Rousínov
Author
Albert FloresRousínov (původně Nový Rousínov, hanácky Rósinov, Neuraussnitz) je město v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji, 12 km jihozápadně od Vyškova na pravém břehu potoka Rakovce při silnici z Brna do Olomouce. Žije zde obyvatel. Město dříve bylo známé hlavně výrobou nábytku.
Historie
Zaniklý pískovcový obelisk z roku 1804 u Rousínova, postavený na místě, kde císař Josef II. +more vyoral brázdu. Kresba Františka Richtera z roku 1827. První písemná zmínka o existenci vesnice Rousínov pochází z 24. června 1222, kterou se v listině krále Přemysla Otakara I. a Jindřicha Vladislava připomíná jako svědek (šlechtic) Petrus de Russinow. Další záznam je z roku 1321, kdy je již Rousínov i s mýtem zapsán jako zboží ke hradu Špilberku. Tehdy se naposledy objevuje v historických listinách jako ves.
Nový Rousínov byl hrazené městečko, což znázorňuje nejstarší mapa Moravy od Pavla Fabricia z roku 1569. Na kresbě je znázorněna vstupní brněnská brána (mýtní), po obou stranách s hradbami a nárožními obrannými věžemi.
Obyvatelstvo
Ve městě k počátku roku 2016 žilo celkem 5621 obyvatel. Z nich bylo 2749 mužů a 2872 žen. +more Průměrný věk obyvatel města dosahoval 41 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy ve městě žilo 5315 lidí. Nejvíce z nich bylo (18,4 %) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 15,3 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 6,8 %. Z celkem 4504 občanů města starších 15 let mělo vzdělání 35,9 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 11,5 % a bez vzdělání bylo naopak 0,4 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 2630 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 91,4 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 73,3 % patřilo mezi zaměstnance, 2,9 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 45,9 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl. Úhrnem 2249 obyvatel města (což je 42,3 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 1 434 obyvatel bylo Moravanů a 44 Slováků. Celých 1 293 obyvatel města však svou národnost neuvedlo.
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
text-align: center;" colspan="2" | Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | část Čechyně | 438 | 460 | 438 | 459 | 518 | 555 | 584 | 526 | 508 | 451 | 395 | 365 | 402 | 385 |
část Královopolské Vážany | 401 | 430 | 465 | 469 | 500 | 519 | 543 | 588 | 593 | 613 | 631 | 545 | 543 | 594 | |
část Kroužek | 341 | 359 | 368 | 374 | 375 | 410 | 403 | 350 | 376 | 356 | 307 | 266 | 275 | 286 | |
část Rousínov | 3826 | 2762 | 2691 | 2618 | 2697 | 3298 | 3362 | 3554 | 3488 | 3544 | 4376 | 5042 | 4720 | 4966 | |
část Nový Rousínov Židovská Obec | - | 676 | 587 | 612 | 647 | - | 646 | - | - | - | - | - | - | - | |
část Rousínovec | 338 | 328 | 380 | 362 | 546 | 541 | 671 | 645 | 734 | 618 | 607 | 310 | 373 | 590 | |
část Slavíkovice | 572 | 557 | 564 | 586 | 633 | 732 | 768 | 680 | 549 | 583 | 579 | 575 | 665 | 678 | |
část Vítovice | 278 | 269 | 284 | 281 | 337 | 409 | 402 | 354 | 400 | 374 | 374 | 328 | 304 | 299 | |
