Rgvéda

Rgvéda (v dévanágarí ऋग्वेद) je sanskrtský výraz složený ze slovního kořenu rč (modlitba, verš) a véda (vědění). Rgvéda je nejstarší z hymnických textů véd komponovaný v letech 1500 až 1000 př. n. l. a sepsaný v letech 800 až 600 př. n. l. Patří do skupiny védské literatury nazývané šruti (to, co bylo zřeno). Skládá se z 1017 hymnů (súkta) zařazených do 10 knih (mandal) nebo do 8 oddílů (aštak). Za poslední hymnus osmé mandaly se řadí 11 válakhilja hymnů, takže celkem je 1028 hymnů, které obsahují 10552 strof. Celý Rgvéd obsahuje 165007 slov a 432000 slabik, které jsou metricky uspořádány. Podle tradice se autorství Rgvédu připisuje škole šákalovců.

Historické souvislosti

Geografické umístění Rgvédu Rgvéda zaznamenává nejstarší období védské civilizace a je velice těžké zařadit ho do přesného období vzniku. +more Tyto hymnické texty se učily nazpaměť v rodinách bráhmanů a jejich písemná podoba vznikla mnohem později. Filologické a lingvistické doklady dokazují, že Rgvéda je jeden z nejstarších spisů v tradici indo-evropských národů a byla vytvořena v zemi sedmi řek (sapta sindhu), v nynějším indickém spolkovém státě Paňdžáb někdy v letech 1700-1100 př. n. l. Velmi podobná indo-árijštině je antická íránština, jinak také avestánština, která je od indo-árijštiny prakticky nerozeznatelná. Podle některých indologů pocházejí nejstarší texty psané staroindickým nebo také védským sanskrtem z doby 2000 př. n. l. patřící k Andronovo (také Sintašta) archeologickým kulturním celkům z pozdní doby bronzové.

Árjové

Rgvéda a další védské texty jsou především duchovním odkazem indických Árjů. Některé hymny Rgvédu jsou vykládány jako vzpomínky na příchod Árjů do severní Indie a jsou odrazem vzájemného střetávání různých kmenů Árjů. +more Klasickým pojmem kulturního dědictví íránských a indických Árjů je sóma - opojný nápoj používaný při rituálech. Tento nápoj se připravoval lisováním sómové byliny, jejíž šťáva se míchala s mlékem.

Íránská Avesta

Jazyk Rgvédu je blízký jazyku íránské Avesty, který je především památkou mazdaismu, náboženství vytvořeného Zarathuštrou, které ale není identické s tradicemi indických Árjů a je odvozeno od Proto-indo-íránských dob. Podle teorie árijské invaze na indický subkontinent, se začalo sanskrtem (a jeho dialektem védským sanskrtem) mluvit asi v roce 5000 př. +more n. l. v oblasti Ardžavarta (jižní a centrální Asie). Stěhováním árijských kmenů do Persie, Mezopotámie a Anatolie se tato řeč dostala i do těchto oblastí. S jistotou je dokázáno, že určitá forma indo-árijštiny se objevuje v chetitských dokumentech pocházejících ze 1400 př. n. l. Vznik Rgvédu spadá do pozdní doby bronzové, 1700 - 1100 př. n. l. a je také jediným literárním příkladem tohoto historického období pravěku.

Obsah

Rgvédské hymny jsou věnováný různým božstvům a oslavují jejich hrdinské činy. Nejvíce jmenovaný je Indra, král bohů, který porazil démony Vrtru a Valu; Agni - obětní oheň a posel bohů; Sóma - posvátný obětní nektar nebo personifikovaná postava božstva Sómy; Varuna, Mitra, Arjaman, Bhaga, Dakša, Anša, Savitr, Rávi - 7 ádidjas (božstev) s různými specifickými vlastnostmi; Ušas, Višnu, Rudra, Pušan, Brhaspati, Brahmanaspati - (asurové) s různými specifickými vlastnostmi; djaus (nebe), prthivi (země), surja (slunce), vaju (vítr), apas (voda), pardžanja (déšť), sapta-sindhu (sedm řek), Ašvinové (dva jezdci na koních), Marutové (bozi bouře) - božstva představující různé přírodní děje; Rbhuové a Višvadévové - polobozi; Jama - bůh smrti; a jiní.

