Riap
Author
Albert FloresRiap nebo Repo-Eceri ( Риаԥ, a megrelsky რეფო-ეწერი - Repo-Eceri) je vesnice v Abcházii v okrese Gali. Leží přibližně 7 km západně od okresního města Gali. Na západě sousedí také s Primorskem, na severozápadě a severu s Ačgvarou a s Šašalatem v okrese Očamčyra, které odděluje řeka Chob, na východě s Šašikvarou, na jihovýchodě se Sidou a na jihu s Horním a Dolním Bargjapem.
Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Riap (rusky Ряпская сельская администрация, abchazsky Риаԥ ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu se okrsek jmenoval Repo-Ecerský selsovět (Репо-Эцерский сельсовет).
Části obce
Součástí Riapu jsou následující části:
* Riap (Риаԥ) * Tchinaškar (Ҭхинашькар) - gruz. Tchinaškari (თხინაშკარი) * Chumeni-Natopuri / Šchartup / Achuštaara (Хумени-Наҭоҧури / Шьхарҭуԥ / Ахуштаара) - gruz. +more ხუმენი-ნათოფური * Chumuškur / Ryšcha (Хумушькәыр / Рышха) - gruz. Chumuškuri (ხუმუშკური).
Historie
Riap resp. Repo-Eceri byl v minulosti součástí gruzínského historického regionu Samegrelo, od +more_století'>17. století Samurzakanu. Po vzniku Sovětského svazu byla vesnice součástí Abchazské ASSR a spadala pod okres Gali. Téměř celá populace byla gruzínské národnosti.
Během války v Abcházii v letech 1992-1993 byla obec ovládána gruzínskými vládními jednotkami. Na konci této války zdejší obyvatelé uprchli z Abcházie. +more Polovina se po skončení bojů vrátila a ocitla se pod vládou separatistické Abcházie. Došlo k přejmenování obce z gruzínského Repo-Eceri na Riap.
Dle Moskevských dohod z roku 1994 o klidu zbraní а o rozdělení bojujících stran byl Riap začleněn do nárazníkové zóny, kde se o bezpečnost staraly mírové vojenské jednotky SNS v rámci mise UNOMIG. Mírové sbory Abcházii opustily poté, kdy byla v roce 2008 Ruskem uznána nezávislost Abcházie.
Obyvatelstvo
Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 971 a jejich složení následovné:
* 956 Gruzínů (98,5 %) * 9 Abchazů (0,9 %) * 6 Megrelů (0,6 %)
Před válkou v Abcházii žilo v obci 684 obyvatel, v celém Repo-Ecerského selsovětu 1870 obyvatel.
Odkazy
Literatura
Kvarčija, V. E. +more Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s. * Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. ([url=https://docviewer. yandex. ru/view/0/. page=1&*=355QNCctvujNeFwhpyNhiQuUoch7InVybCI6InlhLWRpc2stcHVibGljOi8vSGI5dStETy9ST3J2T05nWkx4akI4dEQ1eWE3cjA2ZGUza3IrNHoxbkpMYz0iLCJ0aXRsZSI6Imt2YXJjaGlhX3ZfYXBzbnlfYXRvcG9uaW1pa2EucGRmIiwibm9pZnJhbWUiOmZhbHNlLCJ1aWQiOiIwIiwidHMiOjE1NjM4ODY3NjE2MDcsInl1IjoiODA1NjMxNzAxMTUxNTg3OTc5NCJ9]Dostupné online[/url]).