Richenza z Northeimu

Richenza z Northeimu (okolo 1087 / 1089 - 10. června 1141) pocházela z rodu Northeimských hrabat a byla saskou vévodkyní, královnou a císařovnou Svaté říše římské a poslední významnou consors regni.

Rodina, život a politický vliv

Richenza se narodila okolo roku 1087 / 1089 v manželství northeimského hraběte a fríského markrabího Jindřicha Tlustého († 1101) a Gertrudy Brunšvické (z Braunschweigu) († 1117), dcery míšeňského markrabího Ekberta I. Měla bratra +more_z_Northeimu'>Otu († 1117) a sestru Gertrudu († před 1165).

V roce 1100 se Richenza provdala za saského vévodu a pozdějšího císaře Lothara ze Supplinburgu (Süpplingenburgu), kterého její bohaté dědictví učinilo nejmocnějším mužem v Sasku. +more Manželé měli jedinou přeživší dceru Gertrudu (* 1115), která byla roku 1127 provdána za bavorského vévodu Jindřicha Pyšného z rodu Welfů († 1139), jejich synem byl Jindřich Lev (* 1129).

Richenza se po manželově boku stala roku 1125 římsko-německou královnou (korunována byla v Kolíně nad Rýnem) a roku 1133 císařovnou. Patřila k úzkému okruhu rádců svého manžela, na něhož měla silný vliv. +more Jako spoluvladařka byla mnohými žádána o intervenci u svého manžela a účastnila se i 2. italského tažení 1136-1137. Svého manžela též zastupovala na říšském soudu. Její politické postavení a vliv je možno vidět také v tom, že roku 1134 pomohla zbavit vévodu Fridricha II. Švábského říšské klatby.

Po smrti svého manžela (4. +more prosince 1137) se postavila do čela welfské strany proti Štaufům. a jako nového krále se snažila prosadit svého zetě Jindřicha Pyšného, a to na základě nároku založeného na jeho designaci umírajícím Lotharem III. O Letnicích následujícího roku se však v čele poselstva saských velmožů objevila na dvorském sjezdu v Bambergu a uznala králem Konráda III. Po smrti Jindřicha Pyšného (20. října 1139) se Richenza stala tvrdou obránkyní dědických nároků jeho syna Jindřicha Lva, o jehož výchovu se také starala, a podařilo se jí prosadit, aby byl v Sasku obecně uznán právoplatným vévodou.

Reference

Literatura

Prameny

Johann Friedrich Böhmer, Wolfgang Petke (edd. ): Regesta Imperii IV, 1. +more Die Regesten des Kaiserreiches unter Lothar III. und Konrad III. , Teil 1: Lothar III. , Köln u. a. 1994.

Bibliografie

Ennenová, E. : Ženy ve středověku, Praha 2001, s. +more 136. * Lexikon des Mittelalters 7, s. 829. * Fössel, A. : Die Königin im mittelalterlichen Reich. Herrschaftsausübung, Herrschaftsrechte, Handlungsspielräume, Stuttgart 2000, . * Ketsch, P. : Frauen im Mittelalter, Bd. 2: Frauenbild und Frauenrechte in Kirche und Gesellschaft, Quellen und Materialien, Düsseldorf 1984. * Kellermann-Haaf, P. : Frau und Politik im Mittelalter. Untersuchungen zur politischen Rolle der Frau in der höfischen Romanen des 12. , 13. und 14. Jahrhunderts, Göppingen 1986, .

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20060625060011/http://www. genealogie-mittelalter. de/deutschland_koenige_2/richenza_deutsche_koenigin_1141_northeimer_supplinburger/richenza_von_northeim_deutsche_koenigin_+_1141. html]genealogie-mittelalter. de[/url].

Poznámka k posloupnosti: Od roku 1127 až do své smrti v roce 1130 nebo 1131 byla římsko-německou královnou též Gertruda z Komburgu, a to jako manželka vzdorokrále Konráda Štaufského, který byl po Lotharově smrti roku 1138 zvolen římsko-německým králem jako Konrád III. +more.

Kategorie:Manželky panovníků Svaté říše římské Kategorie:Saské vévodkyně Kategorie:Německé královny Kategorie:Pohřbení v klášteře Königslutter Kategorie:Narození 11. +more století Kategorie:Úmrtí 1141 Kategorie:Ženy.