Bhagavadgíta

Rozhovor Kršny a Ardžuny na poli Kurukšétra Bhagavadgíta (v dévanágarí: भगवद्गीता bhagavadgītā), v českém překladu „Píseň Vznešeného“, je jednou z nejvýznamnějších posvátných knih hinduismu. Její autoritu přijímají všechny hlavní hinduistické filosofické školy, nazývané také daršany. Je součástí rozsáhlého staroindického eposu Mahábhárata (kapitoly 25-42 knihy Bhíšmaparvan).

Mahábhárata vznikala postupným přidáváním a rozšiřováním v letech 800 až 400 př. n. +more l. a Bhagavadgíta byla pravděpodobně dokončena v období kolem roku 200 př. n. l. Je rozdělena na 18 zpěvů (kapitol) a dohromady má 700 veršů. Podle tradice je nedílnou součástí Mahábháraty, jejíž děj se odehrává přibližně v letech 3200-3100 př. n. l.

Původní podoba

Rudolf Otto usiloval především o zjištění těch částí, které byly součástí původní podoby Bhagavadgíty (tzv. Urgíta). +more Podle jeho názoru patří k Urgítě pouze ty pasáže, které mají souvislost se samotným dějem Mahábháraty. Ostatní části byly dodány později. Urgíta by se tedy skládala z těchto částí: I. zpěv; II. zpěv 1-13, 20, 22, 29-37; X. zpěv 1-8; XI. zpěv 1-51; XVIII. zpěv 58-61, 66, 72-73.

Ostatní, naukové části rozdělil Otto do dvou částí po čtyřech traktátech. Podle Otta začíná druhou polovinou Bhagavadgíty. +more První část obsahuje častá opakování a to podle Otta znamená, že je dílem mnoha autorů, protože jeden by se tak často neopakoval.

* 1. (XI. +more 52 - XII. 20) - čistě bhaktický text. * 2. (XIV-XV) - bhakticky orientován, ale spojen i se sánkhjovou spekulací. * 3. (XVI-XVIII. 57) - obsahuje tři části. * 4. (XIII) - blízký druhému * 5. (V) - rozbírá vztah sánkhji a jógi * 6. (VI-IX) - vychází z 5. * 7. (II. 38 - IV. 42) - představuje netypickou jógu zaměřenou na íšvaru * 8. (X. 12-42) - slouží k oslavě Kršny.

Do všech těchto traktátů jsou podle Otta vložené různé krátké glosy od pozdějších autorů.

Rodokmen Kuruů

Hlavními účastníky bitvy je sto synů slepého krále Dhrtaráštry (kuruovci) a pětice synů jeho bratra Pándua (pánduovci). Bhíšma je velitelem kuruovců a Dhrštadjumna, syn Drupady, je velitelem pánduovců. +more Dróna je učitelem, který zasvětil do válečnictví jak kuruovce, tak i pánduovce. Ardžuna je nejlepším bojovníkem pánduovců. Jeho nejstarší bratr Judhišthira je podle Bhagavadgíty vládcem světa. Kurukšétram neboli pole kuruovců se prostírá u Hastinápuru poblíž dnešního Dillí. Na tomto poli se odehrál bratrovražedný boj mezi kuruovci a pánduovci. Slepý král Dhrtaráštra stále formálně vládne, ale veškerou moc má jeho syn Durjódhana. Pánduovci před mnoha lety dostali pustou polovinu království, ale s Kršnovou pomocí tam vybudovali skvostnou říši a stali se prakticky vládci světa. Jejich bohatství a slávu jim Durjódhana záviděl a nakonec je lstivě o toto království obehrál v kostkách. Pánduovci následně strávili třináct let ve vyhnanství a nakonec žádají své království zpět. Durjódhana odmítl a nyní se pánduovci domáhají práva na své království na bitevním poli. Kršna, bratranec Ardžuny, patřící k rodu jaduovců, jemuž vládne jeho starší bratr Balaráma, se marně pokoušel oba spřízněné rody usmířit. Připojil se tedy na stra­nu pánduovců a stal se Ardžunovým vozatajem a poradcem. Pět synů Pánduových jsou: Judhišthira, Bhíma, Ardžuna, Nakula a Sahadéva. Saňdžaja je tajemníkem slepého krále Dhrtaráštry. Sourozenci Purudžit a Kuntibhódža chrání zadní kola Ardžunova bojového vozu. Subhadrá je Ardžunovou manželkou. Bhíšma byl vychovatelem Dhrtaráštrovým i Pánduovým. Karna, jeden z nejlepších bojovníků, je synem Kuntí a Súrji a nevlastním bratrem pánduovců, ale bojuje na straně kuruovců. Krpa je švagr Drónův. Sómadatta je synem krále Sómadatty a Ašvattháman je synem Drónovým. Jujudhána je Ardžunův žák, patří k rodu jaduovců a je jedním z nejmocnějších bojovníků.

