Jóga

Jóga (v dévanágarí योग, v původním konkrétním významu znamená jho, nejbližší český překlad spojení) znamená obnovení spojení individuálního Já (Átman) s universálním Bytím (Brahman (=Brahma) / paramátman). Sanskrtský výraz jóga, odvozený od slovního kořenu judž, má mnoho různých významů, z nichž nejužívanější jsou: připoutat, spojit, sjednotit, jednota nebo ovládnout.

Nejstarší zmínky o józe pocházejí z bráhman (900 až 500 př. n. +more l. ) jako o asketických praktikách světců. V upanišadách se mluví o způsobech meditace a uctívání, které pochází z let kolem 900 př. n. l. Nejznámější zmínky o józe pocházejí z Bhagavadgíty (200 př. n. l. ) a Pataňdžaliho jóga súter (300 až 200 př. n. l. ).

Přehled

Cestou jógy je možné překonat nepravé ego (ahankára); toto falešné ego zastírá pohled na pravou podstatu bytí a činí nás nešťastnými, neboť se upínáme na dočasnou hmotnou existenci v podobě našeho hmotného těla a hmotného světa, které jsou zdroji utrpení (duhkha). Podle filosofie jógy je pravou podstatou života věčné bytí (sat), vědomí (čit) a blaho (ánanda). +more S touto podstatou se jogín na konci své cesty trvale ztotožní, což se nazývá osvícení nebo osvobození (mókša). Povaha tohoto ztotožnění je v různých školách jógy (daršany) různě definována.

Bhagavad Gita

Bhagavadgíta, v dévanágarí: भगवद् गीता, a v českém překladu „Píseň Vznešeného“, je jednou z nejvýznamnějších posvátných knih hinduismu. Její autoritu přijímají všechny hlavní hinduistické filosofické školy nazývané také daršany. +more Je součástí rozsáhlého staroindického eposu Mahábhárata (kapitoly 25-42 knihy Bhíšmaparvan). Mahábhárata vznikala postupným přidáváním a rozšiřováním v letech 800 až 400 př. n. l. a Bhagavadgíta byla pravděpodobně dokončena v období kolem roku 200 př. n. l.

V Bhagavadgítě je sanskrtské slovo jóga užito v mnoha spojitostech a významech:

* Karmajóga - jóga nesobecké činnosti. Jógin se snaží o nesobecký život a nesobeckou službu druhým bytostem; touto jógou se očišťuje charakter člověka, mysl i vědomí. +more * Bhaktijóga - jóga lásky a oddanosti; v této józe žák, bhakta, uctívá božstvo v některé jeho podobě či formě (Višnu, Šiva ap. ) a odevzdává mu svůj život. Láska a sebeobětování ruší iluzi nepravého ega a jógin dosahuje osvícení. * Džňánajóga - jóga poznání a moudrosti; jógin takto dospívá k sebepoznání a osvícení studiem a meditací.

Jóga sútry

Pataňdžali (v dévanágarí पतञ्जलि ) je znám jako autor jóga súter a obšírného komentáře Mahábhášja na Pániniho Osmero pojednání (Aštadhjájí), kde komentuje sanskrtskou gramatiku. Není ale dokázáno, že obě tato díla pocházejí od téhož autora; jeho nejznámějším dílem jsou Jógasútry, které komponoval v letech 200 až 150 př. +more n. l. Podle Pataňdžaliho samádhipáda je jóga:.

योगश्‍चित्तवृत्तिनिरोधः (jógaš čitta-vrtti-niródhah) - zastavení proměn mysli - Jóga sútra, samádhipáda 1.2

a vysvětluje v sadhanapáda osm odvětví jógy (jógánga ánušthánád), závislých na stavu vědomí (džňánah díptih), které vedou ke sjednocení (vivékah khjátéh): Vrks ásana # Jama - vývojem správného jednání - pravdivost (satja), nenásilnost (ahimsá) nesobeckost (astéja), mravnost (brahmačarja) a bezmajetnost (aparigraha); # Nijama - vývojem duchovních hodnot - čistota (šauča), soucit (santóša), askeze (tapas), studium véd (svadhája), oddanost Nejvyššímu pánu (íšvarapranidhána); # Ásana - vývojem držení těla (klasická hatha jóga); # Pránájáma - vývojem vdechu, výdechu a zadržení dechu; # Pratjáhára - vývojem nelpění na objektech smyslů; # Dháraná - vývojem zaměření smyslů; # Dhjána - vývojem meditace o paramátman; # Samádhi - vývojem spojení s paramátman;

Cesty

Lidé se liší svými city, myšlenkami, cíli a zálibami. Proto také existují různé jógové cesty, které vyhovují odlišným sklonům a vlohám různých lidí. +more Nejsou od sebe zcela oddělené; jsou spolu naopak navzájem provázány:.

