Gregoriánský chorál

Offertorium Gaudeamus omnes

Gregoriánský chorál je jednohlasý latinský zpěv bez doprovodu nástrojů užívaný při obřadech římskokatolické církve, nazvaný podle papeže Řehoře Velikého (kolem 540-604). +more Jedná se o nejstarší formu, jež se až dodnes uchovala beze změn.

Historie

Chorál vznikl z chrámového zpěvu židů již v 1. století, kdy křesťané převzali zpívání žalmů a vytvořili svůj liturgický responsoriální zpěv. +more Sv. Ambrož ve 4. století zavedl mezi tehdejší latinské církve zpěv antifon a hymnů běžných na východě. Tak vznikl základ chorálu s židovskými a řeckými prvky. Od něho se odvíjely další druhy chorálů (gregoriánský, ambrosiánský v Miláně, gallikánský v Galii, mozarabský ve Španělsku).

Původ označení

Své označení gregoriánský dostal podle papeže Řehoře I. +more (lat. Gregorius), který nechal zpěvy sesbírat a setřídit. Jeho přínos však tkví především v oblasti liturgie. Gregoriánský chorál byl ustanoven teprve o více než 50 let později, za pontifikátu 76. papeže Vitaliana.

Charakteristika

Gregoriánská melodie je diatonická, stupnice vylučuje alteraci 7. stupně k dosažení půltónu mezi 7. +more a 8. stupněm. Půltóny byly považovány za nedokonalé, proto je skladatelé odmítali. Styl melodie je monodie, nepotřebuje žádný doprovod.

Zatímco pozdější hudba používá durové a molové stupnice, které se prakticky liší pouze v tónice, chorální tónina je postavená na kterémkoliv tónu stupnice. To spolu s diatonickou stupnicí vede k tomu, že podle výchozího tónu, na kterém je stupnice postavena, je pokaždé jiná poloha celých tónů a půltónů. +more Protože má diatonická stupnice sedm tónů, bylo i sedm tónin.

Ve středověku byly tóniny rozděleny na čtyři (tónorod na d - protus, na e - deuterus, na f - tritus, na g - tetrardus), ke kterým vznikly dvě odvozené. V gregoriánském chorálu se tak užívá celkem osm tónin: na d (1. +more a 2. modus), na e (3. a 4. modus), na f (5. a 6. modus), na g (7. a 8. modus).

Proto je gregoriánský chorál nejbohatším druhem hudby na modulace. Umělecký přechod z tóniny do tóniny umožňují dominanty a kadence.

Rytmus je volný.

Výskyt

Gregorianský chorál se objevuje ve dvou základních formách: žalmy, u nichž je na prvním místě kladen důraz na vyjádření textu a každé slabice odpovídá jedna nota (syllabický systém). U zpěvů aleluja (Alleluja-Jubilus) připadá na jednu slabiku více tónů, takže je melodie mnohem rozšířenější (melismatický systém). +more Mešní zpěvy jsou propracované skladby. Chorál zpívají sólisté nebo chór nebo střídavě obě skupiny (antifonálně, či responsoriálně).

Pro zpěv žalmů v denní modlitbě církve se používá celkem 8 modů (nápěvů), z nichž některé mají ještě jednu či více variací (které se od sebe liší způsobem intonace závěrečných částí veršů žalmů). Nápěvy pro denní modlitbu církve jsou shromážděny v antifonáři, výběr z nich mj. +more v usuálu. Gregoriánské zpěvy, užívané při mši svaté, jsou shromážděny v graduálu.

S gregoriánsky zpívanou modlitbou breviáře se dnes lze setkat zejména v řeholních komunitách, které mají jako jedno ze svých poslání slavnostní konání bohoslužeb. Například v klášterech mnišských řádů (benediktini, cisterciáci, trapisté, kartuziáni) či klášterech řeholních kanovníků (premonstráti).

Renesance

V renesanční hudbě se vžil systém kombinování mše s gregoriánským chorálem, např. mezi 5 částí mše se vkládaly části melismatického zpěvu (aleluja atp. +more), viz Missa Pange Lingua (Josquin Desprez 1450-1521, skladatel vrcholné renesance. ).

Interpreti

David Eben - umělecký vedoucí souboru Schola Gregoriana Pragensis * Josef Gerbrich - umělecký vedoucí souboru Svatomichalská gregoriánská schola v Brně * Jiří Hodina - umělecký vedoucí souboru Pražská katedrální schola * Miroslav Venhoda - umělecký vedoucí chlapeckého sboru Schola cantorum v klášteře v Břevnově

Odkazy

Reference

Související články

Řehoř I. Veliký * Vitalianus * Gregorian (hudební skupina)

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20060616141014/http://interletras. com/canticum/Eng/index1_Eng. html]Canticum Novum o gregoriánském chorálu[/url] (anglicky) * [url=http://comp. uark. edu/~rlee/otherchant. html]Odkazy na stránky s tematikou gregoriánského chorálu[/url] * [url=http://liberhymnarius. org/index. php/Main_Page]Stránky s notacemi pro modlitbu breviáře[/url].

Kategorie:Středověká hudba Kategorie:Církevní hudba Kategorie:Křesťanská hudba Kategorie:Formy církevní hudby Kategorie:Hudební terminologie