Hymny získali (zřeli) ršiové, kteří jsou na začátku každého hymnu jmenováni. Většina strof jednoho hymnu patří jednomu rši, a knihy (mandaly) 2 - 7 patří k 7 hlavním brahmánským rodům, kteří zřeli 95 % všech strof, včetně áprí strof (zvířecí obětní rituály).

Struktura

Rgvédasanhitá je soubor 10 knih (mandal) nebo 8 oddílů (anuvák), rozdělených do 1028 hymnů (súkt), které obsahují 10552 strof (stanz), jejichž součásti jsou verše (pada). Každý verš (pada) má určité metrické složení závislé na počtu slabik - džagati (12), trištubh (11), virádž (10), gájatrí (8), anuštubh (8). +more Všechny rgvédské strofy obsahují dohromady 165007 slov a podle Šatapatha bráhmana má Rgvéda 432000 slabik (trvání 1 kalijugy). Označení pro první slova Rgvédu: agnim ílé puróhitam je: 1. 1. 1a (první mandala, první hymna, první strofa, pada 'a').

# mandala obsahuje 191 hymnů a 2006 strof Je připisována 15 různým ršiům z různých rodů: Šunašépa, Hiranjastůpa, Savja, Kutsa a dalším a z božstev je nejvíce uctíván Agni a Indra. # mandala obsahuje 43 hymnů a 429 strof Je připisována rši Grtsamada a božstvům Agni, Indra a dalším. +more # mandala obsahuje 62 hymnů a 617 strof Je připisována ršiům Višvamitra, Džamadagni a božstvům Agni, Indra, sapta-sindhu a dalším. # mandala obsahuje 58 hymnů a 589 strof Je připisována rši Vámadéva a božstvům Agni, Indra a dalším. # mandala obsahuje 87 hymnů a 727 strof Je připisována ršiům Atri, Šjávášva a božstvům Agni, Indra, Marutové, Mitra, Varuna, Ašvinům a dalším. # mandala obsahuje 75 hymnů a 765 strof Je připisována rši Bharadvádža a božstvům Agni, Indra, Půšan a dalším. # mandala obsahuje 104 hymnů a 841 strof Je připisována rši Vašitha a božstvům Agni, Indra a dalším. # mandala obsahuje 103 hymnů a 1716 strof Je připisována ršiům Kánva, Vatsa, Sóbhari a dalším a božstvům Agni, Indra a dalším. # mandala obsahuje 114 hymnů a 1108 strof Všechny hymny deváté knihy jsou určeny Sóma Pavamana. # mandala obsahuje 191 hymnů a 1754 strof Je připisována 25 různým ršiům. Hymny se obracejí k různým božsvům a věnují se různým tématům, často dialogické hymny s různým obsahem. Jsou zde i hymny kosmogonické a kosmologické, spekulujících o počátku světa a jeho genezi.

Rukopisy a díla

Rukopis Rgvédu psaný v dévanágarí začátkem 19. +more století Bhandarkar Oriental Research Institute shromáždil v různých oblastech Indie (Kašmír, Gudžarat, Radžaputan aj. ) 30 rukopisů Rgvédy a uložil je v Deccan College Post-Graduate and Research Institute (archeologie a lingvistika) v Puně (Indie). Jsou psány v šarada a dévanágarí na březové kůře a březovém papíře. V roce 2006 - 2007 nominovala Indie tyto rukopisy do programu UNESCO "Paměti světa". Německý filolog a lingvista Max Müller použil 24 těchto rukopisů při tvorbě 50 svazkového díla Sacred books of the East a stal se tím jedním ze zakladatelů novodobé indologie.

