Rebutia fabrisii

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Rebutia fabrisii je zajímavý druh rodu rebucie, charakteristický svým trsovitým vzrůstem, podle kterého byl zprvu šířen pod provizorním jménem R. prolifera, tj. prorostlá, odnožující. Pojmenován byl na počest svého původního nálezce, dr. Humberto A. Fabrise.

Rebutia fabrisii Rausch var. fabrisii

Rausch, Walter; Kakteen und andere Sukkulenten, 28: 52, 1977 Mapa rozšíření R. fabrisii var. fabrisii

Sekce Rebutia, řada Fabrisii

'Synonyma: ' * Rebutia prolifera Rausch nom.nud., seznamy polních čísel

Popis

Stonky odnožující, tvořící až stohlavé trsy, těla kulovitá. až 20 mm v průměru, v kultuře často zřetelně delší. +more Žeber až 14, spirálovitá, rozložená do plochých, okrouhlých, 2 mm velkých hrbolků; areoly oválné, 1,5 mm dlouhé, bíle plstnaté. Okrajových trnů asi 20,; středových trnů až 10, roztažené; všechny trny 2-7 mm dlouhé, sklovitě bílé až nažloutlé s nahnědlou špičkou.

Květy asi 30 mm dlouhé a 25 mm široké; květní lůžko a trubka stopkovitě srostlé, růžové s tmavě hnědými nahými šupinami; vnější okvětní plátky kopinaté, červené s hnědými středními proužky; vnitřní okvětní plátky kopisťovité, červené; nitky bělavé až červené; čnělka a blizna se 6 rameny bělavá, čnělka srostlá s trubkou až do poloviny délky květu. Plod kulovitý, až 6 mm široký, s prosvítající tenkou stěnou, sklovitě bíle nazelenalý až růžový. +more Semena odpovídající sekci Rebutia, podlouhlá, asi 1 mm dlouhá a 0,6 mm široká, s lesklou černou, bradavčitou testou a velkým, vyklenutým, bílým hilem.

Variety a formy

R. fabrisii var. +more fabrisii je nápadný a charakteristický taxon, rostliny známé z našich sbírek jsou značně jednotné jak ve vzhledu těla a otrnění, tak i květů. Drobné rozdíly existují jako důsledek kultury - na nižší úroveň osvětlení a výživnější substrát včetně hojnější zálivky rostliny reagují větším růstem, stonky jsou více sloupkovité, a rovněž otrnění bývá slabší a světlejší. Položka použitá jako typ nominátní variety R. fabrisii byla vybrána ze sběru WR 688, jako R. fabrisii byl označen také sběr MN 126.

Současně s popisem druhu byla jako R. fabrisii var. +more aureiflora popsána i odchylka s poněkud menšími žlutými květy. O osm let později pak byla popsána R. fabrisii var. nana s celkově menším vzrůstem, kratšími trny a menšími červenými květy. V rozsahu R. fabrisii je var. fabrisii charakterizována poněkud větší velikostí stonků i květů, jejichž barva je červená.

Výskyt a rozšíření

R. fabrisii pochází ze severní Argentiny z provincie Jujuy, výskyt všech popsaných variet je omezen na nevelké území v hraniční oblasti provincií Jujuy a Salta. +more Naleziště jednotlivých variet jsou navzájem vzdálena jen několik km, typové místo nominátní variety leží mezi Santa Ana a Valle Colorado v nadmořské výšce 2500-2800 m.

Poznámky

Variační okruh R. fabrisii zahrnuje zajímavé a ve vzhledu velmi charakteristické rostliny, které hojným odnožováním brzy vytvářejí kompaktní polštáře malých tělíček, ve vzhledu stonků a otrnění ze všech ostatních rebucií nejvíce připomínající R. +more pulvinosa. Paždí šupin na květním lůžku a trubce jsou však na rozdíl od tohoto druhu zcela holá a také vzhled semen jednoznačně odpovídá sekci Rebutia, nikoliv sekci Aylostera, kam patří R. pulvinosa.

Proti ostatním zástupcům sekce Rebutia mají květy R. fabrisii zřetelně zúženou spodní část květní trubky, která je stopkovitě srostlá s čnělkou v neobvykle velkém rozsahu, jaký můžeme nalézt u druhů sekce Aylostera. +more U jiných druhů sekce Rebutia se však nevyskytuje buď vůbec nebo jen ve velmi omezeném rozsahu např. v příbuzenském okruhu R. wessneriana.

Pěstování

R. fabrisii je pěstitelsky nenáročná rostlina, kterou lze doporučit i pro začátečníky. +more Vegetativní množení je snadné, odnože v trsech někdy vytvářejí kořeny i samovolně bez oddělení. Semena bývají v nabídkách zastoupena jen zřídka, což je asi důsledkem i cizosprašnosti tohoto druhu. Pokud je známo, semena jsou u všech variet R. fabrisii vytvářena jen po sprášení květů pylem z geneticky odlišných rostlin. Jako u většiny rebucií se také u tohoto druhu projevuje nižší úroveň osvětlení a parné prostředí skleníků slabším a světlejším vytrněním a větším růstem stonků, které pak často mají více sloupkovitý tvar. Rovněž riziko napadení škůdci, zejména sviluškou, podobně jako u jiných trsovitých měkkomasých druhů, je vyšší.