Cesko.wiki Radovesice (Hrobčice)
Author
Albert FloresRadovesice jsou zaniklá vesnice v okrese Teplice. Stávala 4,5 kilometru východně od Bíliny a stejně daleko severovýchodně od Hrobčic, na zachovaném katastrálním území Radovesice u Bíliny o výměře 9,51 km².
Název
Název vesnice je odvozen z osobního jména ve významu ves lidí Radověsových. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Radowischiz (1254), de Radwesitz (1333), de Radowesicz (1349), Radowessicz (1352-1384), Radowiessycz (1385), in Radouessicz (1363), in Radowiessicz (1405), von Radowies (1418), de Radowyessicz (1425), in Radowiesyczych (1492), Radowesycze (1495), Radowiessicze (1549), Radowesycze (1580), Radoweßitz (1787) a Radowesitz (1833).
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1254.
Vesnice zanikla v roce 1971 v důsledku budování Radovesické výsypky povrchových hnědouhelných lomů v okolí Bíliny.
V rámci zániku vesnice byly strženy všechny stavby s výjimkou kostela Všech svatých, který byl v roce 1983 téměř neponičený zasypán skrývkou.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 949 obyvatel (z toho 462 mužů), z nichž bylo 76 Čechoslováků, 872 Němců a jeden cizinec. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale dvanáct lidí patřilo k evangelickým církvím, pět k jiným nezjišťovaným církvím a dvacet lidí bylo bez vyznání. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 053 obyvatel: 176 Čechoslováků a 877 Němců. Stále převažovala výrazná římskokatolická většina, ale jeden člověk byl evangelík, pět lidí bylo členy církve československé, čtyři patřili k jiným nezjišťovaným církvím a 523 lidí bylo bez vyznání.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 499 | 580 | 650 | 795 | 940 | 949 | 1 053 | 668 | 655 | 317 |
| Domy | 91 | 99 | 113 | 124 | 136 | 136 | 166 | 175 | 209 | 87 |
Pamětihodnosti
Kostel Všech svatých, jehož zasypávání skrývkou započalo 3. března 1983, se podle architekta Adama Kösslera dosud nachází asi 90 metrů pod povrchem; ve své diplomové práci navrhl jeho zpřístupnění vertikální šachtou.
Ve východním výběžku katastrálního území se severně od Štěpánova nachází přírodní památka Štěpánovská hora a pozůstatky pravěkého hradiště Štěpánov.