Schéma

1. Vjása je syn světce Parášary a rybářovy dcery Satjavatí. +more Je účastníkem i vypravěčem Mahábháraty a je inkarnací Boha. * 2. Bhíšma je syn krále Šantánua a bohyně Gangy. Protože se jeho otec oženil se Satjavatí, když bohyně Ganga odešla, slíbil, že nebude požadovat trůn a zůstane bezdětný. * 3. Aby byla královská linie Kuruů udržena, byli Pándu a Dhrtaráštra na žádost královny Satjavatí společně vychováni Bhíšmou. * 4. Pánduovci jsou právoplatnými dědici a jsou syny různých bohů. * 5. Karna je Pánduův nevlastní syn, protože se narodil ještě před sňatkem Pándua s Kuntí. * A. Kuntí je první žena krále Pándua a matka jeho synů Judhišthiry, Bhímy a Ardžuny. * B. Mádrí je druhá žena krále Pándua a matka dvojčat Nakuly a Sahadévy.

Komentáře

Dva základní filosofické přístupy komentářů jsou ty, které následují tradici bhakti neboli devocionálního monoteismu a ty, které vycházejí z advaita-védánty neboli filosofie jedné reality.

Nejstarší a nejvlivnější komentář se přisuzuje zakladateli advaita-védantské indické filosofické školy, Ádi Šankarovi, který žil v letech 788 až 820 n. l. +more, a je také znám jako Šankaráčárja. Šankara komentoval většinu 700 veršů Bhagavadgíty (začíná od verše 2. 10) a jeho komentáře byly přijaty všemi pozdějšími komentátory. Předním komentátorem školy višišta-advaita je Rámanudža, který žil v 11. století n. l. Rámánudžův komentář všeobecně ukazuje, že cesta k osvobození je oddaností k Bohu (bhakti jóga). Madhvův (také Madhváčárja) (1199 až 1276 n. l. ) komentář, je založený na principech dvaita-védánty. Podle této školy je „pět rozdílů“ (paňča bhéda): 1. mezi pánem, íšvarou (universální duší), a džívou (individuální duší), 2. mezi džívami vzájemně, 3. mezi íšvarou a hmotou (prakrti), 4. mezi džívou a hmotou, 5. mezi hmotou a hmotou Jedním z poměrně nových, ale velice populárních komentářů je od A. C. Bhaktivédánty Svámího Prabhupády, zakladatele ISKCONu (hnutí Haré Kršna), který shrnuje i komentáře Rámánudži, Višvanátha Čakravartího, Baladéva Vidjábhúšana a Bhaktivinóda Thákura.

Obsah

Bhagavadgíta začíná ve chvíli, kdy slepý král Dhrtaráštra žádá mou­drého Saňdžaju, aby mu vyprávěl, co se děje na bitevním poli Kurukšétra. Saňdžaja (žák Vjásy) je jasnovidný a jeho vyprávění prolíná celou Bhagavad­­gítu.

