-68

* RS-68 - Základní verze, běžně používaná. * RS-68A - Vylepšená verze, zvýšený tah na 3 560 kN ve vakuu. +more První test proběhl 25. září 2008, certifikační testování dokončeno v listopadu 2010, první let 29. července 2012 v raketě Delta IV Heavy. * RS-68B - Koncept, zamýšlen pro pohon rakety Ares V. Ukázaly se však nevhodné pro použití ve svazku kvůli přehřívání a snížené efektivitě. * RS-68 Regen - Testovací verze s regenerativně chlazenou tryskou.

Odkazy

Související články

Space Shuttle Main Engine * Raketový motor na kapalné pohonné látky * Delta IV

Externí odkazy

http://www.astronautix.com/engines/rs68.htm * [url=://www.spaceflightnow.com/news/n0809/25rs68a/

[[Kategorie:Raketové motory]url=https://web. archive. +moreorg/web/20080418222428/http://www. pw. utc. com/vgn-ext-templating/v/index. jsp. vgnextrefresh=1&vgnextoid=cc242b1f547ee010VgnVCM100000c45a529fRCRD]Pratt & Whitney Rocketdyne RS-68[/url] *[/url]] Kategorie:Kosmická technika USA.