Radovan Procházka

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Radovan Procházka (* 13. srpna 1972 Bratislava) je slovenský právník a politik. V letech 2014 až 2016 byl poslancem Národní rady Slovenské republiky za stranu Nova. V roce 2014 kandidoval také na prezidenta Slovenské republiky. Před vstupem do politiky působil jako právník a univerzitní pedagog na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Pro své politické aktivity čelil kritice kvůli podezření z korupce. V současnosti se již nezapojil do politického života a zaměřuje se na právnickou praxi.

Radovan Procházka (11. května 1927 Praha - 25. června 2020 Praha) byl český zpravodajský důstojník, protinacistický odbojář, politický vězeň komunistického režimu a spisovatel. Po sametové revoluci se jako příslušník československých a českých zpravodajských služeb výrazně podílel na jejich znovuvybudování. Dne 28. října 1997 obdržel Řád Bílého lva IV. třídy z rukou prezidenta ČR Václava Havla.

Život

Narodil se do rodiny velitele Hradní stráže a bývalého ruského legionáře podplukovníka Vladimíra Procházky. Od dětství se zajímal o vážnou hudbu a chtěl se stát operním zpěvákem; po smrti otce však nastoupil pro úctu k němu na vojenskou akademii. +more Za druhé světové války se zapojil do odboje - po obsazení pohraničí nacisty v něm prováděl průzkum na kole, později pracoval pro zemské vojenské velitelství Alex a aktivně se účastnil pražského povstání.

Po roce 1945 pracoval jako operační důstojník u posádky v Hodoníně. Počátkem 50. +more let navázal spolupráci s vojenskou skupinou kapitána Bártla, která skrz Kordovu skupinu předávala informace na Západ; v roce 1951 byl odhalen, zatčen, brutálně vyslýchán v hradčanském Domečku a odsouzen k 15 letům odnětí svobody. Trest vykonával nejprve ve věznici v Opavě, kde se zapojil do pokusu o útěk, avšak dříve, než k němu došlo, byl převezen do věznice v Leopoldově. Později byl převeden do vězeňských táborů na Jáchymovsku a Příbramsku (Bytíz, Vojna), kde pracoval jako horník. Roku 1954 se přidal ke vzpouře vězňů v nudlové aféře, kdy těžce pracující vězni protestovali proti nedostatečné stravě nejprve pasivním odporem, poté i hladovkou. Jako spoluorganizátor vzpoury byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na dalších 12 let vězení.

12. března 1964 byl z vězení podmínečně propuštěn. Pracoval poté jako kulisák v Národním divadle, kde zůstal až do roku 1989.

Po sametové revoluci působil ve zpravodajských službách - nejprve z pozice ředitele organizační sekce znovuvybudoval československou civilní kontrarozvědku (Úřad pro ochranu ústavy a demokracie Federálního ministerstva vnitra), poté vedl civilní rozvědku (Zpravodajská služba Federálního ministerstva vnitra/Úřad pro zahraniční styky a informace Federálního ministerstva vnitra) a od ledna 1993 vedl českou vojenskou rozvědku, kde se zasadil o úzkou zpravodajskou spolupráci s NATO.

V červenci 2020 obdržel in memoriam „Cenu Bezpečnostní rady státu“. Z rukou premiéra ČR a předsedy Bezpečnostní rady státu Andreje Babiše ji převzal ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun, jelikož ji Procházkova rodina převzít odmítla. +more Jako důvod uvedla právě osobu premiéra, resp. „postrádání morálního kreditu“. Rodina přímo konstatovala: „Bylo by jistě paradoxní, kdyby tatínek, který svůj život zasvětil boji proti totalitním režimům, měl obdržet bezpečnostní cenu z rukou člověka, na němž ulpívá nevyřešené podezření ze spolupráce s komunistickou tajnou státní policií. “.

Literární dílo

V roce 1975 vydalo českobudějovické nakladatelství Růže Procházkův román pro mládež Bouře nad Pořešínem. Přípravu vydání zřejmě umožnilo uvolněné období okolo roku 1968, protože nakladatelství avizovalo v roce 1970 knihu jako připravovanou pro rok 1971.

V roce 2017 vyšla Bouře nad Pořešínem společně s druhým, do té doby nevydaným dílem Louzek aneb Havrani táhnou k jihu. Vydavatelem bylo sdružení Hrady na Malši.

Děj Bouře nad Pořešínem se odehrává v jižních Čechách na počátku 14. století, v době bojů o český trůn po smrti posledního Přemyslovce. +more Hlavními hrdiny jsou patnáctiletí chlapci Petr (syn purkrabího na hradu Pořešín) a Vítek (syn hajného). Chlapci musí s několika ozbrojenci chránit hrad Pořešín, když většina posádky odešla do boje za záchranu hradního pána, Bavora III. ze Strakonic.