Hlavní téma

Hlavním téma­tem je rozhovor mezi Ardžunou a Kršnou uprostřed bitevního po­le (Kurukšetra). Ardžuna, přední bojovník pánduovců, zjišťuje, že v nepřátelské armádě je mnoho příbuzných a svěřuje se svému vozataji Kršnovi:

: „ó Kršno, když vidím své vlastní příbuzné, chtivé boje, v bojovém seskupení, údy mi malátní, vysychá mi v ústech, chvěji se po celém těle a vlasy se mi ježí. Luk Gándíva mi z ruky padá a kůže na mně jen hoří. +more Nemohu se udržet na nohou a mysl jako by mi bloudila. Vidím zlověstná znamení, ó Kéšavó; a v tom, že v boji mám zabíjet příbuzné, nespatřuji nic dobrého“.

Kršnova odpověď na Ardžunovy pochybnosti je hlavní náplní celé Bhagavadgíty.

Odpověď

Mahariši Maheš Jógí doslova říká: „Ať každý člověk využije praktickou moudrost, kterou poskytuje verš 45, druhé kapitoly a tím vylepší všechny aspekty svého života a získá věčnou svobodu v božském vědomí“.

Bhagavadgíta zpěv II. Jóga a vědění verš 45. +more : traigunjavišajá védá : nistraigunjó bhavárdžuna : nirdvandvó nitjasattvasthó : nirjógakšéma átmaván.

: Védy pojednávají o třech gunách, : Zbav se vlivu tří gun, ó Ardžuno, : zbav se pro­ti­­kladů, zůstaň pevný v sattvě, : nevlastni nic (jiného), než sama sebe

Bhagavadgíta zpěv II. Jóga a vědění verš 48. +more : jógastha kuru karmáni : sangam tjaktvá dhanandžaja : siddhjasiddhjóh samó bhútvá : samatvam jóga učjaté.

: Vytrvej v józe, ó Dhanandžajo, konej svou povinnost, : zůstaň ale neovlivněn úspěchem či neúspěchem; : takovému vyrovnanému stavu mysli se říká jóga.

Poselství

Otázka a odpověď v Bhagavadgítě mají za úkol rozhodnout spor, který začal už v upanišadách a v raném buddhismu - má člověk jednat nebo se zcela vzdát činorodé aktivity. Bhagavadgíta říká: jednat, ale vzdát se plodů svých činů. +more * Bhagavadgíta ukazuje techniku, kterou je možné dosáhnout stavu jógy v kapitole VI. 11-14: *: Vyhledá si skryté místo, aby očistil své srdce. Nechť je to místo suché, se sedátkem ani příliš vysokým, ani příliš nízkým, a budiž to místo trvalé. Nechť je vystláno posvátnou trávou kuša a pokryto antilopí kůží a lněným plátnem. A tam ať usedne s myslí zaměřenou k jednomu bodu a s utišenými smysly se očisťuje. Nechť drží své tělo rovně a nehybně, šíj pevně a hlavu zpříma. Nechť má oči pevně upřeny na špičku nosu, aby zrakem nebloudil po okolí. A se srdcem klidným a nebojácným, s myslí zvládnutou a na mne upnutou, nechť tu sedí v rozjímání, pevný v slibu čistoty a všemi svými myšlenkami pohroužený v Mou nekonečnou podstatu. * Bhagavadgíta ukazuje cestu oddanosti bhakti, která vede k mókše, osvobození z koloběhu zrození a smrti samsáry. *: Lze mne však, Ardžuno, takto spatřit a pravdivě poznat a proniknout naprostou oddaností, ó hubiteli nepřátel. * Z filosofického hlediska dává Bhagavadgíta odpověď na pět základních pojetí pravdy: ** íšvara (bůh) ** džíva (duše) ** prakrti (hmota) ** karma (činnost) ** kála (čas).