celá obec | 4281 | 4122 | 4138 | 4146 | 4581 | 4815 | 5375 | 4920 | 4904 | 4767 | 5081 | 4910 | 4922 | 5315 | |
Počet domů | část Čechyně | 86 | 89 | 90 | 93 | 97 | 98 | 122 | 127 | 128 | 125 | 125 | 144 | 152 | 153 |
část Královopolské Vážany | 69 | 77 | 81 | 92 | 100 | 105 | 125 | 158 | 161 | 167 | 182 | 194 | 198 | 209 | |
část Kroužek | 70 | 71 | 74 | 77 | 80 | 80 | 84 | 94 | 95 | 99 | 92 | 106 | 107 | 110 | |
část Rousínov | 504 | 382 | 384 | 392 | 419 | 446 | 578 | 782 | 1486 | 806 | 770 | 1036 | 1014 | 990 | |
část Nový Rousínov Židovská Obec | - | 136 | 132 | 132 | 127 | 118 | 122 | - | - | - | - | - | - | - | |
část Rousínovec | 68 | 71 | 74 | 77 | 106 | 113 | 136 | 164 | - | 166 | 170 | 131 | 134 | 221 | |
část Slavíkovice | 72 | 99 | 110 | 122 | 136 | 146 | 159 | 181 | - | 175 | 172 | 222 | 232 | 238 | |
část Vítovice | 44 | 50 | 59 | 61 | 74 | 78 | 85 | 100 | 100 | 101 | 103 | 110 | 118 | 122 | |
celá obec | 661 | 716 | 746 | 784 | 866 | 902 | 1061 | 1215 | 1227 | 1236 | 1229 | 1425 | 1448 | 1548 |
Náboženský život
Obec je sídlem římskokatolické farnosti Rousínov u Vyškova. Ta je součástí děkanátu Slavkov - Brněnské diecéze v Moravské provincii. +more Farním kostelem je kostel svatého Václava. Místním knězem je Andrzej Wasowicz, farář. Při censu prováděném v roce 2011 se 1387 obyvatel obce (26 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 992 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 843 obyvatel k římskokatolické církvi (16 % ze všech obyvatel obce), dále 2 k pravoslavné, 33 k Církvi československé husitské, 8 k českobratrským evangelíkům a 2 ke Svědkům Jehovovým. Úhrnem 1 534 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 2 394 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.
Obecní správa a politika
Město Rousínov spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Vyškov. Zároveň je Rousínov obcí s pověřeným obecním úřadem, pod který spadá dalších pět obcí: Habrovany, Komořany, Olšany, Podbřežice a Tučapy. +more Celková rozloha Rousínova i s těmito obcemi činí něco kolem 63 km².
Zastupitelstvo a starosta
Město náleží k Jihomoravskému kraji a je jedním z pěti měst okresu Vyškov. V místních volbách je voleno 15 členů městského zastupitelstva, ti poté ze svých řad vybírají starostu, jeho dva zástupce a další členy městské rady, která má dohromady 5 členů.
Při volbách do městského zastupitelstva na funkční období 2014-2018 byla v Rousínově volební účast 49,76 %. +morejpg|náhled'>Rousínovská synagoga
Volební strana | Počet hlasů | Počet zastupitelů |
---|---|---|
left |KDU-ČSL | 7 087 | 4 |
left |ProRousínovsko | 6 621 | 4 |
left |S rozumem pro veřejnost | 3 503 | 2 |
left |ČSSD | 2 932 | 1 |
left |ANO | 2 531 | 1 |
left |KSČM | 2 332 | 1 |
left |SNK - Rousínov pro lidi | 2 233 | 1 |
left | ODS | 2 011 | 1 |
left| Celkem | 29 250 | 15 |
Členění města
Rousínov se člení na sedm částí, které leží na pěti katastrálních územích: * k. ú. +more Rousínov u Vyškova - části Rousínov, Rousínovec a Slavíkovice * k. ú. Čechyně - část Čechyně * k. ú. Královopolské Vážany - část Královopolské Vážany * k. ú. Kroužek - část Kroužek * k. ú. Vítovice - část Vítovice.
