Rougemont
Author
Albert FloresRougemont je obec na jihozápadě Švýcarska, v okrese Riviera-Pays-d’Enhaut v kantonu Vaud. Žije zde obyvatel.
Geografie
Panorama obce Rougemont leží v nadmořské výšce 1007 m, vzdušnou čarou 28 km východně od hlavního města okresu, Vevey. +more Obec se nachází na mírně vyvýšeném místě na pravém (severním) úbočí horního údolí řeky Sány, na úpatí hory Rubli, ve východní části Pays-d’Enhaut, v severovýchodní části Vaudských Alp.
Území obce o rozloze 48,6 km² zahrnuje část Pays-d’Enhaut s okolními Alpami. Oblastí protéká od východu k západu v širokém údolí řeka Sána (francouzsky ); východní hranici tvoří zúžení Le Vanel, západní hranici ústí Ruisseau des Ciernes Picat. +more Na jih od řeky Sány se území obce rozprostírá přes vápencové hřebeny Le Rubli (2285 m n. m. ) a Rocher Plat (2257 m n. m. ) až k vrcholu Gummfluh, kde se nachází nejvyšší bod Rougemontu (2458 m n. m. ). Mokřady východně od Gummfluhu s horským jezerem Gour de Comborsin se nacházejí v pramenné oblasti potoka Chalberhönibach.
Na severu se oblast rozprostírá přes vrcholky Les Rodomonts (1879 m n. m. +more) až po horské pásmo Rochers des Rayes (2026 m n. m. ), Dent de Savigny (2252 m n. m. ) a Dent de Ruth (2236 m n. m. ), které se táhne od jihozápadu k severovýchodu. Východní hranici tvoří říčka Ruisseau des Fenils . Na severozápadě se území obce rozkládá až k údolí Ruisseau des Ciernes Picat a k úpatí Dent des Bimis (2161 m n. m. ), který je součástí masivu Vanil Noir. V roce 1997 tvořila 3 % rozlohy obce zastavěná plocha, 31 % lesy a lesní porosty, 48 % zemědělské plochy a necelých 18 % neproduktivní půda.
Rougemont zahrnuje vesnici Flendruz (983 m n. m. +more) nad ústím říčky Ruisseau des Ciernes Picat do Saane, osady Le Crêt (1035 m n. m. ) na západě a Les Allamans (1010 m n. m. ) na východ od obce, vysokohorskou osadu Ciernes Picat (1168 m n. m. ) ve stejnojmenném údolí na úpatí Vanil Noir a několik dalších vysokohorských osad a jednotlivých farem. Sousedními obcemi Rougemontu jsou Château-d’Oex v kantonu Vaud, Val-de-Charmey v kantonu Fribourg a Saanen v kantonu Bern.
Historie
Letecký pohled (1964) První písemná zmínka o obci pochází z roku 1104 a nese latinský název . +more Později se objevily názvy Robeomonte (1228), Rojomont (1270) a Rogemont. Název místa je odvozen z francouzského slova (červený) a latinského (hora).
Oblast Pays-d’Enhaut byla v 10. století dobyta hrabaty z Gruyères. +more Ti darovali část svého území opatství v Cluny, které v letech 1073 až 1085 založilo převorství Rougemont. Rougemont se tak stal duchovním centrem Pays-d’Enhaut. Patřil pod svrchovanost hrabat z Gruyères, které zastupoval správce. Hrad Vanel se nacházel v úžině Vanel od 12. století, ale v roce 1407 byl zničen.
Bratr Heinrich Wirczburg (z Vachu u Fürthu) provozoval v Rougemontu v roce 1481 krátce tiskárnu. Byl to mnich řádu Cluny a předtím pracoval v Ženevě u prvního tamního tiskaře Adama Steinschabera. +more Dílna v Rougemontu vydala dva tisky: ilustrovanou latinskou historickou knihu, z níž je dosud známo 64 výtisků, z nichž 8 se nachází ve Švýcarsku. Druhou knihou, která se zde objevila, byly Satyry římského básníka Aula Persia Flaca (známo 10 výtisků, žádný ve Švýcarsku), jejichž první vydání vyšlo v Benátkách v předchozím roce.
Když v roce 1554 zbankrotoval poslední hrabě z Gruyères, jeho věřitelé, panství Bern a Fribourg, si mezi sebou rozdělili majetek. Výsledkem bylo rozdělení horního saanského údolí: Pays-d’Enhaut a Saanenland připadly Bernu, zatímco Fribourg získal kontrolu nad regionem Gruyère. +more Bern na své části území okamžitě prosadil reformaci a převorství bylo zrušeno. Rougemont byl začleněn do hofmistrovství Saanen. V roce 1572 nechal Bern na místě bývalých převorských budov postavit hrad Rougemont, který se stal sídlem hofmistra.
Po pádu Staré konfederace patřil Rougemont v letech 1798-1803 během helvétského období ke kantonu Léman, který byl poté, když vstoupila v platnost mediační ústava, začleněn do kantonu Vaud. V roce 1803 byl přiřazen k okresu Pays-d’Enhaut.
Od roku 2012 je obec součástí přírodního parku Gruyère Pays-d’Enhaut.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
left | Rok | 1764 | 1850 | 1880 | 1900 | 1930 | 1950 | 2000 |
left | Počet obyvatel | 1287 | 1190 | 1256 | 1189 | 1150 | 922 | 901 |
Hospodářství
Až do začátku 20. století byl Rougemont vesnicí, která se vyznačovala převážně zemědělstvím. +more I dnes hraje ve struktuře zaměstnanosti obyvatelstva důležitou roli chov dojnic (výroba sýrů) a chov dobytka. Další pracovní místa jsou k dispozici v místních malých podnicích (zpracování dřeva, stavebnictví) a v sektoru služeb.
Pamětihodnosti
Kostel a hrad Rougemont Bývalý převorský kostel Saint-Nicolas slouží jako reformovaný kostel. +more Kostel má půdorys ve tvaru kříže se třemi loděmi a zachoval si podstatné prvky původního románského kostela. Při přestavbě v letech 1585-1587 byl přistavěn chór se třemi půlkruhovými apsidami. Střecha a kostelní věž v typickém bernském horalském stylu pocházejí ze 17. století.
Vedle kostela stojí na místě bývalých převorských budov hrad Rougemont, který byl postaven v roce 1572 a přestavěn v letech 1756-1759. Má schodišťovou věž a vnitřní nádvoří. +more Kostel, hrad a zbývající části ohradní zdi jsou památkově chráněny.
Rougemont má centrum obce s četnými dřevěnými domy ze 17. a 18. +more století, které mají fasády s řezbami, malbami a nápisy. Typické dřevěné domy ze 17. a 18. století se dochovaly také ve vesnici Flendruz.
Doprava
Železniční stanice Rougemont Obec má dobré dopravní spojení: leží na hlavní silnici č. +more 11, která vede z Aigle přes průsmyk Col des Mosses, Château-d’Oex a Saanen do Zweisimmenu v oblasti Berner Oberland. Úsek Château-d’Oex - Saanen dráhy Montreux-Berner Oberland-Bahn (MOB, francouzsky ) byl otevřen 20. prosince 1904.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.rougemont.ch/]Oficiální stránky[/url]