Shrnutí zpěvů

Ardžunovy pochybnosti

Ardžuna žádá Kršnu, aby zajel s bitevním vozem mezi oba znepřátelené rody. Když vidí své příbuzenstvo, začne pochybovat a říká: „Je možné spáchat tak velký zlo­čin a zničit své vlastní příbuzenstvo v touze po moci a slávě. +more Není pro mě lepší vzdát se bez boje a dát se zabít neozbro­je­ný, než zabíjet příbuzné se zbraní v ruce. “.

Jóga a vědění

Ardžuna se svěřuje Kršnovi se svými pochybnostmi. Kršna vysvětluje: „Jednej v souladu se svou vlastní dharmou a nepochybuj, protože pro váleč­níka není nic lepšího, než aby vedl spravedlivý boj. +more Vytrvej v józe, ó Ardžuno, konej svou povinnost, zůstaň ale neo­vlivněn úspěchem či neúspěchem. “.

Činnost bez lpění

Ardžuna chce vědět, proč musí bojovat. Kršna vysvětluje: „Konej vždy svou přidě­lenou povinnost bez touhy po odměně. +more Mu­síš jednat s ohledem a ku pro­spěchu všech. Proto, nejlepší z potomků králů, zvládni nejprve své smysly a vyhlaď tužby, tyto zlovolné hubitele pozná­ní a rozlišení. “.

Tradice vědění

Ardžuna se ptá: „V jaké tradici se toto vědění uchovalo. “ Kršna vysvětluje: „Toto prastaré vědění o józe, které bylo velmi dobře utajeno, nyní já sdě­­luji tobě, neboť jsi se mi oddal a jsi můj pří­tel. +more Proto, když jsi rozetnul ostřím poznání po­chy­by, zrozené z nevědomosti, jež sídlí v tvém srdci, najdi útočiště v józe, po­vstaň ó Bhárato. “.

Činnost v oddanosti

Ardžuna se ptá: „Co je lepší, zřeknutí se činnosti nebo být činný. “ Kršna vysvětluje: „Není rozumné mluvit o sánkhje a o józe ja­ko o odlišných (cestách). +more Jenom jógín jedná tělem, myslí, intelektem a smysly bez pout a pro očistu sama sebe. Jenom ten pro kterého je osví­cení nejvyšším cílem je navždy osvobo­zen. “.

Jóga a meditace

„Jógín zastaví změny mysli poznáním její neprojevené podstaty. Dlouhodobě a v samotě ztiší mysl tím, že nic neočekává a nic nevlastní. +more Na čistém, chráněném místě si upraví pe­vné místo, ani vysoko, ani nízko a pokryje je kuša trávou, kůží a látkou jedno přes druhé. Na toto místo usedne a začne provádět jógu osvěcující mysl. “.

Vědění a moudrost

Kršna vysvětluje: „Je osm vnějších projevů mé podstaty: země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, intelekt a jáství. Věz, že nejsem v ničem, ale všechno je ve mně. +more Věz, že jiná je má vyšší podstata - jívabhútám, která tvoří a udr­žuje svět. Ve mně je obsaženo to největší i to nej­menší. “.

Nepomíjivost brahma

Ardžuna se ptá: „Co je brahma. “ Kršna vysvětluje: „Brahma je svrchovaný, nepomíjivý vesmírný princip a to, čemu se říká vnitřní pod­stata všeho. +more Karmy jsou důsledky (visargah) vzni­klé vývojem bytostí. Adhibhúta je pomíjivá příroda, adhidaiva je nepomíjivý věčný duch a adhijadžňa je osobní obětní jáství, ó nejlepší z vtě­lených. “.

Důvěrné vědění

Kršna vysvětluje: „Všechny projevy tohoto světa existují ve mně v neprojevené podobě. Všechny by­tosti jsou mou součástí, ale já nejsem sou­částí nikoho. +more I když nejsem součástí nikoho, přesto obsahují všechny bytosti mojí božskou jógu a všechny bytosti sídlí ve mně. “.