* Karmajóga se zabývá činy, jejich příčinami a následky. Každý skutek působí na tělo, mysl a vědomí, a podle úmyslu a etické hodnoty, s níž byl vykonán, pak vypadá i výsledek.

* Bhaktijóga je cestou oddanosti a lásky k Bohu i celému stvoření - k lidem, stejně jako ke zvířatům a celé přírodě.

* Rádžajóga je nazývána také královskou cestou jógy nebo osmistupňovou stezkou. Je to cesta sebekázně a zahrnuje mimo jiné i techniky, které jsou nám známy - ásany, pránájámy, meditace a krije.

* Džňánajóga je filozofická cesta. Studiem, cvičením a praktickými zkušenostmi vede k sebepoznání a k rozlišení mezi skutečností a neskutečností.

* Hathajóga znamená disciplinované cvičení a jednání s využitím síly vůle a energie. Hathajóga zahrnuje šest očistných technik, šat krijí neboli šat karem.

Poznámky

Průkopnicí jógy v Československu byla Milada Bartoňová (1917-2008), Československo navštěvovali na pozvání vládních představitelů čelní představitelé jógy např. André van Lysebeth, Mukund Vinájak Bhóle, Vishnudevananda Saraswati z Kanady, Višvaguru Mahéšvaránada z Vídně a jiní. +more Širší veřejnosti byla roku 1972 zpřístupněna kniha André van Lysebetha Jóga a Tělovýchovná jednota Jóga Olomouc vydala v roce 1979 knihu Jaroslava Šedivého (1926-2002) Jóga očima lékaře. Lékaři studovali účinky jógy v Indii ve střediscích Višvayatan Jóga ášram v Novém Dillí, v Kaival yadhama a Yoga Institute Santa Cruz v Bombaji, dále pak v Yoga Sadhana Kerndra v Benáresu. Tato střediska prováděla na mezinárodní úrovni výzkum léčebných účinků jógy; takto získané poznatky byly aplikovány v psychiatrii a ve střediscích vrcholového sportu v Československu.

České čtenáře podrobně seznámil s filozofií a praxí různých druhů jógy Ing. Jiří Vacek v patnáctidílné řadě Nejvyšší jóga a mystika.

Kritika

Bengálský marxistický filosof Debíprasád Čattopádhjáj (দেবীপ্রসাদ চট্টোপাধ্যায) napsal o józe:

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Hatha jóga * Bhagavadgíta * Pataňdžali * Pánini * Upanišady * Brahman * Májá * Kundalini jóga * Relaxační techniky pro děti * Dancejóga

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20080130081406/http://www. gitasupersite. iitk. ac. in/optionnew. php3]Gita supersite s různými komentáři[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090117014035/http://www. vaisnava. cz/clanek_en. php3. no=24]Audio nahrávky tradičního způsobu recitace Bhagavadgíty[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090216065035/http://mystika. cz/nabozentsvi/hinduismus/hindu-Bhagavad-gita. htm]On-line verze překladu Bhagavadgítá taková, jaká je[/url] * [url=http://osviceni. unas. cz/texty/bhagavadgita. html]Text Bhagavadgíty v překladu R. Janíčka[/url] * [url=http://www. sisyfos. cz/index. php. id=slovnik&act=zobrazit&idd=&pismeno=&vyraz=1189078527&heslo=J%F3ga]Jóga ve slovníku esoteriky a pavěd[/url] * [url=https://www. yoggspiration. cz/]Jógová praxe v každodenním životě[/url] * [url=http://svami-vivekananda-spisy0. webnode. cz]Svámí Vivékánanda: spisy (popisy jednotlivých jóg)[/url] * [url=http://joga. cz/system]Systém Jóga v denním životě, Paramhansa svámí Mahéšvaránanda[/url].

Kategorie:Indická literatura Kategorie:Védská filozofie Kategorie:Hinduismus