Cesko.wiki Retra
Author
Albert FloresRetra je český pravidelný časopis, který vychází od roku 1999 a zaměřuje se na horolezectví, horolezeckou historii a outdoorové aktivity. Časopis je psán převážně česky, ale obsahuje také články anglicky a německy. Retra publikuje informace o významných horolezeckých výstupech, nových chystaných expedicích a historických událostech v horolezectví. Časopis také obsahuje rozhovory s významnými horolezci, recenze horského vybavení a informace o připravovaných horolezeckých kursech a akcích. Retra je populárním zdrojem informací pro horolezce, outdoorové nadšence a všechny zájemce o horolezectví a outdoorové aktivity.
Retra či Riedegost bylo sakrální hradiště polabského kmene Ratarů poprvé zmiňované na počátku 11. století a zaniklé v polovině 12. století.
Zatímco ve zdroji z počátku 11. století je hradiště nazýváno Riedigost a místní hlavní bůh Svarožic, v pozdějších pramenech je nazýváno Retra a bůh Radegast. +more To vedlo k řadě hypotéz o vztahu těchto dvou božstev či jejich totožnosti.
Po válečných úspěších byla Retra zahrnována dary a pozdější zprávy uvádí, že dostávala i pravidelné daně. Po jejím vyvrácení tuto pozici převzala Svantovítova svatyně v rujánské Arkoně.
Název
Starší název, Dětmarem z Merseburku na počátku 11. století uváděný jako Riedegost, má řadu variant, například Radegost, Radigast, Redigast, Riedigost nebo nejčastěji Radegast.
Adamem Brémským a Helmoldem z Bosau v druhé polovině 11. století, respektive v druhé polovině 12. +more století, je hradiště nazýváno Rethra/Retra. Libuše Hrabová toto jméno vykládá podle jména kmene jako Ratara.
Prameny
Dětmar z Merseburku ve své Kronice z počátku 11. století uvádí:
Adam Brémský ve svých Činech biskupů hamburského kostela psaných do roku 1066 píše:
Na jiném místě svém kroniky pak uvádí:
Helmold z Bosau ve své Kronice Slovanů z druhé poloviny 12. století opakuje s menšími úpravami popis Retry Adama Brémského, stejně jako příběh o obětování biskupa Jana (s. +more 30). Zmiňuje také fakt, že Rataři společně s Dolenčany si nárokovali vládu nad lutickým kmenovým svazem právě proto, že ovládali Retru.
Ačkoliv je Radegast spojován s kmenem Ratarů z kmenového svazu Luticů, na jiném místě je Helmoldem označován za boha kmenového svazu Obodritů.
Poloha
Podle díla Genealochronicon Megapolitanum Bernharda Latoma sepsaného již v roce 1610, ale vydaného tiskem až v roce 1745, Retra stávala na hradním návrší v meklenburské vesnici Prillwitz. Právě tato kniha pravděpodobně vedla k myšlence na vytvoření prillwitzských idolů, falzifikátů z 18. +more století.
Na počátku 20. století lokalizoval německý archeolog Carl Schuchardt Radegast na meklenburské hradiště Schlossberg u Feldbergu. +more Průzkum konaný v roce 1967 Joachimem Hermannem však prokázal, že hradiště sice skutečně bylo centrem kmene, ale zaniklo mnohem dříve, v 9. století.