Vyjevení vnějších projevů

Ardžuna říká: „Jsi nejvyšší brahma, věč­ný příbytek nejvyššího věčného pu­ruša. Vyjev mi tedy celou svou božskou pod­statu, jíž jsi naplnil tento svět. +more Všichni svatí věštci to o tobě říkají; Nára­da, Asita, Dévala a také Vjása. Dokon­ce i ty sám to říkáš o sobě. Vím, ó Kršno, že všechno, co jsi řekl, je pra­vda. “.

Zjevení kosmické podoby

Kršna vysvětluje: „Nuže tedy, ó Pártho, pohleď na moji božskou podobu tisíce druhů, přerozličných barev a různých tvarů. Pohleď na áditje, vásy, rudry, ašviny a márutse; pohleď také na věci a divy nevídané, ó mocný králi. +more V mém těle je obsažen celý kosmos. “.

Jóga a oddanost

Ardžuna se ptá: „Kdo je pokročilejší ve vědění jógy. Ti oddaní, kteří tě neustále uctívají, nebo ti, kteří tě vidí jako nepro­jeveného a nehynoucího boha. +more“ Kršna odpověděl: „Ti, kdo neustále následují tuto nesmrtel­nou dharmu, jsou obdařeni vírou ve mě a vidí ve mně nejvyšší cíl - tito od­da­ní jsou mi nejmilejší. “.

Rozlišení těla a ducha

Kršna vysvětluje: „Někteří dosáhnou (osvícení) meditací a zážitkem sama sebe, sama sebou (samádhi), jiní cestou poznání (sánkhja) a jiní cestou (dobrých) skutků (karma). Ale i jiní, kteří sami nepoznali (jógu), ale slyšeli o oddanosti jiných, i oni přemohou smrt oddaností tomu, co slyšeli. +more“.

Tři kvality hmotné přírody

Kršna vysvětluje: „Vyjevím ti teď vědění, které je nejvyšší ze všech a jehož poznáním mnozí světci dosáhli na tomto světě nejvyšší dokonalosti. Tím, že dosáhli tohoto vědění a splynuli se mnou, nebudou zrozeni v době stvoření ani zničeni v době úpadku. +more Ve mně sídlí velké brahma; zárodek přinášející zrod všech živých bytostí, ó Bhárato. “.

Nejvyšší podstata bytí

Kršna vysvětluje: „O stromu ašvattha se říká, že je nezhubitelný, protože má kořeny nahoře i dole a jeho listy jsou chvalozpěvy vědění. Ten, kdo to chápe, je znalcem véd. +more Je rozvětvený nahoře i dole a je vyživován gunami. Objekty smyslů jsou jeho pupeny a dole rozvětvené kořeny dávají vzniknout koloběhu příčin a následků lidského života. “.

Božská a démonická podstata

Kršna vysvětluje: „Jsou tři temné brány, které ničí átma; smyslnost, zloba a také chamtivost. Těmto se musíme vyhnout. +more Člověk, jenž je osvobozen od těchto tří temných bran, dělá to, co je dobré pro átma a tím dosáhne nejvyššího stavu (bytí), ó synu Kuntí. “.

Trojí podstata života

Kršna vysvětluje: „V souladu s podstatou každé (bytosti), ó Bhárato, záleží na životním přesvědčení, neboť každý člověk je to, v co věří. Sattvický člověk zbožňuje bohy, radžasický člověk uctívá polobohy a démony a tamasický člověk se klaní duchům a strašidlům. +more“.

Jóga a sebeobětování

Kršna vysvětluje: „Opravdovým sebeobětováním - sannjása, rozumí světci činnost bez lpění na plodech a moudří tím rozumí ovládnutí tužeb. “ Saňdžaja praví: „Z Vjásovy milosti jsem vyslechl toto důvěrné tajemství o nejvyšší józe, jak ji osobně vyjevil Kršna, nejvyšší pán jógy. +more“.