* Friedrich Max Müller, Editio princeps, The Hymns of the Rigveda, with Sayana's commentary, London, 1849-75, 6 vols. , 2nd ed. +more 4 vols. , Oxford, 1890-92. * Theodor Aufrecht, 2nd ed. , Bonn, 1877. * Sontakke, N. S. , ed. (1933-46,Reprint 1972-1983. ), Rgvédasamhitá: Šrimatsájanáčhárja Viračhita-bhášja-samétá (První edice), Puna: Vaidika samšodhana mandala. * B. van Nooten und G. Holland, Rig Veda, a metrically restored text, Department of Sanskrit and Indian Studies, Harvard University, Harvard University Press, Cambridge, Massachusetts and London, England, 1994.

Obětní rituál

Obětní rituál, jadžňa (v dévanágarí यज्ञ ) je uctívání božstev (déva) jako důkaz oddanosti. V Rgvédu v 1. +more162 - 163 je popsáno obětní zasvěcení koně ašvamédhá. Nejpodstatnější součástí každého védského rituálu je obětní oheň (agni), do kterého se obětiny pokládají. Podle védské tradice se všechno, co je vloženo do božského ohně (agni) dostane k bohům (déva). Tento princip je vyjádřen v první strofě Rgvédu:.

Odkazy

Reference

Související články

Bhagavadgíta * Védy * Indická filosofie * Upanišady

Literatura

; Český překlad * Prameny Hinduismu, Svazek 1. Védské Hymny, Petr Vavroušek, 3. +more vydání, DharmaGaia 2000, Komentáře * Sajana (14th century) ** ed. Müller 1849-75 (German translation); ** ed. Müller (original commentary of Sāyana in Sanskrit based on 24 manuscripts). ** ed. Sontakke et al, published by Vaidika Samsodhana Mandala, Pune (2nd ed. 1972) in 5 volumes. * Rgveda-Samhitā Srimat-sāyanāchārya virachita-sametā, ed. by Sontakke et al, published by Vaidika Samśodhana Mandala,Pune-9,1972 ,in 5 volumes (It is original commentary of Sāyana in Sanskrit based on over 60 manuscripts). * Sri Aurobindo: Hymns of the Mystic Fire (Commentary on the Rig Veda), Lotus Press, Twin Lakes, Wisconsin , [url=http://www. mountainman. com. au/rghmf_00. html]Rig Veda commentary[/url] * Rgveda-Samhita, Text in Devanagari, English translation Notes and indices by H. H. Wilson, Ed. W. F. Webster, originally in 1888, Published Nag Publishers 1990, 11A/U. A. Jawaharnagar,Delhi-7. Filologie * Vashishtha Narayan Jha, A Linguistic Analysis of the Rgveda-Padapatha Sri Satguru Publications, Delhi (1992). * Thomas Oberlies, Die Religion des Rgveda, Wien 1998. * Oldenberg, Hermann: Hymnen des Rigveda. 1. Teil: Metrische und textgeschichtliche Prolegomena. Berlin 1888; Wiesbaden 1982. * Friedrich Max Müller, Vedic Hymns, The Sacred Books of the East vo, l. 46 ed. , Oxford 1897 * Bjorn Merker, [url=https://web. archive. org/web/20070930024500/http://www. positiveatheism. org/india/s1990c12. htm]Rig Veda Riddles In Nomad Perspective[/url], Mongolian Studies, Journal of the Mongolian Society XI, 1988. Historie * Edwin Bryant, The Quest for the Origins of Vedic Culture: The Indo-Aryan Migration, Oxford University Press, 2001, * Lal, B. B. 2005. The Homeland of the Aryans. Evidence of Rigvedic Flora and Fauna & Archaeology, New Delhi, Aryan Books International. * Talageri, Shrikant: The Rigveda: A Historical Analysis, 2000. Archeo-astronomie * Tilak, Bal Gangadhar: The Orion, 1893.

Externí odkazy

[url=http://sa. wikisource. +moreorg/wiki/ऋग्वेदः]Rgvéda v dévanágarí na Wikisource[/url] * [url=http://www. sacred-texts. com/hin/rigveda/index. htm]Rgvéda v angličtině[/url] * [url=http://www. sanskritweb. net/rigveda/]Rgvéda v transkripci[/url] * [url=http://www. thombar. de]Rgvéda v němčině[/url].

Kategorie:Védy