Roztoky (Šestajovice)

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Roztoky je malá vesnice, část obce Šestajovice v okrese Náchod. Nachází se asi 2,5 km na východ od Šestajovic. V roce 1890 měla ves 21 domů, mlýn a 119 obyvatel (všichni české národnosti). V roce 2009 zde bylo evidováno 19 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 29 obyvatel.

Roztoky leží v katastrálním území Roztoky nad Metují o rozloze 1,35 km².

Exulanti

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále +more_Veliký'>Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, kontroly duchovních i světských úředníků, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků atd. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Roztok z těchto důvodů uprchl:.

* Jan Franc (* 1699), chalupník a krejčí z Roztok, vůdčí osobnost opočenské rebelie (1732). Byl jedním z delegace opočenských, kteří jeli v září 1732 do Hennersdorfu za kazatelem Janem Liberdou. +more Na potlačení opočenského povstání bylo povoláno vojsko a Jan Franc uprchl s Mikulášem Švorcem z Rohenic do Lužice. Brzy se ale vrátil, dál organizoval tajná shromáždění a dne 19. 12. 1732 byl zatčen a vyslýchán v Dobrušce. V té době mu bylo 33 let, byl ženatý a měl dvě děti. Jan Franc byl donucen 5. 2. 1736 podepsat zřeknutí se víry, stejně jako mnoho jiných „kacířů“ opočenského panství. V roce 1742 emigroval podruhé, s manželkou a syny Václavem (17 let) a Janem (5 let), do Münsterbergu v pruském Slezsku. Odtamtud odešel do nově zakládané české exulantské obce Husinec. Patří mezi zakladatele této obce.

Dokumenty se nacházejí převážně v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov) a ve Státním oblastním archivu v Hradci Králové. Podrobně tuto historii popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů a odkazů). +more Potomci exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii, někteří se jako reemigranti vrátili v roce 1945 do Čech z polského Zelova. Exulant (spolek) spojuje potomky exulantů doby pobělohorské z celého světa.