Česká vydání

Bhagavadgita: učení pantheistické Boha zjeveného, František Urbánek, Praha 1877, přeložil František Čupr, * Bhagavad-Gita čili vznešena piseň o nesmrtelnosti, Josef Koch, Praha 1900, přeložil Václav Procházka, * Bhagavad-Gítá, Cyrill M. +more Höschl, Klatovy 1920, přeložila Pavla Maternová, * Bhagavad-Gita: píseň o božství, čili Nauka o božském bytí a nesmrtelnosti, Zmatlík a Palička, Praha 1926, přeložil Karel Weinfurter, znovu 1935. * Bhagavadgítá neboli Zpěv vznešeného, Jaroslav Jiránek, Železný Brod 1945, přeložil Rudolf Janíček, nový překlad stejného překladatele Supraphon, Praha 1989 a Santal, Liberec 1995 a 1998. * Bhagavadgítá, Odeon, Praha 1976, přeložili Jan Filipský a Jaroslav Vacek, znovu Votobia, Olomouc 2000. * Bhagavadgíta - taková jaká je, Bhaktivedanta Book Trust, Praha 1983, z anglického překladu A. C. Bhaktivédánty Svámího Prabhupády přeložila Svatoslava Zbožná, znovu 1991 a 1998. * Bhagavadgíta aneb Zpěvy o Vznešeném, Ajurvédské centrum Santóš, Praha 1998, přeložil Svetislav Kostić. * Bhagavadgíta, Pragma, Praha 1999, z anglického překladu Svámího Prabhavanandy a Christophera Isherwooda přeložila Jana Žlábková, * Bhagavadgíta, Onyx, Praha 2007, z anglického překladu dopněného komentáři Sarvepalliho Radhakrišnany přeložii Rudolf Skarnitzl [url=http://www. rudolfskarnitzl. cz/Knizni_preklady/knizni_preklady. htm]dostupné online[/url] , * Bhagavadgíta, Centrum Spirála a Dauphin, Praha 2008, přeložila Věra Bělohlávková, * Bhagavadgíta, [url=https://www. gnostica. cz/knizni-nabidka/]Biblioteca Gnostica,[/url] Praha 2018, přeložil [url=https://www. gnostica. cz/]Jan Kozák[/url].

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Védy * Jóga * Sánkhja * Védánta * Brahman * Májá * Ájurvéda * Prána

Externí odkazy

[url=http://vedabase. com/cs/bg]On-line verze překladu Bhagavadgíta taková, jaká je od A. +more C. Bhaktivédánta Svámího Prabhupády[/url] * [url=http://www. gitasupersite. iitk. ac. in/srimad. language=dv&field_chapter_value=1&field_nsutra_value=1]Gita supersite s různými komentáři[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20151117015614/http://eternalreligion. org/listen-to-bhagavad-gita-free/]Audio nahrávky tradičního způsobu recitace Bhagavadgíty, včetně audio překladu - hindština, gudžaratština, angličtina, španělština, francouzština[/url] * [url=http://osviceni. unas. cz/texty/bhagavadgita. html]Text Bhagavadgíty v překladu R. Janíčka[/url] * Kniha [url=http://www. rudolfskarnitzl. cz/Knizni_preklady/Download/rs_bhagavadgita. pdf]Bhagavadgíta[/url], Onyx, Praha 2007 z anglického překladu s komentáři Sarvepalliho Radhakrišnany v překladu Rudolfa Skarnitzla, [url=http://www. rudolfskarnitzl. cz/Knizni_preklady/knizni_preklady. htm]odkazy vč. audio nahrávek[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110529130542/http://harekrsna. cz/cvs/files/Bg_pruvodce_Kasya_Jan_ed. pdf]Průvodce Bhagavadgítou (pdf)[/url].

Kategorie:Mahábhárata Kategorie:Starověká indická literatura Kategorie:Hinduistická literatura