Rozdělovské věžáky

Jeden z věžových domů Detail vstupní brány Krušné hoře (vzdálenost 22 kilometrů), v pozadí větrná elektrárna Pchery a hora Říp Rozdělovské věžáky jsou skupinou šesti věžových domů, která se nachází v části Rozdělov středočeského okresního města Kladna.

Architektonický návrh a výstavba

Sídliště Vítězného února

Politicky podmíněný rozvoj těžkého průmyslu po únorovém převratu v roce 1948 s sebou nesl nutnost výstavby nových obytných domů i na území Kladna, které bylo významnou lokalitou těžby černého uhlí a navíc i sídlem hutě Poldi.

Proto bylo rozhodnuto o výstavbě reprezentativního sídliště na dosud nezastavěném území mezi čtvrtí Rozdělov a novější zástavbou při centru města Kladna.

Nové sídliště bylo nazváno Sídliště Vítězného února, přičemž součástí jeho zástavby byly a jsou i ony věžáky. Architekty stavby sídliště se stali Josef Havlíček, Karel Filsak a Karel Bubeníček.

Součástí celého sídliště mělo být i bohaté kulturní vyžití obyvatelstva v podobě nově vystavěného obchodního domu nebo třeba divadla, k čemuž však - s výjimkou obchodního domu Siréna - nikdy nedošlo a okolí bylo doplněno typizovanými cihlovými a panelovými obytnými domy.

Návrh a výstavba věžových domů

Trojice architektů navrhla šestici obytných domů tvořených ze tří propojených celků (do tvaru písmene T). Konstrukce je tvořena železobetonovým skeletem a výplňovým cihelným zdivem. +more Výjimečným se stal i způsob vytápění, kdy bylo použito systému Crittal (rozvod tepla ve sloupech a průvlacích nosného skeletu domu, spolu s topnými hady v podlahách).

Fasáda je z keramických materiálů, zvláštností domů je i dvanáct keramických domovních znamení vytvořených českými sochaři (Marta Jirásková: 1. věžový dům 2955, pes a kočka; Břetislav Benda 2. +more dům 2956, kohout a krocan; Mary Durasová 3. dům 2957, veverka a lasice; Martin Reiner: 4. dům 2958, orel a sova; Bedřich Stefan: 5. dům 2959, beran a ovce; Hana Wichterlová: 6. dům 2960, labuť a volavka). V srpnu až listopadu 2017 vedl restaurátorské práce na domovních znameních akademický sochař Jiří Kaifosz a domovní znamení jsou nově chráněna plexiskly.

Z hlediska architektury se jedná o ojedinělý příklad tzv. poválečného "perretismu" tedy odkazu na novoklasicistní architekturu francouzského architekta Augusta Perreta. +more Architekti při svém návrhu použili velice pestrou a zajímavou skladbu materiálů jak v interiérech domů, tak především na jejich fasádách - kde je použita kombinace břízolitové omítky a kabřincových obkladů s užitím tzv. fasonových kusů.

Hlavní stavební práce na věžových domech proběhly od března 1953 - do prosince 1957. +morejpg|vpravo|náhled|Keramické_znamení_(Martin_Reiner_(architekt)'>Martin Reiner: 4. dům 2958, orel).

Struktura domu

Každý dům má přízemí s hlavním vchodem (orientovaným na sever) s menší vstupní halou, ke které přiléhá i kočárkárna. Dále velkou vstupní halu se schránkami na poštovní zásilky a schodiště vedoucí do zvýšeného přízemí s přístupem do dvou osobních výtahů a jednoho nákladního. +more Z chodby u výtahů je možné i vyjít dvěma, naproti sobě umístěnými, bočními vchody, přičemž oba vedou do dvorů na východní a západní straně domu. Z téže chodby je přístup i na schodiště do vyšších a nižších pater.

Každý dům má mimo zmíněné přízemí a zvýšené přízemí třináct nadzemních pater a dva suterény. Počet bytů je ve všech patrech (kromě přízemí a 12. +more a 13. patra) stejný - tedy šest bytů, dva z nich (na jihozápadní a jihovýchodní straně) jsou větší. V přízemí jsou čtyři byty při jižní straně domu, ve 12. a 13. patře jsou byty též čtyři, dva na jižní a dva na severní straně.

Suterén blíže povrchu je vyplněn zčásti prostorem s kójemi pro uskladňování majetku obyvatel domu, zčásti i prádelnou. Ve druhém suterénu je protiatomový kryt (k zabezpečení civilního obyvatelstva slouží i pozorovatelna umístěná na střeše šestého věžového domu - tedy toho nejblíže k centru Kladna).

Střecha je tvořena terasou, další terasy se nacházejí ve výšce 12. podlaží (dvě, jedna na východní a druhá na západní straně) a jedna obklopuje druhé patro (kromě jižní strany domu - dům má tak vlastně jakousi základnu o dvou patrech a užší část o dalších dvanácti patrech).

Dva největší byty v prvním patře mají vlastní velký balkon, některé byty ve vyšších patrech mají balkony též, ale mnohem menší.

Zvláštností domu jsou i dvě prostory pro obchody, které jsou situovány do severovýchodního a severozápadního rohu každého domu.

Současný stav domů

Domy prošly rozsáhlou rekonstrukcí balkonů, elektrických rozvodů, odpadů a také oken a výtahů. Byly vyhlášeny za kulturní památku a jsou majetkem města. +more Několikrát se staly objektem filmových natáčení, nejvýznamnějším bylo natáčení filmu Dítě číslo 44 režiséra Daniela Espinosy v roce 2013, dále byly okolní exteriéry a vybrané byty využity k natočení scén z amerického seriálu Legends a německého seriálu Pod jedním nebem (de: Der gleiche Himmel; režie: Oliver Hirschbiegel).

Muzeum věžáků

V 1. věžovém domě (počítáno od západu k východu) se nachází muzejní expozice. +more Otevřela na začátku roku 2020. Zahrnuje vstupní halu, místnost popisující vznik sídliště a osobnost hlavního architekta domů, kryt civilní ochrany, ukázkový byt a střešní terasu. Jedná se o první muzeum věnované sídlištní architektuře na českém území. Prohlídku je nutné dopředu zarezervovat. Vstupní hala byla vrácena do podoby těsně po dokončení výstavby, ukázkový byt je též vybaven dobově.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://muzeumvezaku.cz/]Muzeum věžáků Kladno[/url] - expozice umístěná přímo v jednom z domů

Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Kategorie:Domy v Kladně Kategorie:Mrakodrapy v Česku Kategorie:Kulturní památky v Kladně Kategorie:Stavby Karla Bubeníčka Kategorie:Stavby Karla Filsaka Kategorie:Postaveno v Česku 1957 Kategorie:Rozdělov Kategorie:Bytové domy v Česku