Recitativ je hudební formou, která připomíná mluvený projev a slouží k přednesu dialogů a vyprávění ve vokálních skladbách, jako jsou opera, oratorium nebo kantáta. Je alternativou k áriím, které vyjadřují emocionální a lyrické prvky a obsahují většinou fixovanou melodii a opakující se refrény.
Recitativ se vyznačuje podobností s hovorovým projevem, kde se využívá normální řeč zpěváků. Melodické linie nejsou tak striktně definované jako u árií a rytmus je podřízen textu. Všechny melodie jsou zkomponovány tak, aby se přirozeně snoubily s textem a jeho rytmikou a aby podporovaly jeho význam.
Existují dva základní typy recitativu: secco a accompagnato. Secco recitativ se vyznačuje jednoduchou hudební doprovodem, obvykle pouze s basso continuo (klavírem a violoncellem). Accompagnato recitativ je bohatěji instrumentován a často ho doprovází celý orchestr.
Recitativ se objevuje již ve starých dobových operách v 17. století a má svůj vrchol v dílech hudebního skladatele Wolfganga Amadea Mozarta. Jeho popularita stále pokračuje v dnešní době, přestože se hudební trendy změnily. Důležitou součástí studia operního zpěvu je práce na technice recitativu, která vyžaduje schopnost interpretovat text hudebně i herecky.
Recitativ či italsky recitativo je styl zpěvu, používaný především v operách, oratoriích a kantátách, při němž pěvec napodobuje rytmus běžné řeči. Rozlišují se různé typy recitativu, například recitativo secco („suchý“) doprovázený pouze continuem nebo recitativo accompagnato („doprovázený“) s doprovodem orchestru. Jako (liturgický) recitativ se také někdy označují jednoduché nápěvy gregoriánského chorálu používané pro biblická čtení a modlitby.
Cesko.wiki 