Hospodářství
Průmysl a zemědělství
Rousínov se na přelomu 19. a 20. +more století stal kulturním centrem okolních 11 obcí. Kdysi městská královská obec si získala věhlas v nábytkářském průmyslu. Bohatá bednářská cechovní tradice vedla k založení větších nábytkářských podniků. Jako první vznikl v roce 1864 podnik Ambrože Sedlmajera a druhý hned na to Jana Osolsobě. Před první světovou válkou jich zde bylo již 12 a před druhou 72. Největším nábytkářským podnikem po druhé světové válce byly UP závody se 3000 zaměstnanci (1962). Dalšími předními podniky ve městě byly - státní výrobna autodílů, Dřevodílo či cihelny Gustava Klimeta. Jednotné zemědělské družstvo bylo založeno ve Slavíkovicích a v Rousínovci v letech 1956 a 1957. Tehdy obdělávalo 577 ha půdy a mělo 155 zaměstnanců. Největším podnikem v Rousínově byly nábytkářské UP závody, později Tusculum, a. s. s 500 zaměstnanci, které převzala společnost JITONA Soběslav a v srpnu 2008 závod uzavřela a propustila téměř všechny zaměstnance.
Dnešními předními podniky v Rousínově jsou: * EDP European Data Project s tisícovkou zaměstnanců (sídlící v Komořanech, v Rousínově velká výroba v bývalém ROSTROJi) * Skromet s. r. +moreo. - zámečnická firma * FEROBET s. r. o. - výroba betonových stavebních prvků * Dřevodílo Rousínov, v. d. - truhlářství * Dýhy Večeřa a spol. * Devon Rousínov, s. r. o. - firma na zpracování plastů * EURO NÁŘADÍ s. r. o. - velkoobchod nářadím (sídlící v areálu JITONY).
Doprava
V Rousínově je od roku 2010 využíváno autobusové nádraží. Nachází se na něm 8 nástupišť. +more Ze 2 nástupišť jezdí dálkové autobusy směrem na Ostravu, Olomouc, Zlín a Přerov, další čtyři nástupiště slouží k regionálním linkám a některým dálkovým autobusům (Liberec, Hradec Králové, Litomyšl…) a poslední dvě nástupiště slouží místním linkám (Rousínov - Kr. Vážany - Vítovice - Habrovany Olšany a Rousínov - Čechyně - Kroužek). Železniční stanice se nachází ve Slavíkovicích. Autobusová a železniční doprava je zajištěna linkami IDS JMK.
Silniční spojení města Rousínova zajišťuje dálnice D1/E462, na kterou bylo město připojeno v roce 1996 obousměrným dálničním exitem 216 - Rousínov. Město leží také na silnici II/430 spojující Brno a Vyškov. +more Dále jsou na území města silnice III. třídy: * III/0502 Němčany - Rousínovec - Rousínov * III/0503 ze silnice III/0502 na Kroužek * III/0473 ve Slavíkovicích * III/0475 ve Slavíkovicích k železniční stanici * III/0476 Rousínov - D1 - Slavkov u Brna * III/0477 ze silnice II/430 na Čechyni * III/37926 Habrovany - Rousínov * III/37931 Rousínov - Královopolské Vážany - Habrovany * III/37932 Královopolské Vážany - Vítovice * III/3834 Slavíkovice - Viničné Šumice.
Společnost
Základní umělecká škola Františka Sušila
Školství
V Rousínově je jedna veřejná základní škola (na ulici Habrovanská), jedna alternativní soukromá základní škola Prameny (založena v roce 2015) a jedna mateřská škola (na ulici Habrovanská). Nachází se zde i Základní umělecká škola Františka Sušila se zaměřením na výuku hudebních, výtvarných a tanečních oborů (na Sušilově náměstí).
Největší vybudovanou střední školou v Rousínově bylo Střední odborné učiliště nábytkářské (SOUN Rousínov), které kvůli úbytku učňů převzala Integrovaná střední škola Slavkov u Brna, která měla v Rousínově odloučené pracoviště pro výuku autoklempířů. V současnosti se v areálu rousínovského učiliště vyučuje již jen praxe pro několik málo studentů školy.
Sport
V Rousínově působí několik sportovních organizačních spolků. Mezi největší lze považovat Tělovýchovnou Jednotu Framoz s 577 aktivními členy a 4 oddíly, která vlastní fotbalový stadion se zatravněným hřištěm, 2 tenisovými kurty a škvárovým tréninkovým hřištěm. +more Mezi další sportovní zařízení, jež lze ve městě využít patří zimní stadion, fotbalový stadion, tenisové kurty a dvě tělocvičny základních škol. Tradici zde má i požární sport. Město též pořádá sportovní akce převážně regionálního charakteru. Na podzim roku 2011 byla otevřena nová sportovní hala.
Sbor dobrovolných hasičů funguje od roku 1883, ale až v roce 1997 byla původní organizace a výjezdní jednotky převedena na samostatnou jednotku města Rousínova. JSDH s 19 členy patří do kategorie JPO III, má k dispozici tři zásahová vozidla její vybavení jí umožňuje zásahy jak u požárů, tak u většiny mimořádných událostí.
Pamětihodnosti
Filiální kostel svaté Máří Magdalény z let 1696-1717 na Sušilově náměstí * Radnice s barokní fasádou na náměstí z 1. poloviny 18. +more století * Kaple svatého Floriána * Kříž Františka Sušila na Sušilově náměstí * Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1772 na Sušilově náměstí * Rodný dům Františka Sušila na Sušilově náměstí * Synagoga od roku 1591 sloužila náboženskému účelu a to nepřetržitě až do počátku německé okupace v roce 1938. Od 5. března 1940 byla budova synagogy na základě rozhodnutí říšského protektora zahrnuta do majetku Vystěhovaleckého fondu. * Židovský hřbitov jižně od Sušilova náměstí v ulici Trávníky * Farní kostel svatého Václava * Socha svatého Jana Nepomuckého * Zvonice se sochou svatého Jana Nepomuckého * Poštovní stanice Stará pošta u silnice do Holubic * Busta Pankráce Krkošky.
Osobnosti
František Sušil, národní buditel, sběratel písní a tanců a kněz (1804) * Albert Wlach, otec rakouského architekta Oskara Wlacha * Menahem Mendel Auerbach, rabín * Moritz Jellinek, revolucionář roku 1848, lékař * Rosa Barach, spisovatelka, pedagožka, novinářka * Siegfried Reiter, filolog * Vladimír Čermák, soudce Ústavního soudu ČR, zakladatel katedry politologie na MU * Radek Suchomel, mistr Evropy a vicemistr světa v kulturistice * Mikuláš Braschmann, matematik * František Pisko, fyzik * Viktor Svoboda, právník a propagátor žehu * Karel Wittek, brněnský školský pracovník * Jakob Brüll, rabín * Nehemiah Brüll, rabín * Alois Šild, letecký modelář * Viktor Oppenheimer, sochař, malíř, grafik a pedagog
Mikroregion Rakovec
+more8'>náhled Svazek obcí mikroregionu Rakovec byl zaregistrován 12. března 2003 a tvoří jej celkem 6 obcí: Habrovany, Komořany, Olšany, Podbřežice, Rousínov, Tučapy. Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu. Sídlem svazku obcí byl ustanoven Městský úřad v Rousínově.
Partnerská města
Dervio, Itálie (od roku 2005) * Halasztélek, Maďarsko (od roku 2003) * Podbranč, Slovensko (od roku 2005)
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Římskokatolická farnost Rousínov u Vyškova * TJ Tatran Rousínov
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20131024035449/http://knihovna. rousinov. cz/]Městská knihovna Rousínov[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20181201181728/https://www. hasicirousinov. cz/]JSDH města[/url] * [url=http://zidi-rousinov. webnode. cz/]Historie židovské komunity v Rousínově[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20131101075428/http://hala. rousinov. cz/]Sportovní hala Rousínov[/url] * [url=http://www. zsrousinov. cz/]Základní škola Rousínov[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20151022094630/http://ms. rousinov. cz/]Mateřská škola Rousínov[/url].
Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Města v okrese Vyškov Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Mikroregion Rakovec Kategorie:Místní části v Rousínově Kategorie:Obce v okrese Vyškov Kategorie:Český lev ve znaku Kategorie:Sídla ve Vyškovské bráně